Balada pro banditu

Úspěšně zakonzervovaná nálada doby; kdo se někdy nechal okouzlit „kotlíkářským“ viděním světa, tomu se tady intenzivně připomene jeho prostá emocionální síla. Střídání divadelní a filmové stylizace, možná ještě o kousek dotaženější než v JCSS, pozvedá jednoduchoučký příběh na symbolickou rovinu; mýtický úvod, čarodějnické scény s uhrančivou Blankou Rudovou(?), milostná obraznost, Polívkův slizoun hostinský nemají chybu. Muzika se zavrtá do uší a nevyleze, i když do lidové prostoty má daleko – když si člověk ty písničky zkusí zazpívat s kytarou, zjistí, že nejdou vůbec pěvecky ani muzikantsky „po srsti“, jsou samý rytmický a melodický naschvál a vyžadují víc než slušný rozsah. O to větší poklona zejména Donutilovi, jehož ve všech pozdějších polohách, ať hereckých nebo lidově bavičských, srdečně nemusím. Jen škoda, že film-představení neudrží vysoko nasazenou laťku celou dobu, po opravdu silném úvodu ztratí ve střední zbojnické části dech hlavně souhra choreografie s kamerou a magie se do velké míry vytratí. Vidět to naživo Na provázku, to musel být zážitek opravdu mimořádný. (28.12.2012)

"My to s Rudou točili TŘI DNY...! " Nebudu lhát a hned na okraj se přiznám, že jsem na Baladu pro banditu koukal jenom proto, že samotný Miroslav Donutil o ní dokáže tak nádherně povídat v jeho vyprávění, ale to je asi tak všechno. Ti co vědí o co de, ví, že Rudi Kovanda "zpěvák pro Brno" co tenkrát vyhrál málem Slavíka, protože mu všichni Brňáci povinně posílali hlasy se zde má objevit ve scéně, kterou s Donutilem točili tři dny a v tom tkví ten háček. Já Rudu skoro ani neviděl a už vůbec neslyšel a je mi to docela líto. Čekal jsem hodně let, než jsem se konečně dočkal a dopadlo to takhle. Tím pádem samotný film je už pro mě naprosto průměrnou záležitostí, která mě absolutně nedokázala zaujmout po hudební stránce, a jediné co stálo za povšimnutí byli právě Donutil a Bolek Polívka. Vypadá to, že na Rudiho Vladimír Sís neměl nervy a pak to takhle dopadlo. Je to muzikál a muzika se mi nelíbila, country není nic pro mě a tak nemůžu jinak, než odcházet po tomhle filmu naštvaný, protože jediné co mě mohlo rozesmát, zůstalo už jen ve vyprávění právě Miroslava Donutila. (13.03.2008)

Cením si především nadčasovosti zpracování, příjemných hereckých výkonů herců, kteří jsou dnes už celkem okoukaní. Jako nejpříjemnější je pro mě hudební složka, hudbu si kdykoli poslechnu jen tak. Její neznalost považuji za velkou škodu. Jeden z klenotů českého socialistického filmu, který myslím mile překvapí i všechny, kteří k němu přistupují ostražitě a s předsudky kvůli autorovi knižní předlohy Olbrachtovi. (04.09.2007)

Uzasna atmosfera divadelniho predstaveni prosluleho brnenskeho divadelniho spolku Na provazku, ktera se dostava na obrazovky televize a snazi se kombinaci filmoveho a divadelniho umeni zachovat zmineny punc volneho prostredi mladych hercu v melancholickem dile o loupeznikovi Nikolu Suhajovi. Herci jsou bravurni a pisne tez. Pro me klenot, ktery nepotrebuje byt dokonaly. Nic podobneho nebylo a opakovat se rovnez nebude. 80% (17.01.2011)

U me trojfazova zalezitost. Behem prvniho sledovani sem se chytala za hlavu, co je to za prisernost. Pak se mi to rozlezelo v hlave a rekla sem si, ze to vlastne neni nejhorsi film... Ted jsem Baladu videla podruhy - a nemuzu si pomoct, silene se mi libila. Cili pribeh o tom, jak od odpadu prejit k maximu :) (02.04.2008)