Damien

Pokračovanie pôsobivej jednotky vyznelo trošku menej mrazivo, no stále rovnako akčne. Hudobný podmaz nesklamal, len z malého zimomriavkového Damiana vyrástlo celkom milé utešené stvorenie.pričom jeho tvár na mňa pôsobila skôr nežne ako desivo, čo uberalo na zimomriavkách – to je sná jedna z mála záležitosí, ktorá by sa dalo tomuto kultovému hororu vyčítaťinak znova výborné scenáristické a pútavé spracovanie a hor sa na trojku:) (18.06.2006)

Původní The Omen režiséra Donnera si mě nedávno získal na svou stranu a i já ho řadím mezi nejlepší horory všech dob. Sice jsem mu nedal úplně nejvyšší ohodnocení, ale i tak jde o téměř bezchybnou podívanou. I proto jsem byl velice zvědavý na toto pokračování a mé očekávání bylo opravdu velké. Don Taylor nenatočil vůbec špatný film, ale přece jenom si nešlo povšimnout, že za jedničkou lehce pokulhává. Opět však musím nejprve vyzdvihnout hudební doprovod, který měl na svědomí jak jinak Jerry Goldsmith. Ten zase odvedl poctivý kus práce a mě prostě nezbývá nic jiného než mu zatleskat. Bez něj by prostě neměla tato série takovou šťávu. I když je samozřejmě potřeba říci, že stejnou zásluhu na tom měli i oba scénáře a samotná atmosféra, která je ozdobou obou filmů. Dvojka měla sice na můj vkus poněkud pomalejší rozjezd, ale ani zde nebylo o dramatické chvíle nouze. Což je určitě v pořádku, protože tu naštěstí bylo pořád dost mordů (úmrtí), které byli opět pěkně „pestrobarevné“ a určitě ne nudné. Pekelné síly se činily, oběti umíraly mnohdy nepěknými způsoby – takže z pohledu hororového fandy si prostě nemůžu stěžovat. Oproti prvnímu dílu jsem tu však zaznamenal několik nudnějších pasáží, což byla docela škoda. Nicméně i já musím vyzdvihnout několik velice dobrých hereckých výkonů, které byli rovněž ozdobou tohoto filmu.Pokud bych však měl sečíst všechny klady a zápory, tak převažují pozitivní prvky, což je samozřejmě jen a jen dobře. Takže i tentokrát musím s radostí označit tento film jako nadprůměrnou záležitost, ale těch výhrad oproti původnímu The Omen tu mám přece jenom o něco více. 70% (11.06.2017)

V prvním klasickém díle jsem se jako malý dověděl, že číslo 666 je číslo zvířete - bestie - satana, že ne každý film končí dobře a že zlo vládne a vládlo světu :). Od prvního dílu je toto už značný propad. Možná tomu trochu uškodilo to, že toto pochází z dílny amerických tvůrců, ač mám americké horory určitě radši než britské. Jediný neměnný fakt je hudba, ta je stále stejně výborná (21.05.2008)

Síce mierne slabšie než jednotka, ale keď uvážime ako dopadá väčšina druhých dielov skvelých hororov (napr. Exorcist) tak to má naozaj perfektnú úroveň. Herci sú perfektní, atmosféra by sa dala krájať, hudba Jerryho Goldsmitha sa blíži slovku "geniálne." Jediné, čo by som vytkol sú až príliš predvídateľné vraždy. Ale inak ide o dôstojného nástupcu svojho slávneho predchodcu. (11.11.2006)

Damiánek se dostal do puberty a na vojenské akademii začíná pociťovat, že se s ním něco děje. Nic tak hrozného, že by se mu líbili nazí kadeti ve sprchách, jen se budou sčítat čísla té šelmy.. Bez Seltzerova scénáře a s výměnou režisérů z toho nemohlo vzejít nic jiného než řada více, či méně obskurních úmrtí, které nepobere ani psychiatr z M.A.S.H.e (toho času zaměstnán v americkém Agrofertu). Zápletka se v podstatě smrskává na to, že se šakalí synek ve spolupráci s černým opeřencem zbavují těch chápavých (nechápaví mají o něco delší životnost) a všichni, i kdyby se přimkli k Bohu, si mohou být jistí, že je přejede kamión nebo rozdrtí lokomotiva. Zaplaťpánbůh, že do toho pouští Goldsmith své zdravice Belzebubovi, jinak by se to diváka ani moc nedotklo.. (12.01.2021)