Den cvoka

Absolutním vrcholem je pro mě scéna převzetí výplaty, která mě vždycky spolehlivě odrovná: "Neuvěřitelné. Ne, to nemůže být pravda. 8 let základní školy, 4 na střední. Potom 5 let vysokoškolských studií. Absolvoval jsem s vyznamenáním. 20 let praxe a tohle mi platí. Jako by mi někdo dal přes hubu! Do prdele, kurwa! Bratři polonisti, sestry polonistky! 130 nás bylo první rok. Mysleli jsme, že jsme ti šťastní. Že nás vzali do básnické školy...básnická škola. Ježiši, kurwa, do hajzlu! Přes pět let, tisíce stránek, mládí ztracené v knihovnách. A potom bída, bída a rozčarování. A potom beznaděj a starost pária. A bezbřehé pohrdání vlády, táhnoucí se od diktatury k demokracii, která učitele považuje za míň než odpad. Proč se každá vláda chová, jako bych byl nula? Demokrati nebo komunisti, pro všechny jsem jen smetí. Kurwa! Pod každou vládou se cítím jak zmlácenej pes. Proč nejsem hovado s klackem v ruce? Určitě by mě respektovali, hodit po nich cihlou. A přece jsme "solí země". Této země. Možná nejsme primitivní silou, diktaturami vždycky otřásali básníci. Tehdy nás potřebují slepé masy, co si nevidí dál než na špičku nosu. Které nevidí dál." Nevím, jestli je dobře, že u tohoto filmu prožívám něco jako katarzi z toho, že někdo dokázal vyjádřit způsob, jakým vnímám okolní společnost, protože mám obavy, že mě čeká podobný osud a že moje ideály vezmou za své jeden po druhém (ale to jen taková černá vize na okraj :). Brilantně ztvárněné neurotické rituály se mě naštěstí netýkají, zatím ("Sakra, zapomněl jsem si sednout. 1,2,3,4,5,6,7. Kurwa! Nepolíbil jsem Ježíškovy nohy!). Trpce pravdivý film o bolestné realitě. Zhlédnuto dvakrát a určitě ne naposledy. (22.06.2010)

Vonkoncom nechápem kde sa vzalo žánrové označenie komédia, miesto nej by som pridal označenie psychologická dráma. Nie, nie, hlavný hrdina nebol cvok, ani náhodou. Film je priam ukážkovou psychologickou sondou do vnútra človeka trpiaceho Obsesívno - kompulzívnou poruchou (OCD) v strednej forme a s tým spojený jeho každodenný "boj" so spoločnosťou a s vlastným okolím. Keď sa to tak zoberie, mal vlastne ešte šťastie, pretože ľudia trpiaci ťažkou formou tejto poruchy zvyčajne vyžadujú ústavnú starostlivosť a sú trvalí invalidi - už sa nedokážu o seba postarať, dokonca ani nedokážu vyjsť z domu, ich denno-denné rituály ich úplne pohlcujú až sa nakoniec z nich nedokážu vymotať. S tým je potom spojená ich nervozita a celková agresia k svojmu okoliu. Niečo podobné sledujeme aj v tomto snímku, len nie v takej miere. Aj tu mal chlapík problém vyjsť z domu a ráno sa mu vlastne ani nechcelo vstať z postele, hlavne keď si predstavil čo všetko musí spraviť aby sa vôbec dostal do práce, splniť presný plán, nič sa nemôže vynechať, kávu treba miešať tri krát v jednom smere a štyri v druhom.... Oceňujem aj pekné vykreslenie stavu poľskej spoločnosti (žiaľ nielen tej poľskej), pričom niektoré scény boli perfektné, iné menej, jediné čo by som snáď vytkol je nereálnosť niektorých situácií, napr. v scénke vo vlaku bola cítiť istá nátlakovosť a nereálna náhodilosť exotov, ktorí si k hlavnému hrdinovi prisadli do kupé. Inak maximálna spokojnosť a zabudnite na cvoka :). 85/100 (17.02.2015)

I po druhém zhlédnutí za pět. Na některé scény již s velkou pravděpodobností nikdy nezapomenu: kontrola prostaty s dokonale zahranou (= na nerozeznání od skutečnosti) znuděností lékařky a intimitou, kterou si podobné vyšetření žádá, motlitba Poláka, která sedne dokonale i na Slováka (malý, zlý a závistivý), dobrodružství ve vlaku, zkoušení milovaného syna ze základů anglického jazyka... (11.07.2013)

Nemoc dnešní doby (potažmo celé společnosti) natvrdo a bez kompromisů. Jen stěží si vybavím film, ve kterém bych viděl takovou životní rezignaci a odevzdanost. Líbí se mi, že Den cvoka se nebojí přitlačit na pilu a přitom dokáže být i třeskutě vtipný. Ve filmu je vlastně jedinou jistotou to, že se druhý den opět probudíte, a to do stejné beznaděje...nic se nezmění, brrr. Těžko se to popisuje, každopádně tenhle film se musí vidět! 9/10 (21.07.2009)

KUUURWA, toto bol nenormálny masaker!!! Obsedantno - kompulzívna porucha hlavného (anti)hrdinu, jeho psychické prežívanie, neurózy, nastavenia a všetko ako zrkadlo sveta okolo nás...Satira, irónia, smútok, sny, sklamania, rozčarovanie, frustrácia, ľudia, vzťahy... Inteligentné, anarchistické, nihilistické, kritické ale predovšetkým psychologické...Fenomenálne v celku, geniálne v detailoch (čo scéna to unikát!)...nový prírastok do mojej filmovej topky a film, ktorý raz vidieť nestačí!!! Nemám viac slov, treba vidieť... (06.07.2009)