Nuda v Brně

Málokdy se mi stane, abych šel víckrát do kina na jeden film. A není to o tom, že jsem z Brna, protože s Brnem tenhle film až tak nesouvisí; ostatně některé exteriéry se točily v Hradci Králové, kde Morávek tehdy působil jako divadelní režisér. Asi je to mojí osobní slabostí pro starší české filmy, kterým se Nuda v Brně podobá, přitom je dnešní. Morávek dal příležitost "svým" divadelním hercům a je dobře, že osobnosti jako Budař, Holánová či Tomicová obohatily galerii českých filmových herců. Některé scény jsou tak absurdní, že na ně nemůžete zapomenout. Ať je to drobnost typu, kdy mezi jednohubkami leží mobil, jedna z přítomných dam ho vypne, aby konečně přestal zvonit a vrátí ho zpět mezi jednohubky. A teď můj osobní problém - byl jsem tenkrát na Nudě v Brně a druhý den jsem šel na Pupendo. A přišlo mi to tak moc barevné a hvězdné, že jsem musel jít znovu na Nudu v Brně. Tolik můj subjektivní dojem (17.12.2011)

Debuty divadelních režisérů na plátně nejsou jen americkou záležitostí, a i tentokrát to vyšlo. Báječná stylizace, filmové plakáty, líčení herců a jejich mluva, hudba, perfektní dialogy: vše do sebe zapadá. I filmy o tom, že všichni to chtěj taky, mohou být inteligentní a zábavné. Nuda v kině místo nenašla. (22.05.2003)

Jedna z nejlepších českých komedií posledních let. Režisér Vladimír Morávek si ke spolupráci na svém debutu vybral několik v té době neokoukaných hereckých tváří(Kateřina Holánová, Jan Budař, Pavla Tomicová, Marek Daniel), zaujal mě neobyčejný scénář, hudba a texty písní Jana Budaře. Ač jsem tento film viděla už poněkolikáté, opět jsem se naprosto skvěle bavila... (16.05.2008)

Viděn poprvé není tento film zdaleka tak zajímavý jako napodruhé či napotřetí. Nevím, není-li i tohle rafinovaný úmysl tvůrců, ale ať ano či nikoli, skvěle to harmonuje s tématem filmu. Stejně jako nervozita, trapnost, nepolapitelnost či spousty zbytečných řečí... Zajímavý je Morávkův režijní přístup. Zatímco film většinou usiluje o nestylizovanost a autenticitu, divadlo je a nutně musí být stylizované. Herci mluví nejen nepřirozeně nahlas, ale také víc než by se v běžném životě slušelo, mají zbytečně veliká gesta a vždycky je obklopují kulisy. Film není divadlo a Morávek to dobře ví. Jeho filmová omezení jsou jiného druhu, ale fungují stejně spolehlivě. Nebarevnost, dialogičnost, nadsázka. Také zájem o detail. Morávek si totiž ve filmu užívá přesně toho, co v divadle nemůže. Za všechny třeba odraz nápisu BRNO ve slunečních brýlích, detailu krájených rohlíků, smažených řízků či pohledu klíčovou dírkou... Bohužel, pro nepřipraveného diváka je to všechno možná až moc veliká porce jinakosti. Sama nebarevnost je už dnes natolik "divná", že může hodně lidí odradit. (jak dokazují i mnohé ohlasy zde) Ne že by mělo smysl vkládat na úvod "instruktážní film" či "varování nelaskavému diváku", ale možná by nebylo úplně od věci nezahazovat docela pozornost těch, kteří přišli do kina omylem nebo náhodou, i když... léčba šokem je prý v některých případech účinnou terapií ;o) Zajímavé komentáře: dewy, francis, Richie666, numi (09.03.2008)

Výborná komédia s výbornými hereckými výkonmi. Až do absurdnosti dovedené každodenné problémy. Určite nešlo o výsmech mentálne retardovaným. Práve ústredná dvojica ako jediná sa milovala naozaj. Ostatní predvádzali len divné pokusy. Záver mi však pripadá príliš umelo dorobený v štýle Amélie z Montmartru. Akoby tam nesedel. (04.08.2004)