Den cvoka

Vonkoncom nechápem kde sa vzalo žánrové označenie komédia, miesto nej by som pridal označenie psychologická dráma. Nie, nie, hlavný hrdina nebol cvok, ani náhodou. Film je priam ukážkovou psychologickou sondou do vnútra človeka trpiaceho Obsesívno - kompulzívnou poruchou (OCD) v strednej forme a s tým spojený jeho každodenný "boj" so spoločnosťou a s vlastným okolím. Keď sa to tak zoberie, mal vlastne ešte šťastie, pretože ľudia trpiaci ťažkou formou tejto poruchy zvyčajne vyžadujú ústavnú starostlivosť a sú trvalí invalidi - už sa nedokážu o seba postarať, dokonca ani nedokážu vyjsť z domu, ich denno-denné rituály ich úplne pohlcujú až sa nakoniec z nich nedokážu vymotať. S tým je potom spojená ich nervozita a celková agresia k svojmu okoliu. Niečo podobné sledujeme aj v tomto snímku, len nie v takej miere. Aj tu mal chlapík problém vyjsť z domu a ráno sa mu vlastne ani nechcelo vstať z postele, hlavne keď si predstavil čo všetko musí spraviť aby sa vôbec dostal do práce, splniť presný plán, nič sa nemôže vynechať, kávu treba miešať tri krát v jednom smere a štyri v druhom.... Oceňujem aj pekné vykreslenie stavu poľskej spoločnosti (žiaľ nielen tej poľskej), pričom niektoré scény boli perfektné, iné menej, jediné čo by som snáď vytkol je nereálnosť niektorých situácií, napr. v scénke vo vlaku bola cítiť istá nátlakovosť a nereálna náhodilosť exotov, ktorí si k hlavnému hrdinovi prisadli do kupé. Inak maximálna spokojnosť a zabudnite na cvoka :). 85/100 (17.02.2015)

..... „Bojím se ráno vstát, bojím se dne. Každý den se ráno bojím otevřít oči.Ze strachu před světlem. Vůbec nevím co s novým dnem. Nemůžu... O kurva! Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého Amen. Mám sice nějaké závazky, ale ...prázdnota. Jako by vůbec nemělo význam, jestli vstanu, nebo nevstanu, jestli budu nebo nebudu něco dělat. Do hajzlu. Hygiena, jídlo, práce, jídlo, práce, kouření, prášky, spánek. Kurva, do prdele.“ Tak začíná velmi hořká, místy velmi vulgární Komedie/Drama?! Těžko říct. Každodenní zvyky, ta rutina, ke které každý jednou dospěje, nutkavé rituály (to naštěstí postihne jen někoho). Prostě jeden den života, viděný z té beznadějné strany. Politika : „Tolikrát jsem si sliboval, že se tím vším nebudu nervovat. Proč se zabývat problémy téhle země, které i tak nemůžu ovlivnit.“ Výplata : „Neuvěřitelné. Ne, to nemůže být pravda.. tohle mi platí. Jako by mi někdo dal přes hubu! Do prdele, kurva!“ Budoucnost: „Nevidím žádnou budoucnost. Jsem na prášky, úplně rozložený. Smrtelně unavený i když jsem v životě vlastně nic nedokončil.“Atd. Atd. A ode mě už jen doporučení „Dzien swira“ musíte vidět a hlavně ti trochu dospělejší. Tak snad ještě malá modlitbička na dobrou noc „Prosím Boha, Ježíše, Marii a Syna. Zničte toho zkurvysyna, toho hada souseda, rodáka a vraha. Aby mu vykradli garáž, aby mu zahýbala žena. Aby mu vypálili obchod. Aby dostal cihlou po palici. Aby si jeho dcera vzala Cikána. Aby měl AIDS a rakovinu“. (04.08.2006)

Větší psycho než Psycho. Trochu jako Rekviem za sen, ale bez drog. Trochu jako Lepší už to nebude, ale bez romantiky, kýče a sentimentu. Výborné režijní nápady a inscenování jednotlivých scén - například jednotlivý spolucestující ve vlaku, výjevy z pláže ad. Trochu jako Noční můra z Elm Street, akorát, že to není sen. Prostě horor všedního dne, jak ho vnímá neurotický senzitivní jedinec, zákonitě se chovající jako psychopat. Přes záměrnou hyperbolu se nakonec dostaneme k jádru věci... (19.02.2012)

Bol som dosť zvedavý na film, o ktorom som si prečítal najmä pozitívne hodnotenia. Nemôžem sa však s nimi stotožniť, pretože som videl iba priemerný film. Dosť ma aj pomýlilo, že je označovaný okrem drámy aj za komédiu. Myslím, že som sa raz pousmial, ale to je na označenie komédia dosť málo. Tiež ma prekvapilo, koľkí vo filme spoznávali časť zo svojej povahy alebo zo správania blízkych. To sa mi nepodarilo. Celkovo na mňa film pôsobil smutným dojmom, ľútosťou, že ľudia žijú aj takéto životy. (18.03.2023)

Když Adam začne pochybovat i o svých snech tak se teprve ukáže jak moc reálné a drsné to je. Komičnost becmonosti. Jaký si to uděláš takový to máš. Ale kdeže? Jak uboze jsi byl zrozen a vychován takový jsi a budeš. Nejsou náhody a šťastné konce. Jen naše bizarně malé touhy a přízemní choutky, naše nudné a závistivé cobykdyby životy, modlitby a prosby, aby se ten druhý měl stejně na hovno jako já. (03.12.2008)