Helena a její chlapci

Kdysi ve devadesátých letech jsem se v rámci svých překladatelských pokusů ocitl opakovaně v nejmenovaném dabingovém studiu na pražském Strahově, kde se věc přibližovala českému divákovi českým zněním. Michal Suchánek (tehdy ještě pouze bývalý dětský herec a začínající dabér) ocejchoval opus označením Helena a její ho*na. To je, myslím, přesné. (22.03.2010)

Francouzi se dokázali se zápalem sobě vlastním opřít do každého uměleckého směru, který hýbal historií. Pravda, dadaismus spatřil světlo světa o nějakou dobu dříve, ale ani to tvůrce neodradilo od toho, aby se do tohoto odvětví plného nelogiky, nesmyslů a totální vyšinutosti neopřeli s vervou sobě vlastní. Dokázat vytvořit seriál, kde snad ani jedna jediná věta nemá žádnou významovou hodnotu, točit v přiznaných kulisách a poprvé v dějinách seriálu se zcela oprostit od umístění děje do jakéhokoliv stylizovaného prostředí, k tomu předložit televizním divákům hrdiny, se kterými není možno se ztotožnit, jelikož nemají žádné vlastnosti, postoje, ba ani charisma či vtip, to hraničí s genialitou. Ta však není taková, abych dal tomuto dílu absolutorium a abych Helenu i s jejími chlapci dával do šedivého průměru, to by neodpovídalo revolučnosti a odvážnosti tohoto díla. Takže hodnocení berte jako ocenění kreativity, originality a ujetosti. (31.10.2012)

Asi mi nedáte do zajímavostí, že jsem jednou potkal na zájezdě Nikolu Votočkovou, která tou dobou dabovala jednu z hlavních postav v tomto seriálu, co? Nevadí. K seriálu. Kdybych byl mladší a neměl do čeho píchnout, tak bych se snad na to díval. Dávali to v dětský prime time, tak proč ne, ale byla to pruda, to vám řekne každý. A nepomohla tomu ani moje "známost" s Nikolou Votočkovou. (24.04.2011)

Helena a její chlapci je bezesporu nejznámější z francouzských sitcomů, které se dostaly na české obrazovky. A i když šlo v době vysílání o nezpochybnitelný fenomén, dnes je právě kvůli tomu řazen mezi seriály nejzatracovanější. Je to bohužel škoda, protože rozhodně nešlo jen o vysedávání tří párů v kavárně, jak je dnes série zcela mylně interpretována. Za 280 epizod se před kamerou objevila řada hlavních i vedlejších postav, parta zažila spoustu humorných i dramatických zápletek. Vždy je však v hlavní roli láska a síla přátelství. Párů se v seriálu vystřídalo hned několik a tvůrci si dali pečlivě záležet na tom, aby byl každý jiný. I díky tomu se pak jednotlivé dvojice krásně doplňovaly. Helena s Mikulášem tvořili klasický romantický pár, Johana a Kristián zastávali úlohu humornou, Katka a Štěpán jim byli rozumnou protiváhou. Postupně se pak přidali třeba José a Benedikta (záletník a holka se svatou trpělivostí), Sebastián a Lola (vztah jako na houpačce – mimochodem můj nejoblíbenější pár), Kryštof a Adéla (tak trochu pár z nouze, co na sebe zbyl) a další. Z vedlejších postav je třeba zmínit určitě Natálii, která patří k charakterově nejpropracovanějším postavám, anebo Thomase Favu, který partě několikrát zatopil. Nelze zapomenout ani na naprosto perfektní hudební stránku seriálu. Krásné písničky Héléne Rolles a s nimi spojená instrumentální hudba krásně a výstižně podbarvily nejednu scénu a v uších mi zní vždy ještě dlouho po konci každé epizody. Samozřejmě by se na seriálu daly najít i drobné zápory, jako třeba až přílišná glorifikace Heleny v pozdějších dílech, anebo několik „temnějších“ dílů, které se už výrazně odkláněly od sitcomového žánru. Kvalitu celého seriálu to ale srazit nemůže. (18.02.2021)

Potkali se takhle 3 kluci a 3 dívky. Byla to velká kolektivní láska, která se odehrávala v pěti lokacích: pokoj studentské koleje chlapců, pokoj studentské koleje dívek, garáž, restaurace a posilovna... Sice žili trochu ve vzduchoprázdnu a mimo čas (-"Ahoj,na čem jste byli v kině?" -"Na novým Spielbergovi."), ale byla s nima dost sranda... tedy, když je vám na začátku 90.let 14 roků a BéHáčko už je trochu ohrané... (13.09.2010)