Co jsem komu udělala?

Rozhodně nevšední a tím sympatickým způsobem, stojí za to vidět. Jak už to tak u Almodóvara bývá, svojsky zábavné jsou i momenty, kde spíš lítost by přicházela vhod. Tenhle zdánlivě banální příběh o ženě, co je lehce jiná a lidi kolem ní ještě o kus divnější, je natočená s hrozně nakažlivou lehkostí, která (aspoň na mě) působí nenuceně. Není pochyb o tom, že znát inspirační zdroje a vědět o komediální tradici ve Španělsku o něco víc, tak nám to tak neulpí na povrchu. Snímek je totiž poměrně odvážný, erotické pasáže a vůbec celá vizuální stránka se drží realistického pojetí a takové zobrazení paneláků by si chválila určitě i Chytilová. Aby to však bylo o to složitější, tak samotný děj je v jednom běhu vyšinutý, uhozený, pak zase normální a posmutnělý. To všechno za sebou proudí jakoby nic. Vadit Vám to nebude, nebučí to, když nepočítám lehce účelově vloženou linku s autorstvím. Sám film je vtipný, v míře melancholický a příliš z něj necítit zásadně ženský prvek, i když se tak může zdát (námětově podobný Volver je v tomhle ohledu úplně jinde). P.S. - Na takové pití kávy se nedá zapomenout... (29.09.2010)

Jeden z těch ještě poměrně rozpustilých Almodóvarových filmů, ale už i zde se dají najít klasické Almodóvarovy rysy. Příběh o síle ženy, která proplouvá "všedním" životem a přes všechny nesnáze, a že jich není málo, má ještě stále sílu žít. Hlavní úlohy se s bravurou zhostila Carmen Maura, která v Pedrových filmech zazáří ještě vícekrát, ale mám pocit, jako by pan režisér napsal tenhle film přímo pro ni. Ženami na pokraji nervového zhroucení pak její excelentní herecké výkony pokračují a ve Volver prozatím končí. Je málo takových... (12.02.2008)

Jeden z najdivnejších Almodovarových filmov a pritom tak typicky jeho. Chvíľami príjemne absurdné až dadaistické, miestami divné za hranicu mojej tolerancie. Ale samozrejme je to celé to svojou nadsadenosťou iba svojský obraz ťažkého ženského údelu. Aj takto sa dá nakrútiť sociálna dráma, proste ako praštená komédia, kde si ale asi málokoho obľúbite. Je zábavné sledovať rôzne motívy a dejové línie, Almodovar to má zase do detailu premyslené. A to madridské sídlisko, Petržalka 80. rokov totálne Beverly Hills oproti nemu. 70% (14.07.2017)

Ťažké rozhodovanie, vidím to na hranici 3 a 4 hviezd. Nechytilo ma to až tak ako som očakával, ale snímok má aj veľa vynikajúcich momentov. Diváka zavedie do sveta ženy, nespokojnej so svojim životom a svojou rodinou, rodinou kde je v rámci čudných vzťahov medzi jej členmi možné snáď všetko, každá možná absurdita čo vám len napadne. Napríklad aj nechať adoptovať svojho syna úchylným doktorom, kde druhý nedospelý syn pred matkou bežne fajčí jednu od druhej, kšeftuje s drogami a kde predmety poletujú po kuchyni. Film je ako puzzle, kde sa svetlé, čiernohumorné momenty striedajú s nudou. 70/100 (01.01.2015)

Rana tvorba Almodovara mozna nema tak propracovane scenare jako jeho posledni filmy. Na druhou stranu ale vykresleni postav, vyber hercu a cele zpracovani je stale na nejvyssi urovni. Pokud si pustime dva-tri jeho filmy po sobe, muzeme mit problem, ze se nam zapletou dohromady, i tak ale Almodovarovy filmy vnimam jako jedny z nejoriginalnejsich dnesni doby. Co jsem komu udelala je vyborna tragikomedie o jedne rodine na periferii Madridu. Carmen Maura opet predvadi excelentni herecky vykon, kde ji vice nez slusne sekunduje Chus Lampreave, jeji poznamky jsou neskutecne. Vubec, kazda role zde ma sve misto a svoje postaveni. Sceny s exhibicionistou nebo zubarem jsou nezapomenutelne. Stejne tak hlasky ve filmu. Maloktery reziser mi umi zvednout nalodu tolik jako Pedro Almodovar. (22.07.2009)