Reklama

Reklama

VOD (1)

Název filmu režiséra Jiřího Svobody odkazuje na pokyn, který dávali vězeňští dozorci manželkám politických vězňů, když je upozorňovali, o čem smí hovořit při návštěvách a psát v dopisech. Samotný film totiž pojednává o inscenovaných politických procesech z padesátých let. Hrdinou filmu je stranický funkcionář JUDr. Jan Steiner-Kamenický (J. Bartoška), který je jednoho rána nečekaně zatčen a obviněn ze záškodnické činnosti proti socialistickému režimu. Skutečným důvodem je ovšem jeho židovský původ a emigrace na Západ během války. Podobný osud stihne i tajemníka Krajského výboru KSČ Jaroslava Mrázka (J. Hanzlík). Oba zadržené, stejně jako jejich rodinné příslušníky, čeká tvrdý nátlak, jehož cílem je přimět je k doznání všech údajných zločinů… (Česká televize)

(více)

Recenze (129)

velkyvezir 

všechny recenze uživatele

Včera jsem viděl na CSfilm a byl jsem ohromen. Kvůli tomuto filmu přehodnotím hodnocení Zdivočelé země a vezmu jí jednu hvězdu. Toto je ten film o hrůze 50. let. Mnozí vyčítají Svobodovi, že souzením komunisty chce zmírnit viny komunistického režimu. Jenže ono je to jinak, film naopak ukazuje tu zhovadilost bývalého režimu ve stíhání a vykonstruovaném souzeni vlastních lidí. Že totalitní režim sejme odpůrce je očekávané, ale že půjde i po těch, kteří jej vytvořili, na základě lží, je hrozné. Už nevím, kdo to řekl, ale tady platí: "Rozdíl mezi gestapem a StB byl ten, že gestapo chtělo z člověka vymlátit pravdu." Jinak Bartoška a hlavně Hanzlík s Vančurovou naprosto bezchybní. K tomu psychopatičtí vyšetřovatelé v podání Kňažka a Rodenb, kdy z každého mrazí jiným způsobem. Spolu s Tichou bolestí neprávem zapomenuté filmy bravurně se vyrovnávající se s 50. lety. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Smutný, ponurý príbeh plný tragiky a ľudskej zhovadilosti. Obdobie okolo zatknutia R. Slánského a jeho poprava by sa dalo prirovnať k obdobiu Francúzskej revolúcie - aj tá požierala svoje vlastné deti. Len s tým rozdielom, že v prípade Československa zožrala len tých najlepších a najrozumnejších. Nadpriemer. 75/100 ()

Reklama

Astinas 

všechny recenze uživatele

Komunistická inkvizice v 50. letech v ČSR. Svoboda, který byl komunistou, vytváří naturalistickou atmosféru a z některých záběrů jsem měl mráz na zádech. Pokud člověk chce znát nebo si vytvořit nejpravdivější představu o této době, měl by se podívat na tento film. Trochu se pak změní žebříček hodnot. Nejhorší ovšem je, že tito komunisté, kteří prováděli se zatčeným středověké praktiky nám dnes vládnou... plakat nemůžu a nezbývá mi, než se smát "logickým" postupům vyšetřování. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Inu, soudruzi se likvidovali mezi sebou. Tajemník šel po krku tajemníkovi, komunista komunistovi. Jiné to není ani dnes, i dnes se politici navzájem likvidují. Metody zřejmě nedosahují krutosti 50. let, ale, co my víme. Ona i mediální a sociální likvidace není nic, o co by člověk stál. Takže mně soudruhů nějak extra líto nebylo, byla to jejich věc. Docela jiná káva je třeba polský film Generál Nil. Tam soudruzi likvidovali vlastence, bojovníky proti sovětské okupaci a antikomunisty. Tento film je čisté pokrytectví, protože ho navíc natočil komunista. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Perfektní, leč zapomenuté dílo české kinematografie. Předchůdce filmu "Ve stínu" byl snad ještě lepší než jeho novější verze. A tolik legendárních herců pohromadě se jen tak nevidí. Škoda jen, že to bylo natočeno v době pro film nepříznivé (prakticky všechny první porevoluční filmy zůstaly zapomenuty). ()

Galerie (58)

Zajímavosti (3)

  • Natáčelo se ve věznici v Uherském Hradišti, kde v 50. letech docházelo ke skutečným násilným výslechům a věznění politicky nepohodlných osob. Scény z věznice v závěru filmu byly natočené v pevnosti Terezín. (navorski)
  • Ve retrospektivní scéně, kdy Jan Steiner (Jiří Bartoška), coby důstojník americké armády, přijíždí do koncentračního tábora, zní v pozadí vojenský pochod „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)

Reklama

Reklama