Ztracené město

Nechytlo mě to. Na jakýsi opus o Kubě tomu chybí velkolepost a drama o jedinci to taky moc není, páč Andy Garcia v tom filmu vlastně nic důležitýho neudělá. Tance a hudby tam je naopak požehnaně, což není na škodu, ale ten film jaksi nemá co jiného nabídnout. Nejvíc mi utkvěla neznámá Inés Sastre. Měla takový ten šarm a ženskost. Zato třeba Bill Murray byl teda úplně mimo a vůbec nechápu, co ta jeho přítomnost měla znamenat. (04.01.2011)

Garcia nám svoji rodnou zemi představuje trochu složitěji než jako místo skvělých doutníků, Castrova režimu a chytlavé hudby. Našincovi může být až absurdně povědomý komunistický fanatismus, který dokáže rozdělit rodiče a děti (u nás na přelomu čtyřicátých a padesátých let) nebo scéna, kdy soudruzi zavřou hlavnímu hrdinovi klub, protože v orchestru hraje imperialistický nástroj. Garcia vlastně vypraví drama o rodině, jejíchž členů kvůli politickým okolnostem stále ubývá, ale do toho až moc míchá okrajová témata. Divák by byl naprosto spokojený, kdyby děj trval necelé dvě hodiny a neopustil Kubu. Takhle jsou to čtyři hvězdy s odřenýma ušima. (31.03.2009)

Můžete si o všech režimech a vládách myslet prakticky cokoli a stejně vás Garcia do svého ztraceného města a zapomenutého světa zamkne, ať už režijně či herecky. To první díky dokonalé atmosféře, která si diváka podmaní od prvního záběru a díky mnoha nápadům (barevná vlajka na černobílém pozadí nebo stožár v dálce a výbuch granátu v popředí jsou opravdové lahůdky), to druhé pak díky své postavě, která má v sobě tolik spravedlnosti a lidskosti, že Ficovi přejete, aby změnil osud a historii a získal svoje životní štěstí. Někdy je totiž jediným možným dalším tahem ten, kvůil kterému prohrajete všechno. (08.08.2007)

Začátek je jako z Mafiánů, ale nejsou to Mafiáni. Prostředek je jako z druhého Kmotra, ale není to Kmotr. Konec je jako z Tenkrát v Americe, ale není to Tenkrát v Americe. Co je to? No přece debut Andyho Garcii, o 20 let mladšího dvojníka Al Pacina. Upřímné vyznání lásky milované Kubě má sice vynikající hudbu a solidní herce, ve své podstatě je to ovšem nudný a značně klišovitý snímek, ve kterém i byl Murray působí značně nepatřičně. Zkrátit to o půl hodiny, byl bych ochoten se na to kouknout znovu, a nejen kvůli Che Guevarovi a mladému Fidelovi. (18.03.2010)

Nikto nemôže od kubánskeho emigranta chcieť iný pohľad na koniec šesťdesiatych rokov na Kube, než ten jeho. A to Andy Garcia predviedol. Verím mu, že tých revolucionárov videl tak, ako som to potom videl v jeho filme. Film bol síce dosť dlhý, s hudbou, ktorá ma neoslovuje a s nepochopenou úlohou Billa Murraya, ale na mierne nadpriemerné hodnotenie ten zvyšok stačí. Okrem toho, ak sa človek utekajúci pred revolúciou volá Fico, je to pre mňa zážitok, ako keď Kňažko v Dobrých holuboch hral Lexu. (05.04.2010)