Město bohů

Město bohů je mimořádný film především svým obsahem, když vykresluje bídu slumu na předměstí Rio de Janeira a obrovskou zločinnost, která v této oblasti existuje. Je natočený podle skutečnosti. V minulosti byl problém chudinských čtvrtí ještě větší. Nechvalně proslulé eskadry smrti (EM) mají svůj původ právě v Brazílii a tato zkratka pochází z názvu motorizovaných policejních brigád, jejichž příslušníci v 60. letech nelegálně masakrovali členy dětských gangů na předměstích brazilských měst. Kladem filmu je moderní střih, dobrá kamera, scénář i výkony v Evropě naprosto neokoukaných herců. Nic zásadního filmu nelze vytknout. Celkový dojem: 95 %. (28.10.2007)

Ano, ano, tady vidíte kam až člověka zavede zkažená lidská společnost, která ho svým sociálním sobectvím uvrhne do chudoby, a mnohem dál, do stavu kdy je největší starostí člověka pouhé přežití, a cokoliv navíc je zázrakem. Divme se, že se pak z lidských bytostí stávají zvířata. Tam vede tenhle konzumní styl života, globalizace, rozevírající se nůžky takřka třídního charakteru. Tak by si povzdechl pochybně humanistický pseudointelektuál a filozof. Hlavní hrdina tohoto "filmu bez příkras" je živoucím důkazem, že tyhle promluvy jsou kecy, které jsou k ničemu stejně jako jejich autor, pronášející tyhle perly kdesi v čajovně, an pohodlně uveleben na polštářích a obklopen oblakem dýmu pochybného složení. Každý má svoji volbu, a je jen a pouze na něm, jakou cestu zvolí. Město Bohů je film až bolestně skutečný a působivý. Kdo ví, co uvidíme za nějakých třicet let v podobně zaměřeném snímku. Budeme se divit jak se tohle mohlo dít v civilizovaném světě našeho mládí? Jak budeme vzpomínat na ty časy, kdy ještě vláda nebo cosi jí podobného, léčila feťáky, místo aby jim jejich utrpení zkrátila? Uvidíme, každý sám za sebe, svýma očima a srdcem a duší a kdovíčímještě...a zrovna teď je mi srdečně jedno, co uvidíte vy. (05.09.2005)

Tolik zastřelených dětí nemá ani čtvrtý Rambo, tak stylový vizuál nemá ani leckterý snímek hollywoodských klipařů a tak roztříštěnou vypravěcí linii nemá....snad nic :-) Cidade de Deus je filmařsky vytříbenější a ve svém zobrazení krutého života ve favelách naléhavější než tematicky obdobný a podobně vyzdvihovaný snímek Tropa de Elite, ale přesto mne minul mílovým obloukem a působil na mě chladně až odtažitě...V dojmologii se nevyžívám, ale nechci pokrytecky věšet kvanta hvězdiček na film, jehož sledování se bez několika zívnutí neobešlo. (24.11.2008)

"Nemáte kde bydlet? Tak běžte do Města bohů." Proměna malého panice Rakety v odpaněného fotografa Wilsona Rodrigueze, na pozadí války gangů na území polozapomenutého slumu, mohla být těžko natočena lépe. Ta tolik zmiňovaná geniální filmařina však prošla kolem mne, aniž na mě zanechala výraznější následky. Chyba je samozřejmě ve mně, neboť jsem to já, komu poměrně vadí dívat se na vraždy dětí v prostředí plném zbraní, drog a úplatných strážců zákona. Má informovanost o tom, co se v brazilských slumech děje je dostatečná na to, abych musel sledovat drsný příběh z nehostinného prostředí, ale vysoké postavení snímku na zdejším žebříčku mi nedalo šanci se mu vyhnout. A jelikož nepatřím mezi skalní fandy deprese, tak nevidím jediný důvod se na něj podívat znovu. (22.07.2011)

Syrová filmová exkurze do jihoamerických chudinských slumů a do prostředí dětských gangů Ria de Janeira. Pohled do světa krutosti, cynismu, chudoby, násilí, zbraní, drog, kde se všechny tyhle (jinak i v západním a tedy i v našem světě celkem běžné) fenomény akcentují faktem, že jsou součástí světa mnohdy ani ne náctiletých dětí. Žádný animovaný South Park, tady je všechno naostro a bez humoru a nadsázky. Přesvědčivé, autentické, silné, výborně natočené... Jen více takovýhle filmů, sond do míst, která v divákovi z jiné části světa díky dezinterpretaci reklamních spotů či přitroublých mainstreamových komedií vytvářejí zcela falešný obraz... Podobné filmy: Tropa de Elite, Andělé Slunce, Ônibus 174, Nenávist, Želvy mohou létat, Milionář z chatrče, Vzpoura ve věznici Carandiru, Jerusalema (31.01.2007)