Samsara

Na tomto snímku je nejhodnotnější jeho námět, bohužel scénář je šíleně rozvleklý se spoustou hluchých míst. Dost často jsem se tedy nudil. Též mi vadil hlavní hrdina Tashi, který pořád vypadal, že neumí do pěti počítat. Proto dávám pouhé 2*. O to víc si cením filmů jako Hymalaya, Pohár nebo ještě Travellers and Magicians. U Samsary to nezachrání ani celkem dobrá kamera. (13.02.2006)

Dosti nudné, protahované a jednoduché pojednání o cestě z kláštera do klína a vice versa. O filosofi, životě mnicha, buddhismu jako takovém etc. tam mnoho nepadne, zato sexuálních scén je na můj vkus přehršel. Pokulhává i obsazení hlavních rolí - je hodně poznat, že herci nejsou zrovna typičtí obyvatelé místa, ve kterém by se měl příběh odehrávat. (04.01.2007)

Tibet, Buddhismus… pomalé tempo… velmi pomalé tempo… (prý se natáčelo sedm let). Na začátku procitá mnich, který meditoval tři roky, tři měsíce a tři dny a to se pak musí p o m a l u. :-) Probuzený mnich Tashi záhy zjišťuje, že život není jen o meditacích a duchovnu. Objeví touhu, lásku, sex, vztahy, rodinu a musí si sám v sobě zodpovědět otázku, po které cestě se v životě vydá a to není jen tak a trvá to roky… možná celý život. Příběh Tashiho je prokládán dlouhými záběry na úchvatnou krajinu a na klidné „domorodce“. Jejich vyrovnaný život je v ostrém kontrastu k uspěchané společnosti ve městě, kam se občas vydají za obchodem. Pomalé tempo vyprávění dává divákovi dostatek prostoru k vlastním myšlenkám. Buď se v tom budete hodně nudit, nebo se dokážete na tvůrce naladit a hluboce si popřemýšlet o svém způsobu života. Poslední dobou mám stále větší tendence, se minimálně v myšlenkách přesouvat mimo naši západní kapitalistickou společnost, která je založená na penězích a konzumu, právě do podobných světů. Netuším, zda bych tam dokázal vůbec přežít, na to už jsem moc „zapojen“, nicméně minimálně v mysli tam občas zavítám a je mi dobře. „Jaké ty si měl hračky jako malý? On si své hračky vyráběl! Velmi silné meditativní čtyři hvězdy. (03.09.2024)

Především skvělá kamera, dělá z tohoto filmu vizuálně jedinečný zážitek. Divákovi se dostane nádherných záběrů přírodních scenérií severoindického Ladakhu, ale také je vtažen do života mnichů v kláštěře i obyčejných lidí ve vesnici. Prosté oděvy vesničanů jsou stejně krásné jako jejich slavnostní kroje a masky používané při slavnostech. Odvěký souboj těla, srdce a mysli nakonec vyústí v podobenství o princi Sidhártovi, který opustí svou ženu Jašódaru a syna Ráhulu, aby dosáhl probuzení a stal se Buddhou, jehož budou následovat miliony lidí. Avšak každá mince má dvě strany! (13.01.2007)

Jeden z najkrajších filmov, aké som videl. Nádherná scenéria, hlboká múdrosť, realistické spracovanie. Sidhárta opustil svetské pôžitky, aby našiel svet duchovný. Tashi, mladý mních, ktorý splnil všetky podmienky na zasvetenie a plný duchovný život, ho následne opúšťa, aby objavil svet pôžitkov. Tento film je oslavou, alebo kritikou budhizmu? Sidhárta opustil svetský život po dlhom premýšľaní a slobodne sa rozhodol. Teraz berú trojročných chlapčekov od rodín a paralizujú ich od okolitého sveta. Cesta Budhu, je slobodná voľba touto cestou kráčať. " Všetko čoho sa dotkneš môže byť cesta " " Čo je dôležitejšie: Bojovať s tisícom vášní, alebo si podmaniť jednu." Slobodný výber je cesta. (27.12.2008)