Náhradní díly

Když národní hrdost určuje počet vítězství na ploché dráze. Nepříjemně upřímný film plný lidí, kteří jsou ve sračkách nebo na sračky. Damjan Kozole byl při odhalování temných stránek své rodné krajiny ještě odvážnější než Jan Hřebejk s Horem pádem, oproti náhradním dílům téměř rozvernou komedií. První třetina filmu se mi líbila hodně. Vtáhla mě atmosféra stoprocentní bezútěšnosti, zajímalo mě, co se bude dít dál, jakým vývojem projdou jednotlivé postavy. Film je bohužel složen ze tří nic neřešících cyklů srovnatelného obsahu a po necelé hodině přestává být zajímavý. Proměna v další chcípáckou podívanou, která nic neřeší, pouze pasivně naříká, je naštěstí pozvolná a ne dokonalá. Přesto – silnější scénář, dramatičtější situace a konkrétnější závěr by byl ku prospěchu věci. 65% (18.11.2007)

Slovinský film nevidí člověk každý den a obecně platí, že za každý zajímavý film evropské výroby by člověk měl být v záplavě americké komerce vděčný, nicméně střízlivě řečeno ani tématicky ani zpracováním nepředstavují Náhradní díly něco novátorského nebo vyjímečného. Režisér přistoupil k tématu střízlivě, téměř dokumentárním naturalistickým stylem, jenže scénář není tak výrazný a emotivní, aby diváka skutečně ztrhnul. Chybí opravdový dramatický střet a vlastně - právě díky režijnímu pojetí - chybí i atmosféra. Snímek je silný spíš námětem než zpracováním. Na jedno podívání slušný kousek, ale mezi silné filmy současnosti nepatří...Celkový dojem 65 %. (20.11.2007)

"Doufám, že za mého života se Slovinsko do Evropy nevleze." Ludvíkovi se jeho přání "vyplní". Příběh dvou převaděčů (Ludvík a Rudi) situovaný do zapadlého slovinského městečka nedaleko chorvatských hranic. Ludvík, bývalý plochodrážní závodník, vidí v Rudim svého nástupce, vychovává si ho k obrazu svému. Každý den, každou noc vyrážejí a "pomáhají" mnoha uprchlíkům k "lepším" životům. Realistické zobrazení každodenní práce patří k největším plusům, film se zaměřuje především na postavy hlavních hrdinů, uprchlíci zastupují spíše účel jejich práce, masa lidí, která s konkrétními jedinci (a konkrétními příběhy a konkrétními problémy) nemá nic společného. Damjan Kozole se problematikou převaděčství zabývá dlouhodobě. Snímek Rezervni deli na tento celosvětový problém přinejmenším upozorňuje a za to mu patří nemalý dík. (14.11.2007)

Žena, ktorej záleží na tom, aby bola jej rodina prevezená do vysnenej rajskej Európy, urobí preto čokoľvek. Priveľa číňanov v kufri nie je zrovna šťastný nápad. Toľko k posolstvám, ktoré mi utkveli po rokoch v pamäti. A ešte že balkánska kinematografia bude asi odvážnejšia v zobrazovaní tvrdej reality života, ako tá naša súčasná slovenská a česká. Ale to len tak pomimo. (15.12.2012)

Snímek, který mě nedokázal oslovit, jak jsem doufal. Pro mě tudíž velké zklamání, protože to vypadalo opravdu nadějně a to nejen o tématicky. Věřím, že se najde někdo kdo tento snímek požije přesně tak jak jsem v to já doufal. Herecky mi to přišlo chvílemi krom hlavní postavy trochu amatérské a krom konce obyčejné. Právě konec snímku se podařil a hezky všechno korunoval. PS: jako vlastence mě potěšila česká vlajka na konci filmu. Česko! (14.11.2007)