Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jozef RevalloHrají:
Miroslav Macháček, Jana Brejchová, Barbara Brylska, Radoslav Brzobohatý, Štefan Mišovic, Emma Černá, Jana Krausová, Daniel Krcho, Radovan Lukavský (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film režiséra Jiřího Svobody z roku 1985 zavede diváky do nemocnice, na pracoviště, kde jsou prováděny vrcholné neurochirurgické zákroky. Stárnoucí profesor neurochirurgie (M. Macháček) stojí před náročnou a téměř beznadějnou operací malého pacienta. Během hodin, které do zákroku zbývají, rekapituluje svůj soukromý život, vzpomíná na spolupracovníky i pacienty. Noc před rozhodujícím zákrokem musí ještě provést mimořádnou a únavnou operaci… Vysokou míru autentičnosti filmu vtiskla osobnost autorky literárního námětu Valji Stýblové, lékařky a přednostky neurochirurgie lékařské fakulty University Karlovy, a také špičkové pracoviště nemocnice v Praze – Motole, kde byly natáčeny nemocniční reály. (Česká televize)
(více)Recenze (164)
Hluboký, citlivý, depresivní, lidský a naprosto přirozený snímek z lékařského prostředí, plný úvah o lásce, o životě a smrti. Jedinečně využitý voice-over, který zde, na rozdíl od jiných voice-overů v českých filmech, neslouží k budování komediální situace, ale k prohloubení a pochopení hlavní postavy. Vede k zamyšlení. A samozřejmě nelze nezmínit skvělý herecký výkon Miroslava Macháčka, který celý snímek posouvá ještě o pár tříd výše. Slabší 4*. ()
Kvalitný film z neurochirurgickej kliniky. Postavy sú prepracované, majú svoje príbehy, pochybnosti, omyly. Podarilo sa však oprostiť ho od zbytočného pátosu a nánosu nevyhnutnej spolupatričnosti či neomylnosti lekárov, ktoré tematicky podobné diela často divákovi nanucujú. Páčilo sa mi tiež, že pre niekoľko rovín príbehu je aj záverov viacero a tak celkový dojem nepôsobí ani ponuro ani príliš happyendovo. ()
Nejlepší český film z lékařského prostředí. Největší Svobodovo masterpiece a jeden z opravdových klenotů české kinematografie. Film o naději a také nejhorším pocitu a tím je beznaděj. Zároveň se jedná o skvělou sondáž v životě člověka. Na obrazové stránce je velmi znatelná spolupráce jednoho z našich nejlepších umělců Jana Švankmajera. Jednoznačně 10/10 ()
Opravdu výtečné psychologické drama. Macháček,Brejchová,Brzobohatý nadprůměrné výkony! Scéna kdy R.Brzobohatému jako doktoru Krtkovi umírá dcera na leukémii ,nebo kdy operují po autonehodě ženu a vedle v místnosti je její mrtvé dítě přikrytý a koukají mu jen nohy je opravdu velice smutný pohled a zanechalo to ve mě hodně dojemné pocity. ()
"Smrt se nedá uprosit, ani přechytračit..." Někdy snad přeci, někdy musí přijít onen "opakovaný zázrak zmrtvýchvstání", který lékaře "drží pohromadě v téhle zatracené práci.." Tenhle film stojí v první řadě na skvělém Miroslavu Macháčkovi v roli stárnoucího profesova neurologie. Úžasně silné jsou zejména jeho vnitřní dialogy, v nichž dotyčný jednak komentuje všechny děje kolem a zároveň tak trošku bilancuje svůj život. Ty děje kolem jsou někdy docela depresivní (viz zejména neřešitelná situace doc. Krtka s umírající dcerou) a někdy vyžadují velkou rozhodnost a schopnost převzít za své rozhodnutí plnou odpovědnost. Krásné na filmu jsou ale i pasáže odehrávající se mimo neurochirurgické oddělení a ukazující důležitost rodinného zázemí (viz manželka v podání přesvědčivé Jany Brejchové, která dokázala pro svého muže obětovat vlastní kariéru nebo syn, kterému jeho otec nemluví do života a neudílí moudré rady). V neposlední řadě ale film pregnantně vypovídá i o tom, že lékařská práce, to není o nějakém heroickém výkonu jednoho hrdiny s nadpřirozenými schopnostmi, ale je to o práci celého týmu, neboť je to "organismus, něco jako posádka lodi nebo letadla, pospojovaného neviditelnými vlákny vzájemnosti.“ ()
Galerie (30)
Zajímavosti (8)
- Režisér Jiří Svoboda si přes velký odpor barrandovských šéfů prosadil do hlavní role Miroslava Macháčka (profesor), který nepatřil k oblíbencům tehdejšího režimu. (raininface)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1985. (orkadimenza)
- Reálné interiérové scény pocházejí z pražských nemocnic v Motole, na Vinohradech a v Krči. (sator)
Reklama