Něco z Alenky

Filmy Jana Švankmajera vynikají originální animací podivných tvorů a předmětů asi především proto, že limity metody stop-motion, tedy určitou trhanost pohybu loutek, se pod jeho režií stávají prostředkem, který ještě umocňuje fantastično jeho světa. Společně s estetikou předmětů ze zaprášených půd, sklepů a starožitnitctví tak vznikl tento geniální autorský film, který se určitě řadí mezi nejlepší adaptace Alenky vůbec. Byť se jedná jen o volnou adaptaci, Švankmajerovi tvorové (jejichž účinek by byl poloviční bez působivých a stejně originálních zvukových efektů), ale i jím vytvořené prostředí dodávají filmu velkou přidanou hodnotu, spočívající v bezbřehé imaginaci autora. Film jsem si dopřál na blu-ray (anglické vydání) a jedná se o velice povedený obrazový přepis navíc s bohatou bonusovou výbavou. Doporučuji všem fandům. Škoda, že z podobné klenoty si v ČR nevydáváme sami. (29.02.2012)

Rozprávka, horor, dobrodružstvo, sen. Nádherná pocta románu Lewisa Carrola "Alica v krajine zázrakov" interpretáciou na vlne imaginácie a surrealizmu a zároveň asi najkrajším vystihnutím detskej predstavivosti vo filme. Myseľ detí je vzdialená nasladkastým podsúvaniam mainstreamu o jemnosti a dobrote detského sveta, naopak, je plná hravej krutosti a fascinácie tajomným, monštróznym a chuťou okúsiť neochutnateľné. Prvý celovečerný film Jana Švankmajera si vystačil s jednou herečkou pohybujúcou sa v animačne dokonale rozpohybovanom svete vecí z vetešníctiev v zriedka navštevovaných vaškufliach a pôjdoch starorodičovských domov s patinou. Tajomstvá skrývajúce sa na zaprášených policiach plných záhadne vyzerajúcich zaváraninových skleníc s čudesným obsahom a obživnutý svet kostrových stvorení, hračiek vystlaných pilinami a hracích kariet spolu s vždy prekvapujúcim spôsobom prechodu z miestnosti do miestnosti privádzajú k nemému úžasu nad dokonalosťou výnimočného diela. (11.11.2005)

Jan Švankmajer zpracoval knihu Lewise Carrolla - Alenčina dobrodružství v říši divů - tak dokonale specifickým surrealistickým způsobem, že vás jeho atmosféra pohltí od samého počátku a nepustí ještě dlouho po závěrečných titulcích. Alenka je děvčátko jako ze škatulky s očima modrýma jako dvě studánky. Usíná...... a začíná snít - tedy asi. Loutkové zobrazení klasických postav knihy (Bílý Králík, Kloboučník, Zajíc Březňák či Královna) je sice morbidní, ale přesto úchvatné. Ostatní postavy, které se ve filmu mihnou, jsou tak šílené, že se vám až bude líbit jejich nelibovzhlednost. :P Kostry, mokré peří či piliny jsou zkrátka tím pravým, ořechovým.. (27.03.2009)

Carrollova předloha o Alence, která se dostává do Říše divů, nabízí velké množství materiálu, které se zrcadlí v různých režijních pojetích a zpracováních. Jedním z nich je i Švankmajerův snímek, ve kterém se perfektně mísí živé herectví a neuvěřitelně pečlivá práce s animací, která je vzhledem ke stáří snímku více než obdivuhodná. Možná mě trošku rušilo mluvené slovo z úst malé Alenky, které působilo až příliš monotónně, nicméně i tak jsem se snažil více všímat formální stránky filmu, která byla důležitější a vskutku nepřehlédnutelná. Zkrátka velice povedený filmařský kousek z naší produkce, na který můžeme být opradu pyšní, a který se v rámci světové kinematografie rozhodně neztratí. (29.06.2015)

Příšerná pohádka od režiséra, kterého nejspíš nikdy nepochopím. Ale ve vší té obrovské nepříjemnosti plynoucí z pocitů člověka při sledování tohoto děsného filmu musím uznat, že je svým způsobem naprosto úžasný, i když ve svém konečném důsledku je to neskutečně otřesný film, který už nechci v životě vidět. (12.01.2010)