Elling

Super norská komedie, dva asociálové se dostávaj do normálního světa z léčebny a tam začíná jejich složitý sžívání s okolním světem. Celý je to podaný trochu komorně, ale fakt vtipně, ale ne zas až tak moc, aby to působilo jako přímo komedie, prostě to vyplývá z děje a je se fakt čemu smát, obzvlášť jednoduchej Kjell je bezvadnej, nikdy se nemeje, neví kdy si naposled měnil spodky a neví jak se chovat, ale ze všeho má strašnou radost, navíc i jeho protějšek Eling umí do filmů vnést určitou zábavnost, i když jeho postava je trošku složitější, ale zase se všeho bojí a neumí ani zvednout sluchátko telefonu. Elling je vlastně zábavnej pohled na celkem složitou situaci a daří se to tomu fakt na výbornou (16.06.2009)

Snímků na téma autismu či jiných duševních poruch se netočí po světě kvanta. A z množiny takto tématicky zaměřených snímků není automaticky každý kusem výborným, chvalitebným či alespoň dobrým. Naštěstí o snímku ELLING se můžeme bavit jako o filmovém počinu velmi zdařilém. Komorněji laděný opus o Ellingovi a Kjellovi, kteří spolu sdílejí svůj sociální byt, svou duševní poruchu (leč oba s jinou diagnózou) a mají každý zcela jiný pohled na život, je citlivým pohledem do života těchto lidí. Snímek (s přihlédnutím k rozmanitosti projevů jejich diagnóz) není nijak nerealistický; právě naopak. Scény působí věrohodně, příběh není zbytečně přikrášlován či idealizován. Na snímku si také nesmírně cením toho, že se nejedná o snímek "průhledný". Do poslední minuty jsem fakt neměl potuchy, jestli budu na konci filmu juchat nebo hledat po kapsách ušmudlaný kapesník. Shrnuto a podtrženo: moc pěkný film o všednosti, obtížnosti a (přesto) kráse života. (24.02.2004)

Hřejivý místy úsměvný, místy lehce tragikomický film, který mi byl sympatický nejen svým humorem,atmosférou ale i svou komorností. Líbily se mi osobnosti postav i nenásilný způsob jakým je divák postupně poznával. To že se povedeně doplňovaly dělá film o to zajímavějším, protože mi to přišlo jako zajímavé "poselství" i pro lidi, co zrovna nevylezli z psychiatrického ústavu. Prostě a jednoduše, to že je někdo jiný než vy, že má jiný problém, jinou povahu, neznamená že Vám nemůže pomoct, že Vám nemůže rozumět, nebo že spolu nebudete vycházet. Další věc, která se mi moc líbila byly monology Ellinga. Ty s vážně povedly, byly upřímné a otevřené a plnily svůj účel, což jsem už delší dobu v žádném filmu neviděla. ----"Celý život jsem si vážil pracovního úsilí. Lenost byla můj největší nepřítel. Jsem muž mnoha projektů."---- Trošku slabší, ale pořád 4 hvězdičky. (09.09.2015)

Mimoriadne ľudský film naviac podaný úsmevnou formou. Milý príbeh dvoch kamarátov, ktorých dala do hromady psychofóbia a ako to spolu prekonávali. Hm a začalo to nevinným čúraním v panskom záchode, kedy sa Elling hádam prvý krát prekonal a dokázal to "zabojovať proti jeho "nepriateľom" čo ho celý život sprevádzali "úzkosť" a "závrať". :) (20.05.2016)

Ok, určité kouzlo, které vás nutí u filmu vydržet jsem tam našla, ale jinak šlo o naprosto plytký příběh, stále se opakující motivy (nejdřív mi něco fakt nepůjde a pak najednou zavolám bez problémů), nepovedenou hru na emoce diváka a nějaký humor, drama nebo slibovaný zážitek jsem hledala marně. A roztřesená kamera nebo střihy do stejného záběru vážně nedělají artový film. (06.05.2013)