Lekce Faust

Dielo svojho tvorcu. Ak neviete aspoň z časti do čoho idete, tak sa tomuto filmu radšej vyhnite. Surreálnosť a zdanlivá nesúrodnosť snímku, z neho robia silný čajíček pre obyčajných konzumentov. Skvelá vizuálna podobizeň z neho robia niečo, čo sa v histórii kinematografie len tak nenájde. Výnimočný, ale predsa len nudný počin. (15.09.2022)

Postavy, veci a priestor sa podivuhodne menia, stále istoty sa rozpadávajú, utvárajú a zase miznú hlinení homunkulovia - to všetko v kulisách každodenného, civilného sveta. Prepojovanie zdanlivo všedného plynutia s uvedenými metamorfózami vytvárajú magickú civilnosť Švankmajerovho sveta - dobre známu z jeho krátkych filmov, pre ktorú je typická výtvarne silná surrealistická poetika mixnutá čiernym humorom. Uhrančivé čaro bizarných nápadov je prítomné i v celovečernom filme. Švankmajer použil ako základ všeobecne známu literárnu predlohu o mužovi, večne nespokojnom s úrovňou poznania sveta, ochotného upísať sa temným silám za možnosť okúsiť všetko, dotknúť sa absolútneho vedenia. Hrané scény (geniálny Petr Čepek vo svojej poslednej hlavnej úlohe) sú nápadito kombinované s animovanými (obrovské vyrezávané drevené bábky) a vytvárajú netradičné spojenie. Režisér spojil príbeh Fausta dnešných dní s uhrančivým výtvarnom a stiesňujúcou atmosférou (nezabudnuteľná scéna vyvolávania diabla), ktorú však zároveň odľahčil humorom výtvarným (bábky) ale aj slovným. Ide napr. o priliehavé využitie dialógov Grabbeho divadelnej hry Don Juan a Faust. Som rád takémuto spôsobu pripomenutia polozabudnutého spisovateľa Christiana Dietricha Grabbeho, ktorého formálny štýl, humor a myšlienky boli veľkým vzorom pre neskoršie literárne práce Ladislava Klímu. (21.06.2005)

Čisté, geniální filmařské řemeslo. To, co dělá Jan Švankmajer je každým coulem originální. Ano, o klasickém ději zde nemůže být řeč (ač hraje důležitou úlohu), ale je za vším tím uměním dobře skryt. Logiku v tom hledat je zbytečné, neboť toto umění logiku tolik nevyžaduje. Jde čistě o prožitek, atmosféru, hltání každé minuty jakoby to bylo to nejlahodnější sousto nebo drahý obraz, který hovoří o tom, že ač hlavní hrdina dělá cokoli, je stále součástí děje proti němuž nemůže bojovat. Tvůrcům jednoduše tleskám. Nejen za skvělou režii, ale hlavně také kameře, hudbě, zvukovým efektům a předně hereckým výkonům. Petr Čepek zde jasně opět exceluje. A loutky s animací, to je jasné kouzlo tuzemské tvorby. Žádná jiná země - co jsem doposud poznal - v tom není tak dokonalá jako my. Dost už řečí, chvály bylo dost a mínusů vlastně žádný. Místo v mých TOP filmech si tento kus rozhodně zaslouží. 95% (10.02.2012)

Göetheho Faust, by asi dopadl špatně, kdyby se někdo rozhodnul je vytvořit tak nějak klasicky. Švankmajer ho zadaptoval po svém a dopadlo to dobře. Čepek se na vyvolávání ďábla hodí více než dobře. Film je doplněn skvělými animacemi a zajímavými postavami v podobě loutek. Krausovi tenhle film taky sedl. Lekce Faust je určitě jeden z nejlepších filmů Švankmajerovy tvorby. (20.01.2007)

U Švankmajera to mám buď a nebo - top flick nebo nepochopení... Tohle je (možná i díky detailnější neznalosti předlohy) spíše (i přes klasicky zajímavou Švankmajerovu formu a přeci jen zevrubnou znalost předlohy) ten druhý případ. Každopádně za baletky žeroucí gulášovou polífku z ešusů jedna hvězda navrch B) (17.04.2011)