Cena medu

Slušný film, který má až neuvěřitelně civilní charakter, že mi připomíná až dokument a který rozhodně netlačí za každou cenu na pilu jako limonádová a pro mě dost odpuzující Nemocnice na kraji města. Je to takový Hailey po česku, na rozdíl od jeho dramat a množství epizod je to celkem jednoduché, při prvním shlédnutí jsem s napětím čekal až do konce, později mě nějak tak potěší pohled na Krkonoše i okolí a řada věcí, které jsou díky bohu pryč. Na druhou stranu posmívat se an bloc tehdejším esenbákům a tvrdit, že nikdy nikomu nepomohli a mát představu, že jedinou jejich "prací" bylo mlátit lidi je už na diagnozu...no a tak jediné, co mi vadilo byla ona medička v podání tehdy Vávrové, později Heřmánkové, jejíž "herecký" výkon se naprosto vyrovná dnešním modelínám v pokleslých seriálech a filmech. Zde ale asi omyl vyšel z představy castingu, aby byli herci co nejméně známí, což se ovšem tak docela nepovedlo. Ale na slušných 65% to rozhodně je. (05.01.2020)

Cena medu je film o chlapci, který dostal opravdu mnoho žihadel a tým lékařů se jej snaží zachránit. Nejsem doktor, takže neumím posoudit nakolik byl celý princip filmu logický či nesmyslný. Protože stačí si přečíst zajímavosti/chyby a všechno je najednou nesmysl. A s tím souvisí vlastně děj. Ten se totiž omezuje výhradně na shánění vhodného dárce respektive dárců. Prakticky celá stopáž je tomu obětována. Sledujeme úpornou snahu lékařů, policistů a nakonec i dobrovolníků najít včelaře s nedávným včelím bodnutím. Koná se doslova hon na tyto lidi neboť je tahají ze zahraničí, z oslav apod. A pak začíná motanice, kterou krev použít a kterou ne (ten měl žloutenku, ten zase nedostal letos žihadlo). Tohle bohužel na drama samo o sobě nestačí. Já měl z tohoto filmu v dětství obavy, doslova mě děsil, neboť samotná představa padajícího včelího úlu je šílená, ale doplněná o časté záběry včel padajících na kameru to ještě umocnily. Sám jsem kdysi málem šlápl na obří roj včel, který jsem jednou našel na chodníku a museli ho odstraňovat až hasiči, takže si to umím představit. Navíc maskéři se na chlapci opravdu vyřádili. Přestože to není špatný film tuším, že filmařům šlo o varování pro děti i rodiče, aby si dávali pozor a pak v hlavní řadě jako připomenutí faktu, kolik administrativních předpisů a nařízení stojí v cestě záchraně života. Oldřich Vlach to v závěru sestřičce vysvětluje, až jsem se divil, že komunisti tuhle scénu nevystřihli. Paradoxní je, že dnes, více než třicet let po natočení, je situace s byrokracií mnohem, mnohem horší. (20.01.2021)

Film by se dal rozdělit do dvou rovin. Tou první, kvalitnější je snaha lékaře zachránit dítě poštípané rojem včel. Vlachovi role doktora opravdu sedla a souhlasím s ostatními, že je škoda, že těchto charakterních rolí nemá víc. Spíše je nasazován na různé hajzlíky, vychcánky a padouchy ( pominu-li legendární a dnes legrační díl Honzíka Zemanů - Mimikry). Tou druhou rovinou je pak snaha zajistit toho správného včelaře resp. jeho krev s protilátkami. Zde nastupuje pro diváka snad zamýšlená ta zábavnější část, kde kucí od VB ukazují jak jsou prospěšní, milí, lidští a vlastně taky jen taťkové od rodin. Jindy ne tak mile viděné žluto-bílé volhy a žigulíky, tu máme jako vozidla těch hodných...Prostě pomáhat a chránit po socialisticku. Aby toho nebylo málo, byli přihozeni i celníci a šlo se dokonce ještě dál až přes trabanty zakouřené hranice DDR. -- Já si spíš uvědomil tu skutečnou složitou práci tehdejších doktorů. Pokud jste se chtěli někam dovolat, měli jste pevnou linku (a tu ještě neměl každý, nebo na ni roky čekal). Vysílačky měly jen represívní složky, armáda a snad hasiči.. Mobily u nás neexistovaly, ve světě už možná nějaká ta Nokia -01 velikosti kufru byla .-). Pak ale někoho narychlo shánějte... Prostě jste se buď dovolali, nebo ne. Jinak se musel poslat se vzkazem řidič a dotyčného najít... Jak je to dnes jednoduché. Každý má mobil, tablet, operátor je schopen určit přibližnou polohu zařízení podle buněk,  GPS... Klobouk dolů před dřívějšími doktory, když šlo o podobný průser... Film je ale maximálně za dvě žihadla. * * (21.07.2014)

Místy notně depresivní a rozhodně trochu neprávem polozapomenutá záležitost. Neprávem, protože bez ohledu na rok vzniku, něco takového se zítra nebo za týden může stát i vašim dětem - a popravdě řečeno, vypadalo by to asi tak nějak podobně. Přesvědčivě zahráno i zrežírováno, paradoxem je, že dneska by takový film asi nikdo nenatočil, protože je prostě příliš banální. Jenže právě ty nejbanálnější věci někdy mívají největší sílu a hloubku. 60 %. (04.07.2010)

Celý film se nic moc neděje. Myslela jsem, že to aspoň nějak zajímavě zakončí (najdou dárce za neobvyklých podmínek nebo udělají nějaký vědecký závěr), ale kde nic, tu nic. Jen našli pár syslů, kteří tu krev darovali, a to bylo vše. To mám za to, že se mi nechce doma uklízet a koukám místo toho na náhodné pytloviny, co běží na Nově. (21.07.2014)