Zabiják bolesti

Tato sérka celkem polopatisticky ukazuje jak si Amerika zadělala na velký opioidní problém, který sice někdo chtěl řešit ovšem prachy opět zvítězily a nic se nestalo. A to ještě nepojala (série) syntetický  Fentanyl, který je ještě horší a nikdo z jeho uživatelů neví zda se po jeho požití vůbec probudí...Týká se to Kanady i zbytku Ameriky...Jojo když politici kryjí mafiafarmafirmy, tak se asi nic nezmění. Za mě vlastně nepřekvapených 75% (11.08.2023)

Bohužel, pro lidi, kteří četli skvělou knihu Empire of Pain (nejen autorův článek v New Yorkeru), je tohle až příliš zkrácené, zhuštěné a fikcionalizované. Dokonce i seriál Dopesick si s látkou podle mě poradil lépe, tady je sice od všeho trošku (dějiny rodiny Sacklerů, vznik OxyContinu, jeho "tlačení" obchodními zástupci Purdue i doktory, oběti, vyšetřování, proces...), ale přes manýristickou filmařinu se k člověku pořádně neprofiltrují ty informace, které by měl dostat. Mělo to mít buď víc dílů, nebo víc sérií, takhle je to jen vizuálně přeplácaný a přitom velmi osekaný letmý pohled na opiátovou krizi, který ale doufám v divácích probudí touhu zjistit si o ní něco víc, než co mu překládá tahle minisérie. (31.08.2023)

Oproti Dopesick slabší podívaná, která staví na modelu polodokumentu, kdy dějem provází vypravěč jako autentická osoba událostí. Skoky v čase, jenž se zabývají vznikem farmaceutického impéria, částečně bortí děj, současnost je pak podána spíše bulvárně. Průměrnost seriálu nezachrání ani herecké výkony, či forma. (12.08.2023)

Takže pokud to správně chápu, tak horká válka proti drogám probíhá v různých banánových prdelích, kde Svobodný Svět nahání všelijaké Juany a Escobary, aka výrobce sněhu. Doma si přitom vypěstovali naprosto zrůdnou, státem požehnanou hydru, která si ta svoje syntetická hovna prodává vesele a naprosto legálně do teď. Zob, zob, cink cink. Mě to tedy podezřele připomíná konkurenční boj. Copak by nám k tomu řekl Rudy Purdue Giuliani? (28.09.2023)

Peter Berg umí točit zábavně a Painkiller není výjimka. Dobře se na to kouká, i když je to opět delší, než by se slušelo. Vyniká to hlavně v bláznivějších pasážích, kde Matthew Broderick triumfálně běhá po baráku v kimonu a  komicky tančí, nebo si tam hraje s obřím psem, aby dal najevo pohrdání úřady. Je prostě vtipnej. O hodně sympatičtější než ta vyšetřovatelka a vlastně jsem mu ani moc nepřál basu :) Linie se závislostí dobráka Taylora Kitsche je větší drama, ale tak nějak mi to s tim nabručenym ksichtem úplně neprodal. Prostě Painkiller je nejsilnější v odlehčených, dekadentních částech, kdy staří nadržení doktoři plácají zadky hamižnejch mladejch holek. (22.11.2023)