Přednosta stanice

Přednosta stanice, jedna z nejhranějších Burianových filmových komedií na televizních stanicích, oplývá nezastavitelnou energií sehrané komediální dvojice. Vášnivě bublá a klokotá, vyzdvihuje absurditu, flexibilitu a protiklady, libuje si ve slůvkách, mezních situacích a v důvtipu hledání cest z bezradnosti nevědomí. Hravý humorný nadhled je nepřehlédnutelný, radost a nepoddajnost je nakažlivá. Baví bez přestání, důvěrně naznačuje a, i přes své značné stáří, neposedně skotačí a provokuje. Hlavní postavou lehkého komediálního příběhu je Ťopka (vynikající Vlasta Burian), chodící reklama, slepý pasažér a zaskakující přednosta železničního nádraží. Jediným cílem je nasycení žaludku se zachováním základů lidské důstojnosti. Chudoba není trestným činem, byť se na ní pohlíží z patra. Nakonec každé balancování na hraně přinese nevšední dobrodružství a pohotová přizpůsobivost alespoň krátkodobě vyrovnává síly před rozhodujícím střetem. Druhým vrcholem příběhu je Jiří Kokrhel (velmi dobrý Jaroslav Marvan), přísný generální inspektor transverzální dráhy. I společensky vážená osoba se může vlivem náhody vrhnout do role mlsného kocoura. Pro úsměv náklonosti se leccos přehlédne a slabosti se dá využít i na druhé straně. Třetím nejvyšším bodem je Arnošt Pěnkava (velmi zajímavý Čeněk Šlégl), bohatý místní statkář. Vytrvale, neodbytně a žárlivě upíná veškerou svou energii k jediné půvabné ženské tváři v okolí. Poměrům navzdory. Královský čtyřlístek humoru a zábavy uzavírá Pivoda (dobrý Václav Trégl), železničářský skladník místního nádraží. Zpupnost omezence, lačného po ženitbě, lze kontrolovat pouze přes autoritu nadřízené šarže. Hlavní ženskou postavou je Julie Jelenová (šarmantní Zita Kabátová), manželka přednosty stanice a obletovaný cíl mužského chtíče blízkého okolí. Jednu z mála možností rozptýlení je zapotřebí udržovat v bdělém stavu. Nejhledanější postavou je Anatol Jelen (velmi zajímavý Antonín Zacpal), přednosta železničního nádraží a vášnivý hudebník. I zdánlivý ignorant manželského soužití má svou mužskou hrdost, ze které neustoupí. Z dalších rolí: statkářova přehlížená manželka Olga Pěnkavová (příjemná Růžena Šlemrová), ostražitý restauratér Hejhal (zajímavý Theodor Pištěk), bezelstně bezprostřední servírka Pepička (příjemná Marie Norrová), prostá kuchařka u Pěnkavů a natěšená Pivodova snoubenka Růženka (zajímavá Darja Hajská), či železniční revizor Šajn (sympatický Karel Postranecký). Přednosta stanice je jedna z nejklasičtějších komedií Vlasty Buriana. Její temperament, vitalita a nezastavitelné klokotání stále dokáže rozvibrovat zábavu do smíchu a radosti ze života. (25.07.2017)

Legendární český komik v exceletní formě. Vlasta Burian skutečně perlí. Každý z Burianových filmů má své kouzlo a jde vždycky o velmi příjemnou zábavu. Postavu přednosty stanice jen tak nezapomenete. I když jde o notoricky známý film, stále mě dokáže něčím překvapit a pobavit. Prostě se mi nikdy neomrzí. Vlasta Burian je Mistr improvizovaných textů, tak že herci museli pohotově reagovat. (05.03.2009)

Celá komédia založená na jednej zámene postavy plus pár nesúvisiacich trápnych reštauračných fórikov. Burianove neustále gúľanie očami vtipné tiež nie je, ale niekoľko humorných scén sa objavilo. Hlášky sa mi kultové určite nezdajú. Všetci nakoniec zoberú podvod podľa očakávania športovo, takže happy-endu nič nestojí v ceste. (03.01.2014)

"Spusťte šraňky a hned je zase vytáhněte." Falešný přednosta stanice alias černý pasažér Ťopka se jako tornádo vrhnul do velení železniční stanice a já se přitom vždycky umlátím smíchy o telegraf. Prostě tečka, čárka, čárka, tečka, co na tom je? Jsou na tom hlášky, ksichty, situační komika a já se snad ani nestydím za to, že mi ke spokojenosti někdy stačí tak málo. (03.01.2018)

Přiznávám, že Vlastíka Buriana příliš nemusím a jeho komedie mi splývají dohromady v jeden dlouhý proud exhibic jednoho potřeštěného egocentrického fotbalového brankaře. V případě tohoto filmu mu ale odpouštím i jeho angažmá ve Slavii. Když se sešli s Jarouškem Marvanem na peróně v Mokré nad Soupravou, asi je osvítil duch Svatý a sedli si jako nikdy a nikde, jakože se spolu něco nahráli. Jednoduchá zápletka, spousta vybroušených gagů a slovního humoru a starodávná veselohra, kterou si na Nový rok nikdy nenechám ujít. (02.01.2012)