Otevřená srdce

Co si z filmu odnáším? Srdci neporučíš aneb Lidé plánují, Bůh (co když je náhoda jen jiné jméno Jeho vůle?) se směje. Holt tak už to na tom našem světě chodí. Pár přívlastku k samotnému filmu: syrové (páč Dogma 95), lehce uvěřitelné, srdceryvné, výborně zahrané - od Madse (svým oblíbencům můžu tykat) jako dost pravděpodobně nejlepšího herce současnosti bych taky nic jiného nečekal, nutno však říct, že se přidaly i dámy (Paprika Steen, Sonja Richter, ale i Birthe Neumann v úloze Joachimovy ošetřovatelky Hanne nebo představitelka Nielsovy a Mariiny dcery Stine, prý Stine Bjerregaard), určitě se nenechaly zahanbit, byly ve svých rolích vrcholně přesvědčivě. Zkrátka, co si mělo sednout, to si sedlo, nesedět (myšleno v křesle, nikoliv v base), film by mě rozhodně posadil. ;-) 85 % (08.09.2021)

Moje první zkušenost s dánským subžánrem Dogma a hned napoprvé velice kladná. Film má poměrně jednoduchý příběh a ne nijak originální, ale přesto vás jeho forma úplně pohltí. Realistické záběry zblízka kladly důraz na pocity hlavních hrdinů, díky čemuž vás příběh úplně vtáhne a přistihnete sami sebe, jak spolu s postavami prožíváte každičkou chvilku, ať už je dobrá nebo špatná. Slabší nátury ať si nachystají kapesník, protože tady ho téměř určitě budou potřebovat. Vyzvednout taky musím výborný výkon Madse Mikkelsena a krásnou Sonju Richter, která své postavě dodala neobyčejnou přitažlivost. 4,5* (15.02.2008)

Nebudu lhát. Když mi v prvních vteřinách filmu naskočí certifikát Dogmy 95, spíše než nadšení to ve mně vyvolá jisté pochybnosti. Film bez umělého osvětlení? S ruční kamerou? Bez doprovodné hudby? Ve formátu 4:3? Všechny mé obavy se ale do deseti minut rozplynuly. Elsker dig for evigt není po technické stránce o nic horší než jakékoliv jiné drama. Jen působí opravdověji. Upřímněji. Méně vyumělkovaně. Více realisticky. První, co mě při sledování napadlo, bylo, jak rozdílně postavy jednají a jak odlišně se příběh vyvíjí v porovnání s tématicky podobně orientovanými snímky natočených ve Spojených státech. Pak mi došlo, že Dánové vlastně jen zbavili děj černobílého vidění. I docela kladná, sympatická postava se zkrátka k jiné podobně kladné, sympatické postavě může zachovat nehezky, i něco tak pozitivního jako láska může vést k obrovskému utrpení, i ten nejkratší moment našeho života může zhatit několikaleté plány. Málokterý film mě ve dvě v noci strhl tak, aby se mi i po probuzení stal zvláštní drogou, která zaměstnává můj mozek a naprosto mi zabraňuje přemýšlet o čemkoliv jiném. Jeden z mých nejintenzivnějších filmových zážitků za poslední měsíce, který ukazuje, že pro silný, strhující příběh není potřeba tragické úmrtí, složitý příběh nebo doprovodný soundtrack. Občas prostě stačí obyčejná scénáristická upřímnost, lidsky působící hrdinové a fenomenální herecké výkony. (13.07.2012)

Otevřená srdce jak trefný název pro tohle drama plné emocí. Kdyby se Marie v autě nedohadovala se Stine. Kdyby Joachim od sebe neodháněl Cecilii. Kdyby Marie neříkala Nielsovi ať zavolá Cecilii. Kdyby Niels nedal Cecilii jablko,svůj úsměv a vizitku. Kdyby osamělá neštastná Cecilie stále nevolala Nielsovi. Kdyby, kdyby, kdyby..... Citům člověk neporučí a chuť bolestný reality bývá občas hodně hořká pro všechny. (30.04.2013)

Dáni mi zas dali zabrať. Zvláštne ako súčasne milujem, no zároveň aj neznášam, keď so mnou film dokáže robiť, čo sa mu zachce. Zametať s mojimi pocitmi, zmiasť ma, zneistiť alebo rovno rozbiť na pár kúskov. Keď to bolí aj reálne, nie len vo filme. Snažila som sa pochopiť konanie všetkých postáv, no aj tak som sa neubránila tomu, že som po celý čas k nejakej z nich pociťovala hnev. Najprv to bola Marie, pretože zrazila Joachima a v jednej prekliatej sekunde mu tým zmenila celý život. Nemohla proste práve šoférovať po inej ceste?... prečo sa Joachim tak uzavrel a snažil sa dostať Cecilie čo najďalej od seba? Nemal o ňu aspoň skúsiť bojovať? A potom prišiel rad na Cecilie, keď celá zmetená v novej životnej situácii, na ktorú nebola pripravená a pravdepodobne ešte ani vyzretá, začala hľadať pochopenie u vydatého Nielsena. A nakoniec som zúrila aj na neho, pretože jej nie len podľahol, on sa dokonca zamiloval. Dočerta s tými pocitmi, ktoré nás stále ovládajú. Dočerta s láskou a nešťastnými náhodami, ktoré sa nikdy nepýtajú, kedy je vhodné prísť. Možno nazvať lásku niečím pozitívnym, keď dokáže narobiť toľko zla? Je láska čistá alebo skôr sebecká? (16.01.2016)