Elling

Snímků na téma autismu či jiných duševních poruch se netočí po světě kvanta. A z množiny takto tématicky zaměřených snímků není automaticky každý kusem výborným, chvalitebným či alespoň dobrým. Naštěstí o snímku ELLING se můžeme bavit jako o filmovém počinu velmi zdařilém. Komorněji laděný opus o Ellingovi a Kjellovi, kteří spolu sdílejí svůj sociální byt, svou duševní poruchu (leč oba s jinou diagnózou) a mají každý zcela jiný pohled na život, je citlivým pohledem do života těchto lidí. Snímek (s přihlédnutím k rozmanitosti projevů jejich diagnóz) není nijak nerealistický; právě naopak. Scény působí věrohodně, příběh není zbytečně přikrášlován či idealizován. Na snímku si také nesmírně cením toho, že se nejedná o snímek "průhledný". Do poslední minuty jsem fakt neměl potuchy, jestli budu na konci filmu juchat nebo hledat po kapsách ušmudlaný kapesník. Shrnuto a podtrženo: moc pěkný film o všednosti, obtížnosti a (přesto) kráse života. (24.02.2004)

Eliing je opravdu příjemná komedie, která se těší velké popularitě mimo svůj domov a to právem. Situace Ellinga a Kjella je docela vážná, ale je podána humornou formou. Oba hlavní aktéři jsou sice rozdílní, Kjell má rád ženy a jídlo, zato Elling trpí sociofobií. Vzájemně se však dobře doplňují a spolu jsou schopni "zvládnout" všední situace obyčejných lidí. Milý film o životě, jak jej většina z nás nezná. (8/10) (13.06.2008)

Film, ktorý začína ako komédia o dvoch sociálne nekompatibilných dospelých deťoch, sa najprv zmení na prehliadku ich zručností (jeden je intelektuál a druhý kutil), no netrvá dlho, kým tieto vlastnosti zaujmú aj ostatných. Vtedy sa takmer bez prekážok príbeh preklenie do vzťahu nesúrodej štvorice ľudí, ako od Jarmuscha, alebo geograficky skôr od Kaurismäkiho. Všetko fajn, ale keby to v realite išlo takto ľahko, bol by svet plný šťastných bláznov. (25.06.2023)

Hřejivý místy úsměvný, místy lehce tragikomický film, který mi byl sympatický nejen svým humorem,atmosférou ale i svou komorností. Líbily se mi osobnosti postav i nenásilný způsob jakým je divák postupně poznával. To že se povedeně doplňovaly dělá film o to zajímavějším, protože mi to přišlo jako zajímavé "poselství" i pro lidi, co zrovna nevylezli z psychiatrického ústavu. Prostě a jednoduše, to že je někdo jiný než vy, že má jiný problém, jinou povahu, neznamená že Vám nemůže pomoct, že Vám nemůže rozumět, nebo že spolu nebudete vycházet. Další věc, která se mi moc líbila byly monology Ellinga. Ty s vážně povedly, byly upřímné a otevřené a plnily svůj účel, což jsem už delší dobu v žádném filmu neviděla. ----"Celý život jsem si vážil pracovního úsilí. Lenost byla můj největší nepřítel. Jsem muž mnoha projektů."---- Trošku slabší, ale pořád 4 hvězdičky. (09.09.2015)

Milá příjemná norská komedie o dvojici bývalých chovanců psychiatrického ústavu, která je plná úsměvných momentů při adaptaci této dvojice na normální život a na činnosti, které nám přijdou naprosto normální (telefonování, nakupování). Hlavní dvojici výborně doplňují jejich noví přátele. Celkově jsem se příjemně pobavila. 75% (07.03.2013)