Hlasy

Keď už celá Európa na horory zvysoka serie, tak aspoň Španieli sa ako jediní držia nad vodou. Pre mňa to síce nebolo až tak extrémne desivé (hoci záverečná tretina mala dobre našliapnuté), ale najväčšou devízou filmu je tak či tak to, že v duchárskom žánri sa predsa len dá vymyslieť niečo, čo divák nečaká, a zatiaľ čo mnohé americké ducháriny sa držia infantilnej detinskosti a neodvážia sa zariskovať s úmrtiami niektorej z hlavných postáv vôbec, Španieli sa vydali vlastnou cestou a tak nejako sa s tými postavami vysporiadúvajú po svojom. Takže nie, toto nebude typ hororu zase jedna rodina v prekliatom dome, kde sem tam vyskakujú duchovia, aby sme sa napokon tešili z rodinného happyendu. Postavy v pohode, atmosféra funguje, a keď sa tam už tá vlasatá bosorka objaví, spokojnosť sa skrývať nedá. (28.11.2020)

Přijít v tomto žánru s něčím novým a neotřelým, je téměř nemožné. Buď se duchové snaží vám pomoct, nebo vás chtějí zabít, případně chtějí pomoc od vás. A to je asi tak všechno ohledně motivace. Pak už je to jen o tom, jak to proběhne v praxi a jestli to všichni přežijí, případně jestli zmrtvějí ti, kterým se to napoprvé nepovedlo. Santiago Díaz sice nepřišel zrovna s originálním příběhem, ale přesto se mu povedlo vyvarovat většiny kliošoidností a navíc dodal velmi solidně napsané postavy i dialogy. A protože se Hernándezovi podařilo obestřít scénář parádní atmosférou, jsou Hlasy jedním z nejlepších letošních hororů. Hodně tomu pomáhají i neokoukané tváře a nesklouzávání do telenovelového patosu, jako to předvádí 30 Stříbrných. Místy tvůrci docela tlačili na pilu a když se nad tím zamyslíte, tak některé věci moc nedávají smysl, ale za mě jsou Hlasy i tak další z projektů, které nejsou žádná superpecka, ale určitě jde o nadprůměrný horor, který Netflixu ostudu neudělá. Potitulková scéna vybízí k volnému pokračování, které pokud vznikne s těmito tvůrci, rád zkouknu. (27.12.2020)

Voces je nakonec celkem šlušný béčkový horor a španělé si tak kromě svého typického mindfuck žánru připisujou zářez i z hororu. Námětem nic originálního, prostě klasický haunted house, ale film má něco do sebe. Od začátku se s nějakým úvodem nemaže a hned dává najebo, o čem že vlastně bude, má slušný body count a lekařek více než všechny horory 2020 v součtu, takže nemám nic proti. Kamera a herci ok, tvůrci na to, že nejsou zas takové filmařské esa, se vypořádali s tvorbou celkem obstojně a hlavně hudba a ozvučení dodávají grády. Recenze se dělí na 2 tábory, ale já se přikláním spíše k názoru "povedený", protože když si divák dá sluchátka, všude okolo tmu a hlasitost na plné pecky, bude atmosfericky celkem potěšen. Finální 3 minuty mě doslova odrovnaly po předchozích "jen" průměrných 20 minutách ve sklepní koncovce a ve výsledku jsem špíše spokojený. Ačkoliv film ničím zas tak významně nevybočuje, hororů je málo a nemám úplně výtky, takže dobrý. (29.11.2020)

Další z celé dlouhé řady hororů, kterému chybí to zásadní - být alespoň trošku děsivý. Snímek je strašně roztahaný a ukecaný. Rádoby děsivých scén je jen pár a řada z nich se odehrává za bílého dne, takže vůbec nefungují. Veškeré postavy jsou nesmírně nesympatické a ačkoli je to smutné, tak největší sympaťanda je právě nevzhledná čarodějnice, která velmi příjemně týrá nové obvyatele starého domu. Hodně mě potěšil až závěr snímku, kdy si pozorný otec rodiny konečně prohlédl kresby svého syna a rozhodl si to nechat projít hlavou. [10 %] (08.03.2022)

Jako na jednu stranu to je trochu ohrané a co se týká strašení, ani jednou mě Hernández nepřivedl mimo zónu diskomfortu. Na stranu druhou oceňuju, že na rozdíl od některých konkurenčních duchařin, jejichž tvůrci se pomalu neodhodlají ani k tomu, aby se duch na hlavní hrdiny aspoň zle podíval, natož je nějak fyzicky pocuchal, Voces se s postavami neserou. Jinak mě po delší době překvapila závěrečná pointa, kterou jsem nečekal, byť pohledem zpětně je vidět, že indicie k ní v průběhu stopáže jsou, a to i poměrně očividné. Takže za to nakonec ta čtvrtá hvězda, byť při sledování jsem to viděl spíš na trojku. (29.11.2020)