Bio Ráj

Bio Ráj je přesně ten film, který by za mořem nikdy nenatočili. Nostalgický, úsměvný, dojemný, na nic si nehrající, nezapomenutelný. Pravda, je tam toho sentimentu možná až přííliš, ale v tomto případě to panu Tornatoremu rád odpustím. Proč? Je toho víc... herecký koncert Philippa Noireta (jeho postava v lecčems připomíná Hanťu z Příliš hlučné samoty), nadpozemská hudba Ennia Morriconeho, rozpoznatelná mezi tisíci, perfektně zachycná atmosféra kraje a doby a... ne, nebudu zmiňovat závěrečnou scénu. Víc než ta mě totiž dostal příběh o princezně a vojákovi -- stačí na něj pár vět, ale skrývá netušenou moudrost (jak by také ne, když je z Pohádek tisíce a jedné noci). ||| Pohodlně se usaďte, bio začíná... (03.12.2006)

krásny príbeh ešte krajšia hudba a najrozkošnejšie chlapča, ktoré som kedy vo filme videla (30.07.2008)

Skvelo spracovaná retrospektíva, prekvapujúco dojímavé. (31.03.2010)

Chápu, co se vám všem na tom líbilo, ale na můj vkus to bylo až trochu moc nostalgické a sentimentální. - 70% (26.05.2010)

Krásný zážitek, s famózním Noiretem a ještě víc dechberoucím klučinou v roli malinkého Tota! Nostalgie, cit, vůně starých časů. Jednu ubírám za dospělého Tota, který mi zatraceně nesedl a oproti oběma dětským představitelům působil pekelně prkenně. (09.06.2010)

Naštěstí jsem viděl jen tu sestříhanou verzi, jinak bych asi šel s hodnocením níž. (08.11.2010)

Tak křišťálově čisté, až se z toho ta vnitřní čistota někam zatoulala. Popravdě, kamarádství mezi starým Alfredem a Totem mě nijak nevzalo. Spíše jsem Tota bral jako malého italského spratka, který by potřeboval nařezat :) Měl jsem možnost vidět director´s cut a ta druhá část, která popisuje co se stalo s oběma mladými protagonisty, to je hotová telenovela. Časem se zkusím podívat ještě na tu kratší (mezinárodní) verzi, jestli nějak nepookřeju a tu zmiňovanou lásku k filmům někde nepostřehnu. Kvalitativně to momentálně řadím spíše k Hugovi než k dvojce výborného Eda Wooda a geniální Americké noci. (13.08.2012)

Skvostný snímek, který hladí po duši. Obsahuje vše. Lásku, přátelství, nostalgii, dojetí a to vše je zabaleno do laskavého humoru. Dlouho mi tato perla unikala, ale teď jsem to konečně viděl a nelituji. Pro nás tady na ČSFD, tedy podobné filmové nadšence by měl být kultovním. (26.08.2016)

Dobře to začalo a líbil se mi i nápad, ale bylo to velmi dlouhé a můj zájem se postupně vytrácel. Taky to bylo příliš zaměřené jen na několik málo postav, ostatní zůstávali trestuhodně bezvýrazní, dialogy vypadaly slibně, ale byly prázdné, taky to začalo ztrácet původní decentní romantiku a konečné rozřešení je pro mě hloupé a nepochopitelné. (03.07.2021)

Ako dobre, že má človek pamäť. Aspoň si zapamätá Kino Raj na celý život. Podobne ako si mladík Toto zapamätal starého Alfreda...Kino Raj v sebe skrýva niečo magické, poéziu života. Čo nemohol Toto vidieť za mladi, mu jeho najlepší priateľ, takmer otec, ponúkol v čase svojho pobytu na onom svete. Neskutočne dojemný príbeh, navyše pútavo natočený. Žiadny pocit prehnanej romantiky. Jednoducho film, ktorý pohladí každého. Z tých bozkov sa ešte stále chvejem... (29.09.2006)

Poprvé jsem to viděl v kině, když jej promítali jako úplně poslední film předtím, než samotné kino zavřeli. Lidí tam bylo neskutečně, všichni se mačkali, ale ta atmosféra se nedá vůbec popsat. V ten moment to pro mě bylo zcela odzbrojující. Ale když jsem to po čase viděl v pohodlí domova, bylo to o něčem jiném. Tornatore a jeho sentimentální režie už mě nedostali a já na to koukal v trochu jiném světle. Teď už můžu říct, že to není tak vynikající, jak se na první pohled zdálo. Místama nudné, někdy až samoúčelné a především, jak už jsem řekl, hrozně sentimentální. Přesto ale mám a ještě dlouhou dobu mít budu pro tenhle film slabost.... 90% (29.03.2009)

Z trochu rozpačitých začátků vyrostl velmi citlivý a něžný film. (29.05.2009)

Tento emotívne ladený príbeh vzťahu premietača a malého chlapca, ktorého privedie k láske ku filmu a nasmeruje ho na cestu životom, nesie v sebe toľko perfektne sfilmovaných hlbokých ľudských pocitov, až som mu dokázala odpustiť aj ten občasný pátos a sentiment. Dokonca som sa pristihla pri tom, že mi práve ten pátos a sentiment rozmazal očné linky.... Výkony hercov, zvlášť P. Noireta ako láskavého chápajúceho človeka, sú excelentné, niet čo dodať. (06.09.2009)

S láskou o láske a pre lásku. Prežité, napísané a zrežírované jedným TORNATOREHO srdcom. A keď k tomu prirátate Morriconeho životný soundtrack, výsledok je ten najkrajší film na svete. Opakujem, najkrajší. (14.09.2009)

Příjemný snímek pro filmového fanouška, který by pravý fajnšmekr měl opravdu vidět. Skvělý příběh o neodbytném klukovi, který prostě a jednoduše miluje film. (12.05.2011)

Jednoduše vizuální i zvuková dokonalost! (21.05.2011)

Nádhera! Toto De Vita mi přirostl k srdci stejně jako Alfredo! (30.07.2011)

Po dlouhé době jsem ohodnotila film 5*. Laskavý Philippe Noiret, rošťácký Salvatore Cascio a nádherná hudba Ennia Morriconeho. První půlka filmu se mi líbila určitě víc a bylo mi líto, že postava Tota v průběhu děje stárla. To zapálení pro film už nemělo v podání dalších představitelů Tota takové kouzlo jako když ten malý kluk nakukoval přes rameno Philippa Noireta... Pro mě bylo sledování tohoto filmu úžasným zážitkem! (21.08.2011)

Po dlouhých letech, asi deseti projekcích a vždy znovuobjevenému nadšení dnes hodnotím režisérskou verzi. Je lepší než všechny ostatní. To zaprvé. Je plnější. Vláčnější. Nikoliv však délkou, ale na dotek. Není toporná, ani slizká. Je akorát. Jen je dobré nejprve vidět normální verzi. Teprve v tomto postupu Vám dojde o co, o všechno, jste se sledováním kratších verzí připravili. Navíc Tornatore ve své verzi přidává sladkobolnost, většinou spolehlivého zabijáka logiky i jakési čisté krásy nebo pocitů z ní. Sladkobolnost v tomto snímku však představuje především lásku, ne nepodobnou románu láska za časů cholery /ne filmu!!!!/. (01.01.2012)

Nádhera... Hanbím sa za to, že tento filmový skvost som objavila až teraz. (06.10.2013)