Pátek čtrnáctého

Celkem uvěřitelná-lehce předvídatelná, jinak celkem řemeslně zvládnutá detektivka po česku se silným začátkem, od kterého se rázem odvíjí celý film, průměrným středem, avšak z trochu slabším psychologickým koncem. Výhrad bych moc neměl, snad jen k roli mladého detektiva, který mi zde moc neseděl, podle mě byl nevýrazný jak svými činy tak i svým chováním i třeba vyšetřováním..Dolanský a Bareš velmi dobří, ale špatný nebyl ani mladý recividista s modrými vlasy Matěj Hádek především na Policejí stanici. Malý klučina odehrál, co mohl (ale pochybuji, že ve skutečnosti by udržel tak lehce pusu na zámku a nedal na sobě nic znát). (19.07.2008)

Nu, jestli se tohle >drama< (sic!) něčím blíží realitě, tak snad jen těmi vyšetřovacími metodami pánů esenbé... :-/ . . . Jó ono to nebylo z osmdesátých? Aha, vlastně tam měli mobily... 8-o . . . Mě ovšem ovanul dech (duch) doby normalizační. Myslím tedy formu, kterou byla tahle bezzubá a jak jinak než blábolením a jinou vatou z tuzemsko inscenátorských klišé vyplněná televizáčtina natočená... - - - - - (Poprvé a zcela jistě naposled viděno 30.1.2011 na ČT1, hodnocení 385., komentář zde jako třiadvacátý, 31.1.2011) (31.01.2011)

Bohužel. Jako normální televizní kriminálka je Pátek čtrnáctého nezajímavý, protože divák od začátku ví, jak se věci mají a jen zoufale čeká, až to dojde taky hlavním hrdinů, kteří - ač jim očividné indicie neustále poletují před nosem - jsou nevšímaví jako tetřev hlušec na námluvách (čestnou výjimkou je kluk s modrými vlasy - ten by měl dělat u policie). A jako psychologický film? Směšné. Vždyť scénáristova tužka načrtnula jen nevěrohodné šablonovité postavy; takové, jaké dovede životnosti přiblížit jen opravdu dobrý herec. A takoví se bohužel castingu na tento film nezúčastnili. (19.07.2008)

Tak jsem na to koukla. Spíš omylem, řekla bych. Dávali to v telce. Špatně jsem koukla na datum narození filmu a myslela si, že je mnohem mladší. Nebylo to tak úplně blbý, dokonce jsem to dokoukala. Přišlo pár nesmyslných zápletek s divným vyšetřováním. Přívrženci Dolanskýho si asi pošmáknou, podle mýho hraje pořád stejně teď jako před dvanácti lety. Na konec jsem se dostala převážně ze zvědavosti a abych se přiznala - na konci jsem si potichu šeptala "uteč, maličkej.." (08.06.2015)

Pátek čtrnáctého je naprosto klasický post-komunistický český film, typický pro svůj poměrně levný vizuál, ne moc zajímavý styl natočení a zpracování, na druhou stranu ale i vlastně dost fajn příběh. Celé téma kolem nechtěné vraždy, jejího následného zatajování a to z pohledu jak samotného vraha, tak svědka v podobě malého dítěte, je upřímně hodně povedené. Postavy jsou fajn, příběh má zajímavý námět a není to rozhodně nic špatného. Problém ale mám s tím, jak zkratkovitě a povrchně je téma zatajování vraždy zpracované. Taky, jak jsem již psal, z filmařského hlediska film nemá prakticky žádný styl, kamera je hodně pofiderní a hlavně zvuk je celkem dost špatný. Navíc, finále je extrémně uspěchané a ne moc dobře napsané. Na levné české poměry asi fajn, jinak ale nic extra. 6/10 (25.10.2023)