Zbraně pro Prahu

Zbraně pro Prahu nejsou špatný film. Hnací síla filmu je samotný příběh, který je velmi originální a obsahuje mnoho rozmanitých příhod. Krásně i vykresluje atmosféru májových dnů. Z herců dominuje především Jiří Kodet, jehož cynické hlášky mi ještě teď rotují v paměti a vůbec celá jeho postava je v té záplavě schématických postav asi nejživější. Pak tu je Karel Hlušička, který zosobňuje prototyp neohroženého hrdiny (komunisty), který si narozdíl od svého protipólu Kodeta ví rady v každé situaci. Čížková na mě působila dost otravně a zbylé postavy už jsou jen křoví. Teď příjdu k tomu nejhoršímu a to je technická stránka. Nechápu jak režisér Tankové brigády (geniální bojové scény) může trpět věci jako: Pancéřový vlak se srazí s jiným, přičemž se zcela viditelně ulomí dřevěná (pancéřová) nástavba a uletí jak papír někam do křoví. Aby toho nebylo málo, tak se pan režisér ani v dalších záběrech neráčí tuto chybu napravit a tak se tam ona dřevěná nástavba válí přímo v pozadí záběrů dalších 10 minut. Další hrůza jsou přestřelky. SSáci při zásahu skoro tančí a před pěti mladíkama s flintama zdrhne rovnou celá četa SS. Ještě tu máme bonus v podobě dědka, který střílí na stíhačku (model) evidentně vedle, aby jí netrefil a nebylo po modelu. Poslední bojová scéna je taky pěkně sprasená. Tanky místo aby stříleli z 20 metrů do lokomotivy, tak pálí do prázdných vágónů a Kodet trefí panzerfaustem tank, avšak projektil se záhadně odrazí od tanku a spadne do trávy. Vrcholem vší hrůznosti bylo setkání s Rudou armádou, které působilo tak pateticky a zrůdně, že i házení kyticí ustupujícím SSákům, kteří právě vyvraždili celou vesnici, by působilo lépe. (04.08.2008)

Na většině komentářů k tomuto filmu zaráží jejich historická nepoučenost a neochota vůbec přihlédnout ke kontextu doby i děje skutečného příběhu, který film dokládá. Doba Českého květnového povstání, pozdvižení české obezřetné statečnosti, kterou jedni zatracují, a druzí naopak vyzvedávají jako naši ctnost, dokládá - bez ohledu na věrnost dobovým reáliím - skutečnou atmosféru těch dní. Odboj, decimovaný desítkami úspěšných úderů gestapa a SD (obdoby StB padesátých let), případně RSHA (obdoba NKVD či našeho policejního ministerstva národní bezpečnosti ze stejné doby), byly zdrcující. Vojenská odbojová organizace Obrana národa prakticky zanikla. Do popředí se dostávali ti, kteří zbyli a měli odvahu. Politické rozdíly - a to tento normalizační film reprodukuje přesně - přitom braly zasvé. Bojovali všichni, kdo chtěli, mohli a alespoň trochu uměli. Na pomoc bojující a strádající Praze jely celkem 4 obrněné vlaky. I to je historický fakt. Domyslíme-li tyto zřejmé souvislosti, může se naše kritika soustředit na ideologicky dobrodružné zpracování tématu (připomínám o rok mladší televizní seriál BYL JEDNOU JEDEN DŮM Jana Otčenáška a Oldřicha Daňka a jeho špičkovou umělecku kvalitu). Ale i pak pro ty, které neoslovuje komunismus a jeho tradice, zbývá solidně zpracovaný akční film, který se ctí obstojí vedle většiny současné produkce tohoto žánru. (08.08.2010)

Kapitán Kloss odvedl perfektní práci. Neboť kdo jiný než tenhle špičkový polský špion mohl v Abwehru zavést nové moderní výcvikové metody, kdy se vojáci kryjí tak, že běhají zásadně po vrcholcích hald uhlí, aby je stateční čeští železničáři mohli pohodlně trefit. A pak že je kapitán Kloss pouhá fiktivní postava, jak čtu na wikipedii. Hned to tam jdu změnit, uvedu tenhle film jako důkaz. Při pohledu na ty naše nepřemožitelné hochy na mašině si říkám, jaká škoda, že jsme jejich potenciál nevyužili hned ve 39. roce... stačilo postavit železnici po celém obvodu našich hranic, tenhle jeden ozbrojený vlak by je v pohodě ubránil. Pravda, musel by to být nějaký rychlík, aby v případě napadení Německem stihl obsloužit celou hranici. No, čeští konstruktéři by určitě dali hlavy dohromady a mohli jsme mít pendolíno o sedmdesát let dřív. A navíc v pancéřový verzi. Jinak mi taky vrtala hlavou ta dramatická hudba, která hrála vždy, když kamera zabírala supící německý vlak. Kde já už ji slyšel? A pak mi to došlo, byla stejná jako ve Ferdovi Mravencovi, když si padouch šnek brousil nůž. (24.10.2015)

Zo zaciatku filmu som tomu daval sancu, ze sa z toho mohlo vyklut nieco poriadne. Na moje nemile prekvapenie sa v nom toho prilis nedialo a ked uz prisla na rad nejaka akcia, tak to len taka odflaknuta. Vsetko sa to tocilo okolo vlaku, ktory si to namieril do Prahy. Najvacsim drsnakom na nom bol ten dedek, ktory obsluhoval ten protiletecky gulomet. Troska mi pripomenul Ramba 4, kde Stallone strielal s tym gulometom na tom aute. Takze uz teraz viem, skade Sylvester Stallone ukradol tu inspiraciu ohladom toho gulometu:) Zabavne aj bolo to hadzanie lopatou plnou zeraveho uhlia na bliziacich sa nemeckych vojakov, ktory sa pokusali obsadit lokomotivu. Akcnym prestrelkam chybali lepsie zakomponovane samotne utoky a kamera tiez nebola najlepsie vyriesena. Ani samotne nemecke tanky to nezachranili, pretoze nedostali velky priestor, aby sa v plnej krase ukazali pred ceskymi obrancami vlaku. Nastastie film neni prilis dlhy, co mu fakt pomohlo. Keby bol este dhsi, tak by som asi na neho nadaval a mozno by sa u mna tiez prejavili znamky zivania, ze ma to tak zaujalo. Je to taky slaby priemer od ktoreho necakajte, ze budete nan cumiet s otvorenymi ustami a s napatymi nervami, ako sa to vyvinie dalej. Nic moc extra sa teda nekona. (23.02.2012)

Odpad už jen za ten mozkový výplach, to tendenční pojetí významného válečného konfliktu, odpad za nevyužití potenciálu příběhu právě z důvodů kokotí propagace, odpad ze naivní pojetí války jako takové. Pět hvězd za srandu, jak borci z kulometem pálí do tanků, které vybuchují, z nich vyskakují debilní Němci a deset jich jde hned k zemi, jakmile padne jeden výstřel... a jak jejich tanky útočí na vláček českého venkovana a samozřejmě odolává... no, furt mi to ale celkově vychází jako odpad, kterému se po deseti minutách přestanete smát a jen nevěřícně budete zírat na to, jaký strašný kokotiny se tu v rámci propagace točily. (29.09.2013)