Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po filmové pohádce Čarovné dědictví z roku 1985 natočil režisér Zdeněk Zelenka v roce 1990 ve Filmovém studiu Zlín další film pro mladé diváky – Freonový duch. Již z názvu může být patrné, že tématem této strašidelné komedie adresované nejen dětem, ale i jejich rodičům, je ve své době tolik diskutovaná věc – ekologie a znečištění ovzduší na naší planetě. Ale nebojte se – problém nesmírně vážný se postupně rozvíjí do veselého vyprávění o dětech Žanetě a Markovi z jeskynní léčebny, kteří se spolu s dobrým duchem Leopoldem dostanou na mašince Matyldě do neposkvrněné krajiny na přelomu století, ale nejen to – zažijí spoustu „hrůzostrašných“ dobrodružství a bojů. Ve filmu nebude chybět ani několik líbivých písniček, jejímiž autory jsou Jiří Suchý a Jan Krůta. V dětských rolích se nám představí R. Hoppe a K. Pokorná, ducha Leopolda si zahrál Vlastimil Brodský. (Česká televize)

(více)

Recenze (81)

Boulderman 

všechny recenze uživatele

Poněkud nechápu zdejší nízké hodnocení, já tuhle pohádku mám rád dodnes. Přirostla mi k srdci z mnoha důvodů - jednak jsem se sám účastnil speleoterapie, čili jsem spával v jeskyni a léčil si astma, a taky mi byl blízký ten ekologický motiv. Ten na mě hodně zapůsobil a moc jsem si přál, abych se na chvíli stal hlavními hrdiny a po boku pana Brodského cestoval do minulosti. U některých scén jsem se naopak dost bál, takže jsem to prožíval z mnoha stránek. Dávám tomu pět hvězdiček, jsem rád, že jsem to mohl vidět. ()

Nonna 

všechny recenze uživatele

Jeden z posledních kvalitních dětských filmů o dětech a s kvalitně hrajícími dětmi v hlavních rolích, který u nás byl natočen. Navíc ekologické téma, to se u nás také nenosí - snad z tohoto důvodu tento film nedávají moc často v televizi? Vlastimil Brodský zde má nádhernou roli opuštěného a životem zklamaného hodného ducha, který pomáhá astmatickým dětem v boji se zlými freony fetujícími duchy a hlupáky, kteří znečiš´tují dětem vzduch k dýchání. Příběh je plný vtipu, krásných písniček a trochu i ponaučení....."Co je to za dobu, když děti nemohou pohladit kočičí srst...?" ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Freonový duch mne zastihl kdysi v rané pubertě a vzhledem k tehdejšímu rozvoji pirátských VHS a jiných dosud neviděných žánrů si na první projekci prakticky nevzpomínám. A tak jsem si po letech tuhle vcelku ojedinělou československou ekologicko-agitační pohádku připomenul. A bohužel naprostý nesoulad.  Nesmyslný a nenapínavý děj, otřesní herci , Jitka Asterová rulez! a nic moc nezachraňuje ani Bóďa nebo Suchého písničky, kteréžto mne osobně nechávají chladným i mimo film.  A tak jen za ten ekologický kontext jednu začouzenou. P.S. Údajně "báječné" 19. století, kde ta naše ekologická bída vlastně začala, pak rovněž úsměvné. ()

Siegmund 

všechny recenze uživatele

Film se zajímavou tématikou na plátna českých kin přišel, jak se říká, s křížkem po funuse. Film vznikl v roce 1991. Ovšem už 16. září 1987 byl v Montrealu přijat tzv. Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu. Pro úplnost uvádím, že Montrealský protokol je prováděcím protokolem Vídeňské úmluvy o ochraně ozónové vrstvy. Ta byla podepsána 22. března 1985 ve Vídni. Československo se stalo smluvní stranou Vídeňské úmluvy 30. prosince 1990. Zkrátka a moudře, film brojí proti freonům, tedy proti něčemu, co se v době promítání filmu už nepoužívalo. Pokud však odhlédnu od tohoto zásadního nedostatku, je FREONOVÝ DUCH velmi dobrý film, který je z hlediska ochrany přírody pro děti neustále inspirativní. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Trochu netradiční, ale velmi povedená česká pohádka. Trocha ekologie, která je naprosto nevinná stejně jako písničky, které v člověku nějaký ten pátek zůstanou. Vlastimil Brodský sem dokonale zapadl a jsem rád, že jsem se ho dočkal v nějaké povedené pohádce, kam se tak skvěle hodí. Netradiční, ale přesto klasický pohádka. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (7)

  • Po filmech Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) a Zabil jsem Einsteina pánové... (1969) se jedná o třetí český film, kdy se někdo z cestovatelů v čase setká se svým mladším já, případně se svým příbuzným (Jiří Sovák potká ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem své mladší já, Lubomír Lipský potká ve filmu Zabil jsem Einsteina pánové... svého otce ještě jako kluka, a zde Lorenc Leopold potkává své mladší já ještě jako živého chlapce v roce 1846). Rozdíl je jen v tom, že zatímco ve zmíněných prvních dvou filmech jsou všechny postavy živé, v tomto filmu je Lorenz Leopold „pouze“ duch. (Jan.Kanak)
  • Ve filmu zazněly hned 3 písně dvojice Suchý a Šlitr, a to „Sádlo na chleba“, „Láska se nevyhne králi“ a „Máme rádi zvířata“. (ČSFD)

Reklama

Reklama