Režie:
Vladimír SísKamera:
Viktor RůžičkaHrají:
Miroslav Donutil, Petr Maláč, Iva Bittová, Blanka Rudová, František Derfler, Franta Kocourek, Bolek Polívka, Jiří Pecha, Pavel Zatloukal, Evelyna Steimarová (více)Obsahy(1)
Filmová verze muzikálového zpracování osudů Nikoly Šuhaje loupežníka, jak je pro brněnské Divadlo na provázku podle archivních dokumentů a novinových článků napsal Milan Uhde a nastudoval režisér Zdeněk Pospíšil. Snímek, oscilující mezi pohádkou, baladou a muzikálem je zároveň inspirován románem Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník. Do amfiteátru se scházejí diváci, jsou vítání herci zpívajícími za doprovodu kytar píseň o "chlapovi z Koločavy". Postupným přehlušováním melodie jsou diváci vtahováni do děje, ze skutečnosti se stává sen a příběh pomalu začíná... Snímek přibližuje hravou formou klíčové okamžiky vývoje partnerského vztahu od svatební bezstarostnosti až po nemilé odcizení ve společném bytě... Autoři v něm v podstatě vykreslili vlastní manželský příběh. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (179)
"Poď úž !! Když nic, aspoň sa napíjem.." ;) ()
Celkem nuda. 3 hvězdy za písničky ()
Už dlouho jsem neviděla takovou slátaninu! ()
2 a půl hvězdičky za děj, herce, jejich výkony a všechno ostatní, a ta 3 je za originalitu..alias pušky coby kytary a podobně. Nemůžu si odpustiti menší poznámku, že slova mi jaksi neseděla do pohybujících se úst. Byla to sice asi jen vteřina ale i tak....A rozhodně se mi film líbil, díky tomu, že jsem měla možnost vidět různé herce za mlada...většinu jako Donutil, Polívka apod. jsem poznala, ale takového Pechu opravdu ne...Povedený "muzikálový film, spíše divadlo", ale je fakt, že občas je děj strnulý a člověka chytá křeč do ruky, když si opírá hlavu, aby neusnul. ()
Hlavně kvůli té hudbě. Jinak mi to příliš připomínalo Jesuse ze 70. let, ale ani náhodou to nedosahuje jeho úrovně. ()
Nějak to na mně nefungovalo. Dvě hvězdy za Bolka Polívku a texty písní (ne muziku). Propagovaný snímek ze strany Donutila se mi zdá dost přeceněný. ()
Ačkoliv mám velice rád Divadlo Husa na provázku, tenhle jejich filmový počin mě zcela minul a měl jsem co dělat, abych ho dokoukal až do konce. To ovšem neznamená, že je to špatný film, mě pouze tahle experimentální alternativa vůbec nesedla. Divadlo Husa na provázku budu stále milovat i nadále! ()
Ve škole nám bylo sděleno, že se jedná o nejlepší český muzikál všech dob. S tímto názorem absolutně nesouhlasím. Písně mě nezaujaly, smysl prolínání divadelního představení a "reality" jsem nepochopila. Za zmínku stojí mladý Donutil a krásné oči Ivy Bittové. ()
Nikola Šuhaj Loupežník jako muzikál? Ano, když se sejdou dobří herci a napíše dobrá hudba, dá se to snadno strávit. ()
Brnenska enklava to rozjizdi a stoji to za to. A Milos Stedron je genius. ()
Nák tomu nemůžu přijít na chut.Herci sice dobrý ,ale ten způsob natočení mě nák nevyhovuje. ()
Zajímavý způsob zachycení Olbrachtova vyprávění, neboť forma sama o sobě nic nepostrádá a muzikálnost celého projektu je bezvadná, ale stejně tak daleko to má k zachycení reality Olbrachtovy knihy. ()
Balada pro banditu je pro mne žánrovou záležitostí, která svou pop formou výrazně rozšiřuje svůj potenciál v oslovení širšího okruhu potenciálních diváků. Neoslovuje mne svým stylem zpracování, byť má muzikál i silná místa důvtipného sarkastického dramatu. Těch několik míst je okouzlujících, ale převládající náladu prožitku pro sebe zabírá hudební a pro mne nepříliš zajímavá stránka a hlavního vedení muzikálu a chaos nepřehledného mraveniště davu. Ve své době muselo jít o trendovou a módní záležitost, což je výsledkem kompromisu ambicí a podbízivosti s lacině jednoduchou cestou k úspěchu. Ta předpokládaná osobitá tvář je slabinou, která nenechá naplno vychutnat několik opravdu vynikajících částí s vytříbenou ironickou nótou. Divadelní prkna jistě poskytnou zábavnější zážitek, filmová verze má nevyrovnanou podobu, slibuje a nenaplní. Hlavní postavou příběhu je Nikola Šuhaj (zajímavý Miroslav Donutil) v obraze loupežníka z nutnosti a revolucionáře z donucení a neochoty podrobit se cizí nadvládě. Divoký živel s partnerským problémem je nebezpečný pro všechny současné i budoucí nepřátele. Hlavní ženskou postavou je Eržika (Iva Bittová), Nikolova vyvolená s rozpolcenou duší ženské emancipace. Symbolickou postavou je Morana (zajímavá Blanka Rudová), jako našeptávač a hlavní hybatel propletených lidských osudů. Nejrozkošnější postavou je obratný vyjednavač Mageri (dobrý Bolek Polívka), mistrně intrikující se všemi proti všem pro svůj osobní užitek za každé situace. Důrazně táhne figurky a v nestřežených okamžicích zasazuje rozhodující rány. Hlavním protivníkem je velitel četníků (velmi zajímavý Jiří Pecha), který vyplnění rozkazu považuje za své životní poslání a žádný krok není nemožný a zakázaný. Z dalších rolí: vypočítavý Eržičin otec (František Derfler), zatvrzelý a nepřátelský Eržičin bratr (Martin Havelka), věrný Nikolův bratr Jura (Petr Maláč), prodejný slabošský starosta Derbak (Pavel Zatloukal), či tragicky zneužitý četník Kubeš (dobrý Pavel Nový). Pop-kulturní muzikál není určen pro mne, forma devastuje i velmi zajímavé a svérázně pojaté části a mou duši zalévá smutek. ()
Psal jsem-li někdy, že v českých podmínkách nelze natočit dobrý muzikál, tak jsem se pletl a svá slova beru zpět. Pro mě rozhodně nejlepší český... pardon, trocha patriotismu s dovolením neuškodí - moravský muzikál. Příjemná podívaná, tak trochu padnoucí do letní atmosféry, která výborně převedla divadelní látku na plátno - vlastně ono se nejedná ani o film, jako spíš o záznam představení pod širým nebem. Jinak by to ale udělat nešlo - co vím z otcova vyprávění, který narozdíl ode mě má v paměti i zážitek ze samotného divadla, důležitý byl kontakt s divákem, protože určité prvky se údajně obměňovaly. Což hovoří ve prospěch scény - reprízy by byly i nadále něčím novým, zatímco u filmu při opakované projekci vidím totéž. Jestli jsem někdy kritizoval české muzikály, bylo to proto, že ve mě plane přesvědčení, že většina herců neumí zpívat. Miroslav Donutil ale k vynikajícímu hereckému výkonu přidává i hudební, v opačném gardu se dá vyjádřit o jeho partnerce Ivě Bittové, která coby zpěvačka přidala i skvělé civilní hraní. Tím bych se dostal k výkonům obecně - ač bych si určité tváře nedokázal spojit se jménem (přece jen, ač Brňák, tuto generaci vzhledem ke svému věku nepamatuji), budu na všechny zúčastněné (tady by si zasluhoval vypíchnout především pan Bolek Polívka) vzpomínat v dobrém, protože se už nějakou dobu nestalo, aby každá replika z filmu zněla tak přirozeně a ne suše oddeklamovaná jako v dnešní době (tady bych zahrnul i zahraničí). Skvělý film, díky kterému si budu ještě více vážit naší specifické brněnské kultury, která disponovala (minulý čas proto, že nevidím v dohledné době podobné persony jako Donutil s Polívkou) ohromnými osobnostmi. Rád se i přes zmíněné nevýhody oproti divadlu podívám na hochy od Provázku znovu. ()
Balada pro banditu jako čundrkántryšou je odvážnou interpretací, navíc v dnešní době vymírajícího trampingu i trochu mimo mísu. Přesto ty písničky ovlivnily jednu až dvě generace a bez tohohle filmu už by je moc lidí neznalo... ()
Hodnocení očima doby vzniku... ()
Správně ulítlý muzikál s herci, kteří dnes jsou slavní, ale tehdy to byli jen herci divadla "Husy na provázku". Docela originální je spojení filmu s hradním představením, hlavním kladem ale jsou samozřejmě písničky, které se dají broukat i dnes. ()
Na svou dobu neskutečně avantgardní počin. Příběh sice provařený, ale funkční, formálně prosté, ale k celkovému pojetí dokonale sedící. Spojení "trampské romantiky" a divadla v přírodě je celkem neokoukané, "hrané" vstupy zabraňují jistému stereotypu, který by se mohl vkrádat. Film, na který se pomalu a jistě zapomíná, je málem zatracován, jenže... Více takových, více filmů s nápadem... ()
Příjemně netradiční podání balady v trempském provedení na potlachu. Ale bohužel na více hvězd to není. ()
Film, který Nikolu Šuhaje světově proslavil zejména na Litoměřicku. Natěšená z Donutilových historek jsem konečně viděla Baladu pro banditu a byla jsem zklamaná. Natáčení skutečně asi byl jeden velký mejdan, z výsledku jsem ale nijak odvázaná nebyla. Jako hlavní pozitiva vidím písničky, Ivu Bittovou a fakt, že Miro a Bolívka jsou tu ještě vcelku štramáci. Trnky brnky Zelenáčů nejsou žádná filharmonie a z legendárního výstupu skoroslavíka Rudyho Kovandy nezbylo prakticky nic. ()
Reklama