Coup de torchon
Čistka
Clean Slate
Coup de torchon (Clean Slate)
Režie:
Bertrand TavernierKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Philippe SardeHrají:
Philippe Noiret, Isabelle Huppert, Jean-Pierre Marielle, Stéphane Audran, Eddy Mitchell, Irène Skobline, Guy Marchand, Michel Beaune, Mamadou Dioumé (více)Obsahy(2)
Ve Francii by pravděpodobně Lucien Cordier žil poklidným životem policisty s nějakou hodností a radoval se ze života. Kolonialismus, který převrací hodnoty zcela naruby, horké africké slunce a opovržení, které vůči Lucienovi neskrývají jak jeho nejbližší, tak nadřízení. Dokonce i ti bílí „vlivní“ mu dávají najevo, že jako náčelník policie nemá nic vidět ani slyšet, zkrátka nemá překážet. Tenhle zničující koktejl vykoná své. V jednu chvíli se Lucien ptá sám sebe: „Kde je dobro? Kde je zlo? Člověk už nic neví. Tady to k ničemu není. Tak to zarezne, bude to tím podnebím.“ A začne si pomalu vyřizovat účty... Jak už to u Taverniera bývá s výrazným hereckým obsazením, Philippe Noiret, obklopen dalšími francouzskými hvězdami, naprosto exceluje. Česká verze v čele s Miroslavem Donutilem nezůstává originálu nic dlužna. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
Filmový příběh nerozhodného a třeskutě líného policisty Luciena Cordiera mě nechal zcela chladnou a ani jeho zdlouhavé odhodlávání se k čistce mě neoslovilo, třetí hvězdu přihazuji hereckému ansámblu, neb ten se snažil zachránit, co šlo, zejména tedy Philippe Noiret a Isabelle Huppert byli výborní.. ()
"Konec konců jsem už tak dlouho mrtvý." Říká sám Lucien a celá jeho čistka odpadů tuto jedinou větu bezchybně naplňuje. Philippe Noiret a Isabelle Huppert jsou ve své nejlepší formě. Zvláštní, svojský film, kde bych uvítala kratší stopáž, ale možná, že pak by tolik nevynikla ta vyprahlost, či vyhořelost duše a srdce, kde začíná zapomnění v činění rozdílu mezi dobrem a zlem. To je ten bod zlomu, kde říká Lucien : "Víš, občas něco udělám a ani nevím proč". ()
Zvláštní film stavící diváka do ještě zvláštnější pozice - nedokáže totiž hlavní postavě (Noiret) fandit, ale ani j zcela zatratit. Začátek jak z jiného světa, Lucien jako otloukánek a místní šašek, jemuž se jako řediteli policie smějí snad i děti. Divák dumá, jestli hlavní postava není retardovaná. Pak se to všechno šmahem změní, a užaslý divák pozoruje Lucienovu proměnu. Ten je náhled nad věcí a docela dobře si všechny zbylé figurky na šachovnici dává. Zaujme krásná a svlečená Isabelle, kromě Donutila se mi ale moc nelíbil nový dabing z dílny ČT. ()
Ponudnělý lehce filosofický a lehce ironický snímek. 1) Atmosféra konce světa někde v africké poušti je vystižena docela trefně._____ 2) Přerod policisty z hlupáčka - otloukánka do nemilosrdného mstitele byl rychlý a nepřesvědčivý._____ 3) Zaujal mě pes s pěšinkou na hřbetě, aby si každý z rozhádaných manželů mohl hladit svou polovici._____ 4) No, alespoň jsem se dozvěděl, proč se psi očuchávají zezadu. Že nejsem škrob, podělím se s vámi o toto poznání. V době, kdy psi vládli světu, měli jednou kongres, aby určili nové zákony. Šéfpes tehdy pravil: Vzhledem k mizerné hygieně zde na místě navrhuji, aby každý účastník odložil svůj zadek u vchodu. A tak se i stalo. Ovšem, co čert nechtěl, přišlo tornádo a všechny prdele pomíchalo. Nikdo pak nepoznal, komu která patří. Od té doby si psi očuchávají zadky. ()
Lucien Cordier mi zpočátku připadal jako pěkný ňouma a bábovka. Pak začal vraždit a já tomu nějak nedokázal uvěřit. Pak jsem si ale uvědomil tu jeho dvojí hru a začal se fakt dobře bavit. Některé situace byly az tragikomicke. Noiret s Huppertovou byli skvělí. Možná by bylo fajn kdyby celý film nebyl tak podivně znepokojující, mělo by se komu fandit a některé střihy nebyly tak divné. Na druhou stranu je (i díky těmto věcem) takový zvláštně svůj, neotřelý, zajímavý. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (5)
- Sám predstaviteľ Cordiera, Philippe Noiret, popísal dielo ako „magmu bolesti a tiesne, ktorá sa nedá vysvetliť“. (Biopler)
- Filmoví teoretici označujú dielo za tzv. africký retro-noir, lebo sa neodohráva v anonymnom veľkomeste, ale v afrických, často vyprahlých, zapadákovoch. Fotogenicky využíva klimatické podmienky rovníkovej Afriky na rozdiel od jasných čiernobielych kontúr noiru. V postave zanedbaného a skorumpovaného Cordiera však má jasnú noirovú postavu obdarenú znakmi nedopovedanosti a protikladnosti. (Biopler)
- Film je natočený na motívy poviedky "Pop. 1280" od Jima Thompsona, autora diel tzv. čiernej série. Literárna predloha je zasadená do 50. rokov 20. storočia, kde sleduje šerifa belocha v černošskom prostredí na juhu USA. Scenárista Jean Aurenche spolu s režisérom Bertrandom Tavernierom príbeh preniesli do koloniálnej Afriky a časovo ho zasadili do 30. rokov pred vypuknutím druhej svetovej vojny. Sám Tavernier priznáva, že týmto filmom sa odklonil od nálepky humanistického režiséra. Spravil tak nie preto, aby cielene poprel humanistické ideály svojej tvorby, ale z dôvodu, že chcel byť čo najviac verný Thompsonovi, ktorý je všetko, len nie politicky korektný. (Biopler)
Reklama