Režie:
Jan SvitákKamera:
Otto HellerHrají:
Truda Grosslichtová, Zdeňka Baldová, Vladimír Borský, Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk, Betty Kysilková, Jarmila Švabíková, Věra Ferbasová, Ludvík Letenský (více)Obsahy(1)
Anita Karenová se v den svých 21. narozenin stane majitelkou oděvní firmy Karen, kterou jí odkázal otec. Nemá však s vedením podniku zkušenost a ráda by se napřed zapracovala. Využije proto vysvědčení Pavly Holoubkové, která se ve firmě uchází o místo, sama si napíše doporučení a pod novým jménem je přijata jako písařka u vedoucího filiálky Jiřího Hoška. Hošek se do Anity zamiluje, aniž ví, o koho ve skutečnosti jde. Anita sleduje s údivem jeho moderní pracovní metody, které jsou v rozporu s dosavadním způsobem řízení firmy. Ředitel továrny Durdík se o Anitu uchází, aby si udržel svoji moc, nakonec ale dá přednost její šaramantní tetě Olze. Hoška za jeho moderní pracovní postupy propustí a písařku Pavlu, aniž ji viděl a věděl, o koho se skutečně jedná, propustí také... (ČSFD)
(více)Recenze (11)
Tradiční film pro pamětníky s příjemnou Grosslichtovou (trochu jako Ferbasová) a dalšími významnými herci. Potěší, ale nijak nenadchne. Hodnocení: 55 % ()
Dalsi film z pomerne neznamou Trudou Grosslicht, jejiz herecky projev je mi ale pomerne sympaticky. ()
Nic moc. Grosslichtová hraje půvabnou dědičku velkého oděvního impéria a protože chce poznat, jak se věci mají, nastraží důmyslnou past. Jenže pak se zamiluje do svého pohledného šéfa... Klasická story, která by příliš nevadila, kdyby nebyla co chvíli přerušena příšernými písničkami, jejichž intenzita svědčí o naprostém diletantství režiséra i hudebního skladatele. Snad jen herci ve vedlejších rolích nezklamou a potěší. Netřeba vidět opakovaně. ()
Scenar nema cim prekvapit, ale zpracovani je tak vesele, naivni a preslazene, ze je to i po desitkach let moc prijemne koukani. ()
Předesílám, že film je naprosto o ničem. Aneta zplnoletní, zdědí otcův oděvní závod, a aby poznala jak to v něm chodí, nechá se v něm zaměstnat inkognito. Zamiluje se do šéfa . Tisíckrát použité schéma. Bezduchý děj však nějak záhadně vyplňuje cosi, řekl bych možná nadšení z natáčení, co zvedá tenhle film daleko výš než by jinak mohl být. Pištěk perlí, Marvan taky a Groslichtová je přesně tím, čím má být- blondýnou. Příjemná oddychovka...70% ()
Pouhý průměr, ničím originální. Asi v desetisekundové roli se objeví později velmi známá Ferbasová. Grosslichtová měla pech na takové ty tuctové role, ale v té době si vybírat mohla opravdu jen Mandlová s Baarovou. Dal bych o hvězdičku více, ale ty písničky byly strašné a trhaly uši. ()
Zajímavý pokus o muzikál, příjemné místy i vtipné, ale ke konci trochu křečovité. ()
Spisovatel Egon Hostovský ve své jediné filmové roli - jako vrchní v restauraci. ()
Jakmile to začalo tím ječením, měl jsem po chuti. Až pak jsem zjistil, že zpěv jest na místě, neb jde o operetu. Takže se to musí odpustit. Celkově se na to dívat dá, ale není to zase takové, co bych musel vidět znova. ()
Neškodná romantická komedie s Trudou Grosslichtovou, která se v utajení zamiluje do svého zaměstnance Vladimíre Borského, který si myslí, že je jeho písařka. Děj je předvídatelný a jednoduchý, písničky se daly přežít a Truda byla sympatická. ()
Sviták je špatný režisér, nedokázal sjednotit herecké pojetí, takže každý pes jiná ves a ten, kdo míchal hudbu na zvuk filmu by zasloužil oběsit (nebo aspoň propíchnout bubínky). Nicméně klasická záměnová story není marná - na tu dobu a libila se mi i kamera Otta Hellera, záběry vypadaly podle mne hodně dobře. Borský je prkenný panák jako obvykle, možná o málo méně deklarativní, ovšem jako zpěvák patří do pekel. Nicméně dámská část ansámblu mne potěšila. Truda Grosslichtová je roztomilá a rozhodně pěkná, je to jedna z jejich velkých rolí (v Advokátce Věře je ještě víc crazy). Měla zajímavý a asi ne lehký osud charakteristický pro 20 století. Debutuje zde Věra Ferbasová v klasické naivkovské rovině. Potěšila mne Jarmila Švabíková, jinak pokud vím souběžně hrála v Osvobozeném divadle, výrazná žena bez dobového afektu a s hezkou gestikulací. Theodor Pištěk hrál místy jako Ferenc Futurista, nezvykle, zdálo se mi. A že se na chvilku objevil spisovatel Egon Hostovský mne také udivilo. Celkově tedy s rychloposuinem přes příšerné písně jsem se bavil. ()
Reklama