Maléna

Originální nápad – film o mladé ženě během 2. světové války, ale podaný očima mladého kluka, kterého rajcovala. Vadila mi přehnaná italská expresivnost a oprsklost. Oproti tomu ji vyvažovaly přirozené – v Hollywoodu nemyslitelné – dialogy. V druhé půlce se začne být děj trochu fraškovitý, ale závěr to zachraňuje. SPOILER: Mj. se v něm ukazuje lidská ubohost a pomstychtivost, podobně jako v Musíme si pomáhat. Závěrečná melodie mi lehce připomínala něco mezi soundtrackem z Jurského parku a Harryho Pottera. # „Pietro, už tři dny nejí!“ „V Sovětském svazu nejedí vůbec!“ # [viděno: d. c. verze, monitor, 5.1] # příběh **** | hudba **** | humor * | akce - | napětí * | pustil bych si znovu *** (12.01.2014)

Monica Bellucci je opravdu neskutečná. Tohle je definitivně její životní role. Takhle nádherný film jsem už nějakou tu dobu neviděl. Malèna začíná jako jednoduchý film, skoro až oslava dospívání a první lásky, který se pak přehoupl do něčeho z čeho vám bude docela smutno. Na-pozadí šílené druhé světové války, se děj začne odvíjet v rytmu zla a nenávisti. Prostě a jednoduše si nahraďte "božskou krásu" něčím jiným a výsledek bude stejný - lidé závidí a v některých případech se až bojí jiných, kteří jsou nějakým způsobem výjimeční. Film bojuje proti nenávisti, předsudkům a nejhorším lidským vlastnostem a byť nekončí definitivní happy endem, tak máte po jeho skončení o něco lepší náladu a víru, že existuje dobro. (Mnoho žen mi říkalo nezapomeň na mě, já teď na sklonku života jsem na všechny zapomněl, až na jednu ne, na Malenu) (10.05.2015)

Co by byla Malena bez Monicy?:) Převážná část filmu je věnována "výšlapům" Monicy Belluci přes město, neustálým obdivným a závistivým pohledům a diskusí o její kráse a osobě. A není divu. Monica je přenádherná žena, obdařena tělem lepých tvarů, bujných křivek a bohémské tváře. Snad jediné, co jsem postrádala, byl nějaký hlubší příběh. Očekávala jsem, že vztah mezi ní a hlavním hrdinou bude více osobnější, nebo mu bude věnováno více prostoru. Atmosféru slunné Itálie a do ní vsazeného příběhu chlapecké vášně, příjemně dotváří hudba Ennia Morriconeho. Čekala jsem toho o trochu více, co se týče stránky příběhu. Ale za Monicu, která je hlavním magnetem tohoto filmu, a za její Malenu, jednoduše nemohu dát pouhé tři hvězdičky. (09.05.2010)

Maléna není moc válečným snímkem, jde spíše o příběh chlapce dospívajícího během války. Zakouká se do mladé ženy, která je středem pozornosti maloměsta pro svoji krásu, ale také život, který vede. Ať už se chová jakkoliv, vždy vzbudí pobouření nebo kolem ní kolují více či méně pravdivé fámy. Hlavní hrdina se postupem času stává více a více sympatický, potěší hudba a prostředí a herecké výkony hlavní dvojice - Renata a Malény. Je však potřeba se obrnit pevnými nervy, neboť jsem se mylně domníval, že pouze Japonci točí tak ukřičené filmy. (25.09.2013)

,,...DNES KEĎ UŽ MÁM ŽIVOT ZA SEBOU, VŠEDNÝ A OBYČAJNÝ, UVEDOMUJEM SI, ŽE MI VEĽA ŽIEN POVEDALO NEZABUDNI NA MŇA A JA SOM ZABUDOL SKORO NA VŠETKY, LEN NA ŇU NIE, NA ŇU SOM NEZABUDOL NIKDY - NA MALENU." __ Milovali ju všetci, skutočne však iba jeden. Jednoduchý príbeh o prvej láske dospievajúceho chlapca k žene Malene, odohrávajúci sa v malom sicílskom meste počas 2. svetovej vojny - príbeh tak krásny a dojímavý ako len život môže byť. Samozrejme ťažiskom celého príbehu je krása Monici Belluci, ktorej sa môže rovnať iba čarokrásna a podmanivá hudba Ennia Morriconeho (jedna z najlepších aké autor zložil, a Oscara opäť nedostal). Malena je stredobodom obdivu mužov a žiarlivosti žien (občas až prehnane znázornené) - scény, keď sa prechádza po námestí patria medzi tie najlepšie vo filme. Z mojej strany nemôžem filmu naozaj nič vyčítať, nechýba mu šťavnatý taliansky temperament, veľmi zábavné sú Renatove bujaré predstavy a túžby s Malenou, pochváliť musím aj výkony obidvoch hlavných predstaviteľov, ktorí akosi zatieňujú ostatných - ešte je dobre vykreslená postava Renatovho otca , ktorý aj navzdori všetkému ako jediný chápe svojho syna a je naozaj škoda, že sa mu nedostalo občas viac priestoru. Film má jeden z najdojímavejších záverov, aké som doposiaľ videl a vždy ma ohromí. (28.02.2008)