Den cvoka

„Nikto a nič už na mňa nečaká. Nevidím žiadnu budúcnosť.“ Nadmieru výstižný, kritický obraz dnešnej modernej doby, kedy sú ľudia väzňami svojich stereotypov, len tak rezignovane prežívajú zo dňa na deň a všetky sny a nádeje, ktoré kedysi mali sa odrazu rozplynú. Hlavná postava je zatrpknutý muž v strednom veku, ktorého jediným zmyslom života sa stali tieto nezmyselné rituály. Prenasledujú ho len tie najotravnejšie spoločenské javy, ktoré nenávidí. Snaží sa pred nimi utekať, chytá sa slamky pri spomienkach na niečo, čo by to všetko mohlo zmeniť. Beznádej a depresia. Deň cvoka to všetko servíruje so značnou dávkou nadnesenosti, niektoré situácie sú dohnané až do absurdnosti a dávajú nám možnosť sa aj zasmiať. A pritom je to vlastne také smutné. (12.06.2013)

Ten český název mi přijde takový trochu zavádějící, přece jen, cvok mi tady moc nesedí, ale budiž. Jednoznačně jsem od filmu nic nečekal, a pak jsem jenom koukal, co to sleduji. Výborně natočené se smyslem pro absurdnost a schopnost zajít tak daleko, jak je potřeba. Výborný polský film, který ukazuje sílu tamější kinematografie. (14.11.2016)

Čiernohumorná, miestami až krutá sonda do znudene rituáneho života jedného stroskotaného učiteľa poľštiny za zenitom. Adam je povahovo skoro identická karikatúra, akú vystrihol Miloš Kopecký v "Já už budu hodný dědečku" akurát bez dědečka, zázračnej premeny a zlatého bezstarostného socializmu. Poľsko, ktoré je tu prezentované, je krajina plná šialených existencií, bezbrehej závisti a zmetenej postkomustickej liberality sálajúcej atmosféru alá Diskopříbeh. Mno Marek Koterski vôbec nemá bohvie akú mienku o svojich krajanoch (viz. motlidba Poliaka). 90% (15.10.2006)

Páni, skoro bych věřila, že to bylo natočeno v Čechách. Neuvěřitelná podobnost. Soustředila jsem se tedy na to, abych našla alespoň jeden rozdíl, přeci nemůžeme být tak hrozní... Závěrečná modlitba za souseda konečně přinesla úlevu - hurá, našla jsem to! No posuďte sami: „Prosím Boha, Ježíše, Marii a Syna. Zničte toho zkurvysyna, toho hada souseda..." K tomu by se Čech nikdy nesnížil, prosit o to Pána Boha, Čech jde a udělá to sám! Nejlépe inkognito. (03.06.2011)

„Vždyť pořád odpočívám, musím si přece odpočinout!“ Povedená a brutálně trefná satira. Až na pár odlišností jsem měl neustále pocit, že ten film zrcadlí můj vlastní život, tak moc jsem hlavnímu hrdinovi rozuměl a viděl řadu věcí stejně. Bavil mě jeho cynismus, film měl řadu chvilek, u kterých jsem se mohl sice hořce, ale upřímně zasmát. Politická reprezentace, puntičkářství, plánování a rozpočítávání takřka všeho, smysl pro řád, libování si v zajeté rutině, život v paneláku, potýkání se s čtyřnohými mazlíčky (a hlavně páníčky), problém se ženským pokolením, autobusová a vlaková doprava, oživování si nostalgické vzpomínky na dávnou lásku, pobyt na pláži, pás televizních reklam či Poláková modlitba (aplikovatelná i na Čecha). Jedna trefnější situace než druhá. A nad tím vším marné snažení hlavního hrdiny dosáhnout odpočinku, klidu, míru…Nadčasový film, jenž mě navíc zastihl ve správné náladě, lehce tedy nadhodnotím, dám slabších 5*. „Vlastně nemám místo na ženu svého života. Sním o ní, ale nemám pro ni místo ani čas.“ (19.02.2023)