Freonový duch

Nemůžu si pomoct, ale i když tam hrají duchové, nějak bych to nenazýval pohádkou. Nicméně Vlastimil Brodský hraje perfektního průvodčího a dědulu a role mu skvěle sedí. Já si na film pamatuju z dětství a měl jsem ho moc rád. K tomu přidáme skvělé písničky, které mi vždy zůstaly v hlavě dlouho. A dneska, když jsem film shlédl jako dospělý, stejně se mi trochu zastesklo po dětství a ty songy mi ho připomněly. A dneska v dospělosti chápu i oceňuji jiný rozměr, který jsem jako dítě příliš nevnímal, a to ten, že snímek poukazuje na ekologii a silně znečištěné prostředí. Bohužel to platí dnes víc než tehdy a stále se to horší. Není mnoho věcí, které můžu u tohoto dětského filmu vytknout a proto dávám vysoké hodnocení. Je to milý snímek s pěknýma písničkama, milým panem Brodským a ještě krásnější Matyldou. (08.01.2017)

Věřte nebo ne, Freónový duch patřil mezi nejděsivější filmy mého dětství. Po letech (a že jich pár uběhlo) se nedá upřít jisté kouzlo záhrobních starostů, mašiny Matildy nebo např. Brodského postavy, ale každopádně pojmy jako strach a fascinace časem vyprchaly a já už v tom vidím jen ten ekologický námět, alias škodlivé freony... Kyjótský protokol na ně! 60% (10.02.2007)

Jak by film mohl po obyvatelstvu chtít, aby se chovalo ekologicky, To je přání, poněkud přitažené za vlasy, ne? Film by měl být osvětou, když ji nedokáží uchopit a užít lidé ve školství, politici, pracoviště, rodiče? Překvapilo mě, jak byla v čase natáčení hezká Jitka Asterová, a už se tomu manželovi od jiné herečky nedivím, že se do ní tehdy nešťastně zamiloval, ale nakonec byl rád, že má aspoň Zedníčkovou. Byl to akt rozumu, protože Jitka Asterová je mnohem starší, než ten kluk, takže to byla ona, kdo byl z těch dvou rozumější. A Zedníčkové se na začátku moc nelíbil, ale pak si dala říct. Jako herec ve filmu "Freonový dcuh" vyniká V. Brodský, z herečk se mi nejlépe vyjevila Karolína Pospíšilová. (16.09.2010)

Freonový duch by se skoro mohl jmenovat "Ať zhynou duchové!" Jako dítě z lázeňské oblasti jsem záviděla těm dětem, které měly za barákem nějakou pěkně čadící továrnu, protože se mohly dočkat ducha a parádního dobrodružství. Nevím, zda písnička o tom, že máme rádi zvířata, byla složena pro tuto pohádku, ale nikdo před tím ani potom mi nepřišel s koncem, že hebkou srst má například ježek, tak vtipný, jako mi přišel Marek - Radek Hoppe. Jako dospělé mi sice vrtá hlavou, proč některým duchům čerstvý vzduch přinášel smrt a jinému svědčil a proč se každý jeden z duchů vlastně stal duchem, stejně jako proč jen Leopold Lorenc měl schopnost se zhmotnit, ale kdo by v tom ryl. Smutně pragmaticky pravdivý je Lorencův povzdech. "Dokud vás budou vychovávat lidé, co kradou spreje, špatně se vám povede." (02.04.2016)

Freonový duch je ekologická pohádka. Ke cti Zdeňka Zelenky slouží důvtip, se kterým rozehrál téma politicko-společenské otázky ve zdravé formě vlastního přesvědčení. Životně moudrá dobrosrdečnost Brodského působení je mocnou zbraní potencionálního oslovení. Všechny součástky filmu nejsou ukovány z nejtrvanlivějších materiálů a neutěšenost jde mimoděk kolem. Díky Brodského noblese se ovšem pohádce podařilo zachytit správný směr potřebného okouzlení. Hlavní postavou ekologické pohádky je Marek Severin (příjemný Radek Hoppe), školák na ozdravném jeskynním pobytu. Parťák genderové vyváženosti je Žaneta Vojířová (snaživá Kateřina Pokorná), spolupacientka dětské zdravotní rekreace. Oni jsou hlasem budoucnosti, vyvoleným k ukázání cesty humanismu a ekologické způsobilosti. Hvězdou pohádky je výpravčí Leopold Lorenc (vynikající Vlastimil Brodský), duch z omylu a šlechetný mentor správného poctivého chování. Jeho přirozená elegance je nejúčinnějším kouzlem. Z dalších rolí: šokovaný, všetečný a vděčný ředitel ozdravovny Jelínek (příjemný František Řehák), přísná dohlížející učitelka Trapková (Gabriela Wilhelmová), upjatá psycholožka Dindělová (toporná Jitka Asterová), či trojlístek vypočítavě chladnokrevných freonových duchů (Stanislav Tříska s hlasem Bohuslava Kalvy, Jan Toušek s hlasem Jiřího Havla a Hynek Kubasta s hlasem Igora Smržíka). Filmová pohádka chtěla být morálním příkladem a stala se jím. Důvtip ji sluší, byť na ikonickou nezapomenutelnost nedosáhne. (27.03.2018)