Pád nebes

„Už tu nemůžu zůstat. Neuvědomil jsem si, jak těžké je být šílený.“ Zůstat při plném vědomí u téhle šílenosti je tedy výkon. Rádoby vánoční film, rádoby rodinná komedie z prostředí psychiatrie během svátků nemá prakticky jedinou sympatickou postavu, zato pocitem trapnosti a zoufalými hereckými výkony přebývá téměř neustále. Jediný relativně normální zůstal tady Kim Bodnia, který bohužel taky hraje o dvě až tři třídy níž oproti slavným dánským filmům 90. let a nechtěně se tu přidává ke šmíře kolem. Proti absurdnímu humoru a komediím se sešlostí různě svérázných postav vůbec nic nemám, naopak si v nich docela i libuji (viz. třeba Mockyho filmy), ale tohle mi připadalo jen nudné, zoufalé, těžkopádné a kýžená scéna se stařenou a psem až jako vrchol nevkusu. Asi jednou jsem se zasmál u hlášky o úderu lampou a ještě dvakrát nevýrazně pousmál, jinak ten humor na mě nefungoval. A nefungoval na mě Pád nebes ani jako drama. Opravdu zlatý Poiré se svým Ježíškem, co je neřád! :o) Nikdy více. [20%] (22.12.2022)

"Každý z nás je tak trochu blázen. Všechno záleží na společensky tolerované míře bláznovství." Severská kinematografie mě málokdy zklame a v tomhle případě to platí dvojnásobně. Skvělé herecké výkony snad úplně všech, kteří se v rolích ztracených lidiček v psychiatrickém ústavu, ale i mimo něj potýkali s nějakou bolestí svého srdce, nebo s nějakým jiným problémem. Úžasně lidské a citlivé, chvílemi až absurdní (jediné, co mně dost vadilo, byla Riedarova mamka s Ottou), nicméně souhlasím s tím, že do komedie a rodinného žánru bych to osobně nezařadila. Velmi příjemné překvapení od neznámého Gunnara Vikeneho a já to určitě všem doporučuju. (07.12.2012)

Naletěl jsem a pod temnými nebesy Štědrého dne jsem dostal černohumorný zásah do mých filmových slabin. Na tento severský grc, který není ničím jiným než čistokrevnou absurdní komedií s velmi svérázným (rozuměj nechutným) černým humorem - babka táhnoucí zasněženou plání mrtvou kolii a všechny další scény ve kterých se babka se psem vyskytnou - nebudu vzpomínat jinak, než jako na film, který mi v rámci filmu pokazil náladu Štědrého dne. Opravdu si nepamatuji, kdy ANO ze všech jednotlivých karikaturních postaviček mi bylo až tak šoufl - vedle babky vedl párek latentních gayů a zcela zbytečná postava barmského imigranta. Hlavním problémem snímku z mé strany ovšem je, že jsem očekával hlubší psychologické drama z psychiatrického oddělení, řešení skutečných osudů a problémů a ne zcela nepokryté ignorování pravidel psychiatrie ( nemocnice) jako takové, ale i psychických poruch samotných. Je mi z toho filmu zle a finální ohňostroj, který ve filmu završil scenáristickou bezradnost (plácání jedné hovadiny na druhou) byl mým diváckým vysvobozením, že to vše konečně končí. Zmiňovat to, že všichni herci byli příšerní a ještě příšerněji (bez jakékoliv návaznosti) byl film sestříhán je již zbytečné. Závěrem, jako pokus o psychologické drama absolutní odpad, pokud to vezmu jako čistokrevou černou komedii, patrně to funguje. Ovšem ne na mě. 20% (25.12.2012)

Zaujalo ma to menej ako som čakal. Taký priemerný a hrozne povrchný film, ale niektoré momenty v súvislosti s hlavnou hrdinkou sa vydarili. Film si zakladá hlavne na vykreslení jednotlivých postáv, z ktorých ani jedna nepôsobí normálne, vrátane Kima Bodniu. Keby to malo nejaký väčší zmysel a význam určite by to zaujalo viac. Takto len priemer. 60/100 (27.05.2018)

Vánoce v blázinci. Dostatečně depresívní snímek. Kdyby ho pustili o Vánocích, myslím, že značné procento obyvatel této planety si to "hodí". Jelikož jde o severské drama, tvůci nepropadají žádné naději. To je v tomto případě trochu tristní, protože jiskřičku by to vykřesat chtělo. Nakonec snad jen ta láska...70% (29.08.2013)