Den cvoka

Muž bez smyslu života ztracen ve spleti betonových staveb a jejich velkých nevýhodách. Tehdy i u nás vyrostla velká sídliště jejichž výhodou je, že žijete odděleně na jednom místě třeba i sami v jednom bytě, jenže jste nuceni sdílet nejen rituály ale i zlozvyky s jinými nesnesitelnými lidmi, kteří jakoby pořád přicházeli na další a další způsoby jak vás přivést na psychinu.Taky žiju v takovém dalším paneláku...celej život "sdílím" život s jinými i když si to nepřeji. Tento muž si ale našel rituály, které jeho samotného dovedly k nepříčetnosti - počítání u základních potřeb, triviální kontrola vypnutých spotřebičů a přívodů plynu či vody - přitom srážka se schránkou na dopisy, snaha vštěpit mladé generaci něco inteligentního do těch tupých mozků, návštěva staré senilní matky či svého syna. Velice mě pobavila ta snůžka nadávek a připomínala mi sebe samu hlavně při chvílích na pláži kdy ve svých představách mlátí ženské klackem po palici a ječí u toho nebo roztrhlý pytlík plný cerálií na podlaze...Moc se mi líbil konec filmu a dovolím si vložit sem tuto dlouhou citaci: Příteli můj na této dlouhé cestě./Vybudoval sis tuhle temnou hromadu rituálů./Vedeš život termita, chráněný od slunečního svitu./ A i když tě každý den přivádějí na pokraj šílenství, tyto rituály jsou tvým štítem, tvou ochranou proti větru, přílivu, hvězdám i citům.../ Hodně sil tě stojí, abys nezapomněl na své lidství./Hlína z níž jsi byl vytvořen vyschla a ztvrdla./Nikdy už se v tobě neprobudí astronom, hudebník, altruista, básník nebo člověk, který v tobě třeba kdysi dlel. (25.10.2012)

Ako som sa zoznámil s človekom, ktorý okrem denných rituálov má za úlohu srať svojich susedou a aj okolie, som si hned uvedomil, že tohto Ďura, by som v bytovke rád nemal a nemal ho rád asi nikto aj keď matka, no jej syn tak.... Adaś bol neurotik, ktorý to všetko držal v sebe, lebo nemal sa s kým porozprávať, okrem matky a seba samého , ale keď vybuchol, vedelo to cele okolie. Bolo tu veľa inteligentných a slušne zvolených dialogov, ale moje nadšenie slablo pri niektorých scénach. Tak prišlo mi trápne, keď sa venčili psi a chodník bol celý od, áno od toho, močenie vo vlaku mi tiež prišlo už mimo a presadanie v autobuse, niekto tu chcel byt viac vtipný, ako to príbeh zniesol. Naozaj niektoré scény boli veľmi hlúpe a detinské, ale film si to kompenzoval tými zaujímavými a celkom slušne prepracovanými. Život neurotika nie je to, čo bežný človek môže zniesť, ale práve tento film k pochopeniu tých ľudí, ktorý tou chorobou trpia nádherne vydláždil cestu a ukázal, že takýto ľudia v spoločnosti mávajú problém a ich mierny hendikep je iným ľudom na starosť. Sú neprispôsobivý, ale práve okolie by ich malo čo najviac chápať a povzbudzovať, ale keď nie si rodinný príslušník, tak aj skap. Smutné , ale pravdivé. Úžasné sceny sa striedali s tými menej zaujímavými a bol som rozhodnutý, že dám 3*, ale táto modlitba to zariadila na silné 4*, no počúvaj: Večer, keď zhasnú svetla, uložím sa k spánku, pomodlím sa k Bohu, otcovi i synovi. To najhoršie k susedovi. Pre seba si nič neprajem, peklo iba susedovi. Kto som?  Európan malý, zlý a závistlivý . Čo mojim znakom? Oči krvavé. Prosím boha, Ježiša, Máriu a syna. Zničte toho zkurvysyna, toho hada suseda, rodáka a vraha. Aby mu vykradli garáž, aby mu zahýbala žena, aby mu vykradli obchod. Aby dostal tehlou do ksichtu. Aby si jeho dcéra vzala róma. Aby mal aids a rakovinu. To modlitba " nielen" Poláka. Práveže tato modlitba je aktuálna vo všetkých dobách, nikdy sa človek nepoučí zo svojich chyb a závisť či pohŕdanie bude vždy ťahať za ten silnejší povraz. Tento film na mna vplýval všelijako, či trápne, hrubiansky, ale aj láskavo či horlivo. Dávam slabé , ale 4* a dlho to vyzeralo, že ledva dosiahne tú 3*, ale vo finiši nesklamal. (22.09.2023)

"Teď jsem básník a píšu si verše." I já obřadně usedám k psaní komentáře, hrnek kávy, čokoládová tyčinka při ruce..."Uprostřed zahrady sedí královský pár." Rozptýlení. Zevnitř. Zvenčí. Nejde to! Kurwa! Přidávám jednu hvězdu po druhém zhlédnutí, protože jsem se dlouho při filmové komedii tak od srdce nesmála. (14.05.2008)

Vynikající reflexe současného životního stylu plného bezmyšlenkovitých každodenních rituálů, odcizenosti, bezcílného přešlapování na místě a existenciální frustrace. Černohumorná satira místy hrubého zrna plná nezapomenutelných scén (cesta vlakem!) zakončená symbolickou modlitbou Poláka je přesně tím filmem, který vás vrátí do pohody a zaručeně rozesměje. Jsem moc rád, že jsem se v hlavním hrdinovi neviděl a že se mi obsedantní chování zatím vyhýbá! :) Kvůli slabší druhé půlce nakonec dávám jen čtyři hvězdičky, ale třeba po další projekci ještě jednu přidám - tenhle film by si ji kurwa zasloužil... (18.01.2011)

Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Vše mi přišlo tak trošku jako Příběhy obyčejného šílenstvá po Polsku. Hlavní hrdina bravurně ztvárněný Markem Kondratem celý film z obrazu prakticky nesleze, k tomu Nás provází svým originálním komentářem se svými vnitřními pocity a myšlenkami. Ne moc úspěšný básník trpící v životě svými každodenními temnými rituály, ovlivněn počítáním so sedmi a silnou obsedantní poruchou se běheme jednoho dne dostává do naprosto běžných ať už skutečných, či vysněných situací. Tyto minipříběhy jsou vesměs plné absurdních momentů a a divnopostaviček, které dějově nekončí vždy tak, jak by člověk předpokládal. Rozhodně se nejedná o žádnou vychechtanou komedii, jde spíše o úsměvný až lehce ironický počin. (04.04.2015)