Alaska.de

Cherché la famme. Když režisérka točí film o mladých problémových lidech, vždycky to má nádech něčeho hnusnýho, nepřirozenýho, nepříjemnýho. Tohle se mi potvrzuje a platí to. Nic proti ženám nemám, ale jako rebelky, které vyjadřují svůj názor proti násilí, jsou prostě zvláštní. Je to asi dané tím, že ženy mají na násilí úplně jiný náhled než muži, čímž ani náhodou nechci násilí obhajovat. Jenom konstatuji, že je rozdíl mezi muži a ženami. Jsou věci (témata), o kterých by patrně měli psát nebo točit jenom někteří. Není to diskriminace, pouze varování před neúspěchem. Když takový příběh natočí žena, pak je najednou nereálný , ani nevíte proč. Dalším mínusem jsou herci. Vím, jsou to amatéři, kteří měli dodat autentičnost, bohužel ale dodali topornost a naivitu, což je ale úplně jiné zboží. Příběh je dosti nepřirozený a nevěříte mu ani chvíli. Je to hnusně vykonstruovaný kýč. Má docela trefné a aktuální poselství a dá se na to dívat celou dobu, aniž by film nudil. To je velice pozitivní, nicméně se ani na vteřinu neztotoýžníte s hrdinama. Celkově slabý průměr, í když jsem teď velmi dobrotivý. A ještě malá poznámka na konec. Nějaký slepec v jednom zde přítomném komentáři napsal, že hlavní hrdinka je podobná Scarlett Johansson. To není pravda. Je to nesmysl, Scarlett je milionkrát hezčí a milionkrát lepší herečka a sympatičtější ještě víckrát. Takže, kdyby se na to chtěl někdo dívat kvůli ní, radím mu, aby nedělal. (22.05.2006)

Autentické zobrazení desperátní mládeže plácající se/živořící na ošuntělém betonovém předměstském sídlišti. Depresivní, zábava snad jen pro idioty. Takto závažná témata by se měla podávat pouze formou dokumentární. Dnešní ani budoucí mladé generaci není opravdu co závidět - konzum je nemilosrdně roznese na kopytech, vlastně jako všechny a všechno! (31.10.2017)

Docela originální snímeček, snažící se poukázat na problém rostoucího násilí mezi dnešní mládeží. Mladí herci jsou ve svých rolích hodně dobří a samotný děj filmu nijak zvlášť nepokulhává (zápletka je zde celkem jednoduchá). Občas mi sice přijde ta která scéna lehce zbytečná, případně by mohla být natočena trochu jinak - ale i přes to, že to není buhvíjak světoborné dílo, tak za skvělou syrovou autentičnost a hlavně s ní spojenou dosti zajímavou obrazovou stránku, dávám 4*. (22.05.2006)

Režisérka se snaží o sociální drama pojednávající o životě (a násilí) mezi mladými na bezejmenném německém sídlišti (jež jako by z oka vypadlo těm v tuzemsku) a celkem se ji to i daří. Herci předvádí vesměs civilní a přesvědčivé výkony. Za zmínku stojí i zajímavá kamera, střih, hudba a vůbec celkové barevné ladění, jež snímku dodávají syrovou atmosféru (a hodně připomínají Trierovo KRÁLOVSTVÍ). Snad jen scénář občas působí nevěrohodně, především pak konec. (21.03.2005)

Velmi opravdově působící film, ve kterém nejde zas tolik o příběh. Spíše o jeho okolnosti. Děj je v dnešní odcizené době natolik syrově "všední", že spolu s obrazovým provedením a celým tím všem dobře známým prostředím panelových předměstí dotváří onu neobyčejnou realističnost. Protože film vznikl vlastně náhodou, když Esther Gronenborneová natáčela dokument o násilí a brutalitě v životě mladých, nelze brát jakékoliv nedokonalosti vážně. A to jak v kameře, tak ve scénáři, tak v hereckých výkonech, přestože aktéry filmu jsou neherci. Je to výstižné zachycení toho samého tématu, ale v podobě realistického filmového vyprávění, kterému navíc nechybí ani krásné osvobozující lyrické prvky, jakým je pro mě zde odkaz na Aljašku. *** Po druhém (letmém) zhlédnutí, kdy jsou moje dojmy pomalu ještě lepší, jen doplním, že ono velmi odvážné (a že já mám odvahu u filmařů rád) střídání standardního obrazu se záběry amatérské kamery nakonec shledávám pozitivem a klaním se tomu mystifikačnímu triku s ulicí Andyho Warhola, které jsem si cca před rokem při prvním uvedení nevšiml :-) (15.02.2006)