Balada pro banditu

Film, který Nikolu Šuhaje světově proslavil zejména na Litoměřicku. Natěšená z Donutilových historek jsem konečně viděla Baladu pro banditu a byla jsem zklamaná. Natáčení skutečně asi byl jeden velký mejdan, z výsledku jsem ale nijak odvázaná nebyla. Jako hlavní pozitiva vidím písničky, Ivu Bittovou a fakt, že Miro a Bolívka jsou tu ještě vcelku štramáci. Trnky brnky Zelenáčů nejsou žádná filharmonie a z legendárního výstupu skoroslavíka Rudyho Kovandy nezbylo prakticky nic. (05.01.2015)

Nesmrtelné písně - např. "Ani tak nehoří svíčka farářovi" nebo "Zabili, zabili, chlapa z Koločavy" - tu jsme zpívali při zájezdu na Ukrajinu přímo v obci Koločavě, kdy jsme za lijáku nesli po kamenné blátivé hlavní cestě vesnicí kamaráda se zlomenou nohou. Ukázka - Ani tak nehoří: http://www.youtube.com/watch?v=a6L6ni1F_Qw&feature=related (17.02.2009)

Forma je zajímavá, exteriéry krásné, písničky se poslouchají dobře, ale mně to jednoduše dohromady nesedlo. Lehce mi to připomíná menší demo woodstock :-) Dovedu si představit, že při natáčení se mohly dít neskutečné věci, na které vzpomínají zúčastnění dodnes. Řekl bych, že patřím k té polovině (minimálně) lidí, kteří se na to podívali jenom díky vyprávění Miroslava Donutila. (08.08.2014)

Legendární představení brněnského divadla Husa na provázku na plátně moc nefunguje. Pro film se prostě divadelní výrazové prostředky nehodí a připadá mi to celé, jen jako by si pár lidí udělalo radost a zfilmovalo si svou ikonu. I na tehdejší měřítka je film z hlediska techniky odfláklý, hlevně zamrzí postsynchrony, které jsou opravdu příšerné - dívat se na detail Ivy Bittové, která otvírá pusu o slabiku pozadu, je tristní. Nad vodou se film drží jen díky písničkám. (15.06.2007)

Trampská kolektívno-táborákovo-guľášová kultúra a k tomu hudba ala Zelenáči ma nikdy neoslovovali. Muzikál divadla Husa na provázku prevedený do filmu ale stavia práve na tomto. Zrúcanina starého hradu, na ktorom sa koná divadelný potlach, country skupina hrá pesničky k tragickému príbehu lásky, samotní herci majú (mimo spevu) len krátke výstupy medzi spústou pesničiek. Našťastie nejde len o priamočiaro jednoduchý film. Premiešanie divadla v exteriéroch so zasnenými filmovými scénami, vyfarbené zábery krajiny zaliatej svetlom zapadajúceho slnka, zapojenie divákov do deja a spoľahlivé herecké výkony patria k pozitívam, zaraďujúci film k priemerným muzikálovým filmovým adaptáciám. (17.03.2005)