Akumulátor 1

Film jsem viděl po dlouhé době znovu v televizi. Když jsem na něj byl kdysi v kině nijak mě nenadchnul, ale tentokrát jsem byl téměř nadšen. Film je nadčasový, takový český Matrix. Dva světy, kamerový přechod z reality do televize... Co bych vytknul je možná nevěrohodná výstavba vztahu mezi Oldou a zubařkou a to jak se film snaží být na každý pád milý. (29.10.2006)

Dlouhých 20 let trvalo, než jsem tento film konečně zhlédl. Přitom jsem kolem něj dlouhé roky chodil a měl ho tak nějak zaškatulkováno mezi filmy, které sice nemusí být špatné, ale nijak nehoruji pro to je vidět, a pokud by se mi to nikdy nepodařilo, asi bych toho nijak neželel. Nu, letošní prázdniny mi je asi díky Dvojce a jejím televizním reprízám zajímavých českých filmů souzeno napravovat podobné filmové resty. Bezprostředně po dokoukání AKUMULÁTORA jsem si uvědomil dvě věci: ten film je dost jiný, než jsem původně měl za to, a pokud bych ho neviděl, celkem bych o nic nepřišel (takto jsem si však mohl udělat pomyslnou poslední čárku ve Svěrákově režijní filmografii, kterou mám nyní nakoukanou komplet). Film je to rozhodně zajímavý a najde se tam celá řada originálních nápadů a filmařské invence (třeba všechny ty záběry jakoby z vnitřku žil, srdce, ústní dutiny či převodovky k nim rozhodně patří). Mně osobně však až tak nesednul, a řadím ho k podobným českých filmovým hříchům 90. let, jako byl třeba KRVAVÝ ROMÁN - ó ano, porevoluční česká kinematografie si hledala svou cestu a občas odvážně vykročila do experimentálních vod, jako v případě těchto dvou formálně odvážných filmařských počinů, ale výsledek zůstal bohužel někde na půl cesty, a zásadní filmový milník se vytvořit nepodařilo. AKUMULÁTOR je vcelku sympatický bizar, který jistě strčí do kapsy valnou většinu těch blbostí, které se tehdy točily, ale za sebe nemám problém napsat, že to je jednoznačně nejslabší Svěrákův film vůbec. (25.07.2014)

Jednoznačně nejlepší Svěrákův film, jen se obávám, že tohle Svěrák už nikdy netrumfne. Po dlouhé době návrat ke scénáristickým komediálním sci-fi úletům Svěráka staršího (Jáchyme, hoď ho do stroje, částečně Marečku, podejte mi pero). Má to vtip, má to filmařskou krásu, dobré herce a herečky, dobré zpracování, má to co říct, má to nějaký odkaz. Honzo, vzpamatuj se, a zkus se trochu vrátit ke svým začátkům. (18.12.2008)

Ta nápaditost! Je neskutečné, kolik toho Svěrákovi dokázali do filmu nacpat. Výsledek kvůli tomu působí místy nekoherentně, jelikož leckteré postupy se v něm objeví pouze jednou, na druhou stranu je znát mladistvý zápal a snaha vecpat do filmu všechny cool věci, co autory napadly. A toho si cením. Současné tuzemské debuty (či obecně filmy mladých filmařů) se drží nepochopitelně při zemi, tady ale mladý Svěrák (který už tou dobou měl za sebou zdánlivě dospělejší a umírněnější Obecnou školu) dal naplno svou hravost a já si to rád užil s ním. Nevyrovnaný, originál a svou naivitou nádherně zábavný snímek. (06.07.2018)

"Jsem v bezvědomí. Už třetí den jsem v bezvědomí a nevim o tom, protože jsem v bezvědomí." Nevím, po kolika letech jsem dnes Akumulátora viděl, ale vím určitě, že "tehdy" se mi tolik nelíbil. On je to nejen nejoriginálnější film Jana Svěráka, ale podle mě také nejoriginálnější film, který u nás od revoluce vznikl. Na diváka se valí přímo tuny ohromně hravých nápadů (za první scénu ze "světa za obrazovkou" by se rozhodně nemusel stydět ani Terry Gilliam), hudba burácí hlavním motivem přímo elfmanovským, na zpočátku trochu zvláštní herectví Petra Formana se zvyknout dá a Zdeněk Svěrák, Marián Labuda nebo Bolek Polívka jsou samozřejmě jistoty. "Ráno jsme byl u prezidenta. Jedině on by mohl zrušit televizní vysílání." - "A co vám řek?" - "Vůbec mě k němu nepustili." (16.10.2015)