O statečném kováři

Kterej zase inženýr tuhle výbornou záležitost potápí pod modrou hladinu průměru? Sice jí k červené barvě chybí jen procento, zasloužila by se v ní však rochnit s přehledem. Pohádka je nezapomenutelnými scénami prošpikovaná a patří mezi to opravdu vyvedené. Je plná vtipné akce("A nedají si říct a nedají.") Obsahuje nenásilně podané prvky morálního poselství (Zlaťáky, jitrnice a vlastně všechny okamžiky s Knotem a Kronerem ml.) A umí přijít též s pro děti stravitelnou až příjemnou strašidelností, která je navíc parádně podpořena kulisou hudební i trikovou. PS: Starou kamerou na obřím plátně v setmělé jídelně.... na dětském táboře v Horažďovicích.... rok po roce nesčetněkrát. A co bych dal za to sedět tam jako malej kluk znovu. 80% (16.07.2018)

Co proti tomu všichni máte, vždyť je to moc krásná pohádka. Romantická, jemně strašidelná s celkem vydařenou hudbou, skoro jak od Petra Hapky. No ale už jsem ji pěkných pár let neviděl, měl bych trochu oživit zaprášené vzpomínky. Takhle si jen pamatuju, že zakletá princezna se mi moc moc líbila (jako zakletá pochopitelně, nikoliv ve své normální podobě). (06.03.2006)

Pro mě se jedná o jednu z nejlepších českých pohádek. Pavlu Křížovi je tato role šitá na míru a jeho parťáci si drží jakýsi standard, o nějaké extrémní výkony však nejde. Malou výtku bych měl ještě k finálnímu souboji dobra se zlem, které se mi zdálo lehce odfláknuté. Jinak je ale na co se dívat, variabilita prostředí, i když ponurého, doprovázená místy až depresivními zvuky, za to však s líbivou hudbou. Několik ponaučení pro všechny nepoctivce a máme jasné místo ve vánočním televizním programu. 75% (27.12.2010)

Mladý kovář Mikeš s ohromnou silou (ač tak opravdu nevypadá) a obrovskou palicí... No... udělal na mě dojem, a zařadil tak tuto pohádku mezi mé oblíbené.... Teď něco k ději..... i když ten je celý v popisu... jedná se o klasickou českou pohádku, kde se mladý hoch vydává na zkušenou.... po cestě se k němu přidají dva další hoši (opět s megasilou) , ovšem už nemají Mikšovo dobré srdce.... naopak jde jim jen o peníze a kus žvance.... Tyto hoši se dozvědí o stracených princeznách, a hlavní zápletka pohádky je na světě.... No zkrátka .... KDO SE TÉTO POHÁDCE VYHÝBÁ..... VELKOU CHYBU DĚLÁ!!!!!! (26.12.2009)

Tato pohádka určitě patří mezi tu výrazně lepší polovinu v dějinách naší tvorby pro děti a mládež. Snaha dodržet základní půdorys poetik této tvorby, jak se dotvořil a dozrál v první polovině sedmdesátých let, viditelně zvedá její hodnotu v kontextu pozdějšího vývoje, i když ani TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU nebo ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRICEZNA to nejsou. Božena Němcová, naše pohádkářka všech pohádkařů, je z půdorysu díla k jeho výraznému prospěchu víc než vidět; roli siláka Pavel Kříž zvládá nad očekávání dobře právě proto, že svým pojetím koření v básnické pentalogii. Hrůza je opravdu hrůzou, dobro dobrem, vítězství vítězstvím v dobře zvládnutém klasickém pohádkovém černobílém pohledu; syžet i scénář a režie nenechají lhostejnou ani převážnou část "dětí starších generací". Herci bez výjimky hrají to, co mají a mohou; typy, stereotypy i vlastnosti, které tato pohádka přesně a věcně zrcadlí. Za úvahu a diskusi stojí autorský postoj k výkonu královské moci; na mne je pohádkový přespříliš. Naopak nezaměnitelný hudební doprovod JAVORů dává této verzi osvojení staré klasické látky nenapodobitelnou moravskou příchuť, bez níž by naše češství bylo viditelně chudokrevnější. Pohádka - soudě podle odezvy - je dnes zřejmě někde uprostřed mezi dobovým a klasickým nadčasovým rozměrem své další existence. Uvidíme, která z těchto srovnatelně nadějných možností posléze zvítězí. (22.03.2008)