Kolja

Touha po nereznoucím bakelitovém posouvátku značky Trabant změnila Františkovi Loukovi navždy život. Zúčastnil se v roli ženicha fingované svatby a jeho ruská nevěsta Naděžda mu k vysněnému vozu z NDR po čase přihodila na krk bonus v podobě svého syna Kolji. Louka nemá nejmenší zájem starat se o rusky mluvícího vyženěnce, ale StB už vyčenichala podezřelý sňatek a jemu nezbývá než věrohodně hrát svou roli nevlastního otce. Kolja si svého nedobrovolného pápu nenápadně omotává kolem prstu a Louka si pomalu začíná uvědomovat, že mu v jeho dosavadním životě něco chybělo. (05.10.2009)

Kolja v sobě ukrývá téměř všechny skutečně důležité životní hodnoty, což jako divák oceňuji čím dál více hlavně s přibývajícím věkem. Navíc je to skutečně vynikající film spojující v sobě jak silný příběh (univerzálně srozumitelný), tak skutečně brilantně napsaný a vycizelovaný scénář (Zdeněk Svěrák je nejlepší český žijící scénárista a jeho řemeslný um je hodně znát především v mistrných dialozích), nádhernou kameru pana Smutného, velmi vhodně volený a fungující hudební podkres Ondřeje Soukupa, díky němuž nejedna scéna často graduje, přesný střih a vypiplané střihové přechody Aloise Fišárka (třeba střih motivovaný dravcem sedícím na sloupu u cesty), který udává ve filmu tempo a určuje dynamiku (např. téměř magická scéna, v níž dostane Kolja teplotu, detaily střihané v rychlém sledu za sebou) a jako všepropojující element bravurní režisérské vedení Jana Svěráka, ze kterého nenápadně vyrostla jedna z velkých osobností československého filmu. Když se to vezme kolem a kolem, on vlastně celý filmový štáb je téměř tím nejlepším, čím dobová česká kinematografie disponovala a disponuje, samozřejmě včetně hereckého obsazení - Svěráci mají svůj stálý okruh herců, který vhodně doplnili roztomile dětským Andrejem Chalimonem (vůbec práce s dětskými herci je Janova velká přednost) a dalšími rusky mluvícími herci (tady bych měl spíše přechýlit), ale třeba i v porevolučním českém filmu (záměrně?) odstavenou Reginou Rázlovou, jejíž minirole sociální pracovnice Zubaté jasně dokazuje, jak skvělou byla herečkou (byť s rozporuplným ideovým názorem). O Koljovi prakticky nelze napsat cokoliv negativního, je to komplexní film hotového režisérské osobnosti, který neoddiskutovatelně obohatil zlatý fond československé kinematografie, což se mnoha snímkům po roce 1989 nepovedlo. Díky rodinnému tandemu Svěráků má český film po čase zase světové, no dobře, tedy evropské parametry... PS: Otázka do pléna - když je podle některých komentujících tak nesnesitelně lehkým kalkulem napsat scénář, natočit podle něj film a získat s ním Oskara, proč Svěráci těch Oskarů nemají více a proč se ho povedlo získat za ty předlouhé roky jen a právě jim? (19.12.2011)

Kolja je nesmírně vypočítavý film, ale jedna věc se mu nezapře. Byl vytvořen s láskou. Příjemný a laskavý příběh o chlapci, kterému se během celého snímku několikrát pořádně zamotá život stavý na klasických klišé komediálního žánru, které ovšem představuje v zcela novém světle. Máme tu dva diametrálně odlišné hrdiny z jiných světů, starého záletnického dědu a mladého ruského chlapce. Oboum se dramaticky změní život. Jenže tenhle příběh není jen o nich. Jedná se též o dobové svědectví, jehož lidskou podstatu zde v jistém hledisku zastupuje Stella Zázvorková. Nádherný hudební doprovod podbarvuje kýčovité obrázky a Jan Svěrák ukazuje, že ve správném dávkování sentimentu je mistr a zároveň dokazuje, že ostatní režiséři mu v České Republice sahají sotva po kolena. Bavil jsem se neskonale a nudit jsem se kupodivu vůbec nestačil. Zdeňka Svěráka ale jako herce zrovna nemusím, přesto mám pocit, že je přeborníkem v tom napsat si postavu na tělo. [TOP 19/16 80%] (11.05.2007)

Priznám sa,že české snímky nepozerám,ale po skončení Kolju som vstal a začal tlieskať.Uznávam kam to česká kinematografia dosiahla(obzvlášť Miloš Forman vystúpil na piedestál najlepších...). Kolja má myšlienku,s ktorou pracuje na úrovni s výbornými hercami,dvojica hlavných predstaviteľov,pán Zdenek Sverák a Andrej Chalimon predvádzajú úchvatné výkony,ktoré sú uveriteľné,zapamätania hodné,a keď dostali v L.A. Oscara a Glóbus,tak to je grandiózne,lebo ich myslenie po rozdelení je trošku iné ako naše,a tak vzniká dielko,ktoré znamená pocit šťastia. pán Sverák a jeho syn Jan na režisérskej stoličke vytvorili v 90 rokoch jeden veľký úspech,ktorý zopakovať nie je vôbec jednoduché. Vďaka za to... (07.01.2014)

Po všech sránkách skvěle natočený film. Všechno je vypiplané do toho nejmešího detailu. Svěrákům se prostě podařilo natočit film, jaký toho Oscara získat musel, jelikož na to má. Z mého osobního hlediska je však v Koljovi moc sentimentu, násládlosti (hlavně ta hudba chvílemi moc tlačí na pilu....tedy, na smyčce) a vůbec takové té snahy očividně diváka dojmout a pobavit ho roztomilým humorem (nic proti tomu, jenže Svěráci to v Koljovi až moc dávají najevo). Takže čtyři hvězdičky a ne jinak. (02.08.2005)