Otevřená srdce

Susanne Bier každým svým snímkem jednoznačně hlásá, že patří mezi přední režiséry ze severu a špičkové režisérky ve světě. Její snímky jsou vždy hlubokou sondou do pocitů hlavních hrdinů, kteří jsou postaveni proti životní zkoušce. Obrovskou výhodou je, že je vždy ponecháno na divákovi, jaké bude ponaučení. Tvůrci nevytváří obraz jednoznačných protipólů, kde máte nalajnováno, kdo je morální a není. Proto mě tak šíleně baví. Další výhodou je, že nikdy nečekejte klasickou otřepanou kameru a výpravu jak ze žurnálu, kvůli tomu se prostě tyhle snímky podle dánského manifestu netočej. Co bych ovšem v tomto případě vytkla je poněkud opomíjená postava hlavní hrdinky, kterou vlastně do samotného finále příliš neprokouknete, neb vám k tomu scénář prostě nedá prostor. A pro mě osobně je tohle chybka na kráse jinak slušného díla. (13.10.2013)

Zaujímavá skúsenosť ťažiaca z toho, ako (inak) dokáže na svet nazerať žena (scenáristka a režisérka). Vyhranenou optikou Susanne Bier vnímame vzťahy, reakcie, rozhodnutia. Samotný príbeh je trocha vykonštruovaný, moja optika v niektorých chvíľach nezafungovala, ale o tom naše existovanie práve je, v tom je náš (potažmo i) filmový svet zaujímavejší (a farebnejší). Herecky absolútne !!!! (04.11.2009)

No tak když vidím jména Kaas, Mikkelsen, Bier! Tak to nemůže být jinak, než pecka. Pane bože, ti chlapi snad nehráli ve špatným filmu. Mrazivá psychologická vztahovka na pozadí nešťastné dopravní nehody, která dvoum párům totálně s prominutím rozesere životy. Je to skvěle notočené a páni hrají neskutečně a dámy též nezaostávají. Devastační následky jejich chování je nakonec donutí přemýšlet o životě a nutí je zůstat aspoň na čas samotné. Ovšem sestry, která se starala o Joachima mi bylo dost líto, protože ten si na ní to svoje hoře vylíval hodně odporně, ale přesto se mezi nimi vytvořilo jakési zvláštní pouto. Kaas tyhle neurvalý bručouny prostě umí. Zase další bodík pro Dánsko:). (20.01.2018)

Kdepak, Otevřená srdce zklamala, respektive nenadchla. Úvodní děj slibuje více než je nám nakonec servírováno. Čekal jsem hutnou zápletku vygradovanou, jak už to u Dogmatu bývá, nějakou destrukcí, ale v podstatě sledujeme jen bezcílné hledání sebe sama v podání Madse Mikkelsena a jeho bokovky Sonji Richter. (09.03.2012)

Je pravdou, že tematicky podobných filmů bylo natočeno opravdu hodně. Ale už ne tolik tak moc kvalitně jako tento. Něco tak civilního, autentického, přirozeného, niterného a emocionálního jsem už dlouho neviděl. Tragická událost, která by se mohla stát opravdu každému, k tomu Dogma 95 + jeho pravidla a je na světě tak realistický film, až z toho člověka chvílemi mrazí. Když už je řeč o výše zmíněném hnutí, je fakt, že občasné přibližování kamery spolu se zrněním mě zpočátku trochu rušilo, ale pak jsem si na to zvykl a začal ty neuskutečněné verze určitých situací oceňovat. Divákovi pomůže k plnému procítění filmu také to, že motivy snad úplně všech protagonistů tak nějak vnitřně chápe (nebo alespoň v mém případě tomu tak bylo, zvláště v případě postav Mikkelsena a Richter, kteří podali opravdu výborné herecké výkony). A bylo mi jedno, že jsem tušil, kam vše spěje a jak to asi skončí. Nicméně, závěr je otevřený….ostatně tak jako život sám, že. Pro mě to je jasný plný počet. (21.11.2014)