Brouk v hlavě

Před několika lety jsem to viděla v televizi a bavila jsem se. Nyní, mám ale srovnání se záznamem představení z brněnského divadla, kde hlavní roli vzal J. Dvořák. V takovém srovnání tato inscenace opravdu dost pokulhává. Výborný Preiss a Postránecký, ale jinak to bylo takové nemastné neslané. V brněnském zpracování jsou všichni na jedničku, tady mi většina postav opravdu vadila. Moc ráda bych ale viděla celou inscenaci na prknech, abych zjistila, jak moc jí studio uškodilo. (24.07.2010)

Hodně ukřičená televizní inscenace známé divadelní hry, která staví na herectví Viktora Preisse, jenž svou krásnou roli ztvárňuje jak na jevišti Divadla na Vinohradech, tak také tady v televizi. Bohužel především Postráneckého hoteliér Ferraillon je šíleně ukřičený a otravný. Ale hodnotím malinko lépe než Brouka páně Brodského z roku 1969, protože především kvalita obrazu i zvuku je diametrálně odlišná. Ale stále platí totéž, jako jsem psal u divadelního záznamu z roku 1969 - na jevišti geniální představení, v televizi to ztrácí svoje kouzlo. (02.09.2015)

Tuhle verzi jsem viděl jako první a už pro mě zůstane nejlepším ztvárněním. Některé věci byly pozměněny, postavy vypuštěny, ale to všechno bylo jen k dobrému. I přes hodně groteskních honiček a potyček se televizní zpracování nejlépe ze všech vypořádalo s přílišnou ukřičeností ostatních adaptací. Moje nejoblíbenější hláška: "Ty ses úplně vychlastal z podoby!" (19.10.2011)

Notoricky známá hra Georgese Feydeaua patří mezi nejoblíbenější komedie na českých i slovenských scénách, je vděčnou záminkou pro dvojnické úlohy, pro roztomilé (a dvojsmyslné) dialogy a pokud se vše podaří, je Brouk v hlavě především nositelem neskutečné energie a dobré nálady. Tato Zelenkova televizní inscenace si vzala to nejlepší z dobré divadelní rutiny i možností práce v televizi (ačkoli přesvícené jsou všechny scény bez ohledu na jejich obsah). Seriózní Viktor Preiss je nervózní, protože jeho ženuška Zlata Adamovská je snad až příliš roztomilá (což je výborná výchozí situace pro dvojnické zmatky), dále žánrově přesný je Jan Hrušínský, ale Martin Dejdar hraje, jako kdyby na Vinohradech hostoval Ypsilon. Leč látka je to pikantní a vždy záleží jen na konkrétním týmu, zda se podaří dojít do zdárného konce (respektive do spokojené náruče Marcely Champsboisy) a Zelenka měl tentokrát vysloveně šťastnou ruku. (06.03.2021)

Přiznám se, že upřímně závidím mnohým zdejším hodnotitelům, že jim stačí k pobavení tak strašně málo. Já teda neviděl žádné úžasné české herce, kteří jsou nejlepší na světě ani žádnou dokonalou hru, nýbrž jsem viděl dementně napsaný, nepopsatelně nudný a především nekonečně nudný příběh připomínající třeba nejrůznější komedie plné omylů od M. Friče, ovšem s tím zásadním rozdílem, že ty od Friče mi trhaly bránici. V této Zelenkově inscenaci jsem se všeho všudy asi 4x usmál. Po zbytek stopáže jsem trpěl. Taktéž mě hrozně sralo, že se navzdory krátké stopáži spousta vtipů opakovala. Do divadla pro pseudo intelektuály zřejmě dobrý matroš. Pro ostatní normální a inteligentní lidi to nebude to pravé ořechové. [15 %] (29.05.2021)