Můj svět

Perfektní polo-hraný dokument o komiksovém scenáristovi Harvey Pekarovi, který v Americe proslul svými komiksy American Splendor. Je jen logické, že film nese stejné jméno, protože je to prostě další dílo popisující Pekarův život. Film je dost zábavný, hlavní hrdina je morous, který si diváky snadno získá. Paul Giamatti v hlavní roli je dokonalý. Dokonce Pekara lehce připomíná, ale zase ne moc:) To naštěstí nevadí. Film má dost zvláštní a ojedinělou formu, která k tomu ale skvěle sedne. Používá různé originální prvky, komiksovou stylizaci, jako například že nejrůznější časové údaje (Potom; Druhý den...) vkládá do roku filmového obrazu jako nápisy v komiksu, atd... Mimochodem o prvním ilustrátorovi Pekarových scénářů, Robertu Crumbovi, byl natočen dokument Crumb (1994), ke kterému ale neseženete titulky. Ohedně komiksové předlohy: Stačí podívat se na tento film a máte jasno. První čísla vycházela od roku 1976 v Pekarově vlastním nákladu jednou za rok. V roce 1993 začal komiks vydávat Dark Horse a v letech 2006-2008 vydávalo tyto komiksy nakladatelství DC měsíčně. (31.07.2009)

American Splendor je jasným důkazem, že podle výborného scénáře nemusí nutně vzniknout i výborný film. Biografie Harveyho Pekara obsahuje výborně prokreslené charaktery, které díky výbornému castingu získali i odpovídající tváře, ale po režijní stránce prostě AS nemá čím zaujmout. Režijní unylost a šeď zachraňuje až pár výborných scén prolínání komiksu s realitou, ale ty bohužel neudělají celý film, podobně jako vždy sympatický Paul Giamatti. Filmu bohužel neprospívá ani chvilková snaha o jakousi polo-dokumentárnost, kdy film chvílemi přeskočí do jakéhosi "making of" s pravým Pekarem, bohužel ale tyto momenty jaksi nevyzní. American Splendor zkrátka funguje výborně na papíře jako komiks, na plátně ale bohužel dost často nudí. I tak se ale jedná o nezávislé drama, které za to zhlédnutí stojí. Pro fanoušky Paula Giamattiho nutnost, prakticky nesleze ze záběru, byť se jedná o další jeho klasickou roli. 60 % (13.02.2010)

Životy samotárov, outsiderov, neviditeľných bytostí, obklopených jednotvárnosťou, z ktorej sa niektorí snažia vymaniť, iní si vybudovali svoj vlastný, nepreniknuteľný vnútorný svet, z ktorého nechcú, alebo majú strach, uniknúť. Harvey Pekar bol jedným z nich, jedným z nás, priemerným, nevýrazným a obyčajným, no dokázal niečo, čím si získal pozornosť a tisícky priaznivcov. Prekonal svoj tieň a unikol z bezodnej priepasti zabudnutia. Film, ktorý rozpráva jeho príbeh, je klasickou nezávislou, úprimnou vtipno-smutnou sondou do života Harveyho, plniaceho si svoj sen o úspechu na základe svojho jednoduchého, každodenného putovania po uličkách svojej existencie. No nejedná sa o klasicky poňatú biografiu, príjemným oživením klasickej schémy filmov o životnej dráhe jedného človeka je vizuálna stránka filmu priamo vychádzajúca a čerpajúca z Pekarovej komiksovej tvorby, čím vzniká veľmi originálny film-komiks, v ktorom nechýba ani reálna postava Harveyho Pekara. Postavy snímky sú príjemnou zmesou životných stroskotancov, hľadajúcich i prežívajúcich, ktorí sú však pre bežného diváka (mňa) oveľa lepšou a sympatickejšou variantou ako prototyp klasického nepremožiteľného hrdinu. American Splendor je film, ktorý najviac ocenia ľudia, netrpiaci fóbiou z vlastnej priemernosti, príbehom o človeku, ktorý na nej postavil piliere svojho úspechu. (07.08.2010)

„Co až zemřu, bude postava toho komiksu žít dál?“ Dopředu jsem o filmu vůbec nic nevěděl a prvních pár minut jsem se ve vyprávění trochu ztrácel. Naštěstí brzy vyšlo najevo, že to není tak komplikované: Harvey Pekar je obyčejný chlápek, který začne psát komiksy o svém obyčejném životě a stane se slavným. Po několika letech o jeho životě natočí film. Tohle je ten film. Jak mi postupně docházelo, Harvey Pekar je skutečnou žijící osobou, ve filmu jej hraje Paul Giamatti i samotný Harvey Pekar, který je vypravěčem celého příběhu a účinkuje v archivních záběrech ze show Davida Lettermana. Pekarův život je opravdu obyčejný, ne tak lidé, které v jeho průběhu potkává a kteří zajišťují většinu komických situací jinak celkem vážného dramatu. Slovy jeho přítelkyně to jsou: autista, paranoik a polymorfní perverzák. Posledně jmenovaným byl přitom míněn známý kreslíř Robert Crumb, bez jehož kreseb by Pekar nikdy neprorazil („neumím nakreslit ani rovnou čáru“). Dvojice debutujících režisérů bohužel nemá film pevně ve svých rukou, snaží se být formálně nápadití za každou cenu. Ale kdybych neviděl Horší už to nebude, možná by právě nepatřičně působící originalita byla důvodem k udělení páté hvězdičky. Apendix: Můj život si ještě lépe vychutnáte s alespoň základní znalostí americké nezávislé komiksové scény – pro rozšíření obzorů doporučuji fascinující dokument Crumb). 85% Zajímavé komentáře: Adrian, belldandy, Tommy987 (21.04.2008)

Hoci American Splendor predstavuje film natočený podľa komiksu, v prvom rade ide o čosi iné, a totiž o jeden z mála filmov, ktorého forma je plne súvsťažná s formou komiksovej predlohy. Harvey Pekar, osobne sa vo filme vyskytujúci, hneď úvodom upozorní divákov, že v prípade hlavného hrdinu nepôjde o žiadneho superhrdinu, akoby si tým potreboval utvrdiť a postaviť sa do protipólu voči komiksu takému, aký ho má zadefinovaný najväčšia časť ľudí. Film pracuje s intertextualitou ako výrazivom postmoderny na veľmi podstatnej úrovni. Má dve príbehové línie, jedna sa venuje Harveymu Pekarovi, hranému, v podaní Paula Giamattiho, tá druhá je zameraná na samotného autora, odohráva sa akoby v zákulisí, je dokumentárna. Pekar tu glosuje samého seba, je vševediacim rozprávačom filmu, pretože rozpráva o sebe samom, dokumentárne a hrané pasáže sa dopĺňajú a vytvárajú jeden celok. To, čo Pekar povie do kamery, utvrdzujúc tým v divákovi jednu z identifikačných čŕt postmoderny, scudzujúci efekt, to sa v nasledujúcich minútach odohrá v hranej podobe. Štylizácia do komiksovej podoby je zrejmá hneď počas úvodných titulkov, kde nám tvorcovia predostierajú vzájomný vzťah dvoch umeleckých druhov, komiksu a filmu, veľmi originálnym spôsobom, v ktorom len potvrdzujú tvrdenie, že jeden komiksový panel je ekvivalentom jedného filmového záberu, a tento fakt vysvetľujú na príklade, kedy je kamera v detailoch zameraná na jednotlivé statické panely komiksu, ktoré sú vo filme v dĺžke trvania jedného záberu na chvíľu rozpohybované. Rámček, ako ďalší štylistický prvok komiksu, je vo filme prítomný celé jeho trvanie, je použitý hlavne na začiatku takmer každej kapitoly, nazvyme si to tak, ak tou kapitolou myslíme jednotlivé hrané sekvencie, ktoré sú niekedy prekladané dokumentárnymi. Uvádza nám rok odohrávania sa tej-ktorej kapitoly, prípadne rozprávačsky ozrejmuje čosi dôležité. Štylizácia je dotiahnutá do dokonalosti v scéne, v ktorej sa živá postava hraného Harveyho Pekara pohybuje v kreslených paneloch komiksu. 90% (17.06.2013)