Elling

Eliing je opravdu příjemná komedie, která se těší velké popularitě mimo svůj domov a to právem. Situace Ellinga a Kjella je docela vážná, ale je podána humornou formou. Oba hlavní aktéři jsou sice rozdílní, Kjell má rád ženy a jídlo, zato Elling trpí sociofobií. Vzájemně se však dobře doplňují a spolu jsou schopni "zvládnout" všední situace obyčejných lidí. Milý film o životě, jak jej většina z nás nezná. (8/10) (13.06.2008)

Super norská komedie, dva asociálové se dostávaj do normálního světa z léčebny a tam začíná jejich složitý sžívání s okolním světem. Celý je to podaný trochu komorně, ale fakt vtipně, ale ne zas až tak moc, aby to působilo jako přímo komedie, prostě to vyplývá z děje a je se fakt čemu smát, obzvlášť jednoduchej Kjell je bezvadnej, nikdy se nemeje, neví kdy si naposled měnil spodky a neví jak se chovat, ale ze všeho má strašnou radost, navíc i jeho protějšek Eling umí do filmů vnést určitou zábavnost, i když jeho postava je trošku složitější, ale zase se všeho bojí a neumí ani zvednout sluchátko telefonu. Elling je vlastně zábavnej pohled na celkem složitou situaci a daří se to tomu fakt na výbornou (16.06.2009)

Mimoriadne ľudský film naviac podaný úsmevnou formou. Milý príbeh dvoch kamarátov, ktorých dala do hromady psychofóbia a ako to spolu prekonávali. Hm a začalo to nevinným čúraním v panskom záchode, kedy sa Elling hádam prvý krát prekonal a dokázal to "zabojovať proti jeho "nepriateľom" čo ho celý život sprevádzali "úzkosť" a "závrať". :) (20.05.2016)

Trochu zvláštny Elling, ktorý chcel byť undergroundovým básnikom. Trochu jednoduchší Kjell, ktorý bol stále hladný. Trochu tehotná Reidun, ktorú v škole nič nenaučili. Trochu celebrita Alfons, ktorý mal plnú chodbu zaprášených kníh. Vydarená štvorka. A toto je vydarené prenesenie príbehu z Ingvarovej knihy na plátno. Film predovšetkým o priateľstve a pokrvných bratoch. Veselo o zložitých veciach. (05.07.2015)

Další z moc příjemných a úsměvných filmů, tentokrát z Norska. Elling a Kjell, každý z nich povahově úplně jiný, které spojoval původně psychiatrický ústav a posléze společný byt, kde se měli naučit žít samostatně. Přes jejich rozdílné povahy se přesto vzájemně a někdy až nepochopitelně doplňovali. Film o ne zrovna jednoduchém životě nám byl předložen v nesmírně humorném hávu a přitom velmi citlivou formou. Já jsem u Ellinga tu mírnou monkovinu taky postřehla a byl mně ještě sympatičtější. Jedna z jeho prvních vět ve filmu byla: "Měl jsem vždy dva nepřátele: závrať a úzkost. Pronásledují mě, kamkoliv jdu".. Na konci filmu říkal už něco jiného, ale to se už podívejte sami:-) (16.01.2015)