Freonový duch

Freonový duch mne zastihl kdysi v rané pubertě a vzhledem k tehdejšímu rozvoji pirátských VHS a jiných dosud neviděných žánrů si na první projekci prakticky nevzpomínám. A tak jsem si po letech tuhle vcelku ojedinělou československou ekologicko-agitační pohádku připomenul. A bohužel naprostý nesoulad.  Nesmyslný a nenapínavý děj, otřesní herci , Jitka Asterová rulez! a nic moc nezachraňuje ani Bóďa nebo Suchého písničky, kteréžto mne osobně nechávají chladným i mimo film.  A tak jen za ten ekologický kontext jednu začouzenou. P.S. Údajně "báječné" 19. století, kde ta naše ekologická bída vlastně začala, pak rovněž úsměvné. (23.07.2023)

Tak nízké hodnocení u nejzelenější pohádky, jakou kdy kdo v našich končinách natočil? No to snad ne! Freonový duch, stejně jako mnoho starších klenotů naší kinematografie, skvěle syntetizuje filmové žánry do funkčního celku. Kde jinde nalezneme nefalšované prvky hororu (některé scény jsou snad až mrazivé), komedie, vtipného a zároveň i melancholického muzikálu a ekologického poselství? Originální téma, kdy duchové vstávají z hrobů kvůli kritickému ztenčení ozonové vrstvy, tvoří pozadí pro typickou dětskou komedii, protkanou skvělými písničkami. Pochvalu si zaslouží zejména dospělí herci, jimž vévodí sympatický Vlastimil Brodský v roli hodného ducha Leopolda, který má navíc ještě své vlastní kouzelné kamarády - lokomotivu Matyldu a jeden líný klavír. Ve filmu je spousta emocí, které sice vrcholí smutkem a jasným imperativem "Udělejme něco s našim světem!", ale komediální koncept filmu zůstává nejzřetelnější, také díky mnoha skvělým hláškám a písním. Nejen díky samotnému poselství stojí tento film vysoko nad ostatními a upřímně dosti prázdnými pohádkami. 90% (15.12.2010)

Čichám, čichám, okatou snahu znovu si zazpívat "dumky žalky a co já??" No, co si budeme povídat, Ať žijí duchové byli, jsou a budou jenom jedni...o tom asi nemá cenu nějak dlouze polemizovat. Každopádně Zdeňku Zelenkovi se podařilo zplodit celkem podařenou dětskou podívanou. Lehce nezvyklou, s ekologickou stopou, ale byl tam příběh, bylo tam dobrodružství, bylo tam nadpřirozeno, písničky taky a místo Sováka Brodský.....sice už nejede na všechny válce, ale pořád je hlavním držákem. Freonový duch dokazuje, že jestli něco tuzemská kinematografie let nedávných něco opravdu uměla, tak to byli snímky pro děti a mládež. (16.01.2018)

Snad první československý eko film, který se snaží pohádkovou formou odradit od používání sprejů s freony. Přiznám se, že dějově si už moc nepamatuji. Přesto ve mně zanechal film hlubokou stopu. Vzpomínám si, že poté, co jsem jej viděl, jsem neustále kontroloval každý sprej, jestli neobsahuje zakázanou látku – freon. Bez tohoto filmu by to slovíčko pravděpodobně znal jen zlomek lidí a jsem přesvědčený, že by ani nevznikla hláška v seriálu Most! „freon v piči“. (29.09.2020)

"Slunce sviť na zemský ráj, vždyť je v něm plno krás..." Dětská láska trvá a Freonový duch zůstává i po letech krásně kouzelným filmem, záměrně nepíšu pohádkou ani pohádkovou komedií. Scénu, v níž hraje v úvodu komentáře zmíněná píseň, bez přehánění miluju, a vůbec jsem moc rád, že takový snímek kdy vznikl. Pro někoho možná příliš mravokárné a nezáživné, pro jiného přinejmenším zamyšleníhodné a kéž by také inspirativní dílko se skvělým Vlastimilem Brodským (co si budeme nalhávat, bez něj by to nemělo smysl). Perfektní Svobodova hudba. Tři a půl hvězdy nahoru. (18.01.2014)