Vojna a mír IV: Pierre Bezuchov

Gigantická séria je u konca a to poriadne majestátne. Výprava opäť ako takmer nikde, atmosféra je jedna veľká poézia, kamera dosahuje vrchol, hudba všetko skvelo podporuje, herecky na vrchole, veľké myšlienky sa opäť nestratili a Rusko, Slovania a svet víťazí. toto sa už ťažko popisuje slovami, je to genialita a film najvyššej úrovne. Po jednej z najväčších filmových bitiek tu máme asi najväčšie filmové spracovanie požiaru mesta aj so všetkými zverstvami naokolo. Strategický šach mat v čase, keď sa vojna z druhej strany zdala byť vyhraná. Od diela k dielu stále lepšie, za toto si tvorcovia na čele s Bondarčukom zaslúžia absolutórium, lebo je to skvost svetových dejín kinematografie. Nech žije celý svet! (09.06.2013)

V prvom rade je štvrtá časť vizuálnym majstrovským dielom a režisér Bondarčuk sa do filmu opäť zapísal sériou dramatických epizód, ktoré sú ohromujúce svojou intenzitou a pozornosťou k detailom. Počas vypaľovania Moskvy, keď sa Pierre Bezukhov (Bondarčuk) pokúša zachrániť mladé dievča z ohnivého pekla, sú postavy takmer úplne zakryté popolom. Nepochybujem o tom, že filmári zničili celú dedinu (ktorú pravdepodobne sami postavili), aby dosiahli túto pozoruhodnú výpravu, a samotná intenzita zúriacich červených plameňov často vyvoláva dojem, aký má Pierre po príchode Francúzska. Neskôr si Bondarčuk protirečí týmto víziám ďalšou sekvenciou, úžasným, zdanlivo nekonečným záberom zhora sledujúcim rady unavených vojakov potácajúcich sa v silnej snehovej búrke. Posledná časť Bondarčukovho epického diela je brilantným a uspokojivým záverom skvelého príbehu. 8/10 (16.12.2023)

Obrovské množstvo krásnych a monumentálnych obrazov, prakticky od začiatku do konca. Na rozdiel od predchádzajúcej časti sa ale takmer vôbec nebojuje, vojská a ľudia sa stále niekam presúvajú. Zábery vyľudnenej Moskvy taktiež berú dych. Len keby ma aj naďalej dokázali zaujať osudy postáv, asi by som viac docenil aj tú neskutočnú výpravu. Ide vskutku o výnimočný seriál s parametrami tých najväčších veľkofilmov všetkých čias, ale osobne ma príbeh týchto ľudí skrátka nezaujal. (09.11.2019)

Tak jsem se asi zaradil mezi jedny z mala, co si pustili vsechny dily v kuse za sebou. No, byla to fuska, ale stalo to za to. Po Bitve u Borodina jsem uz nic prevratneho necekal, evakuace Moskvy ale byla opet monumentalni. Zcela urcite se jedna o jeden z nejvetsich pocinu ve svetove kinematografii, ja jsem ale vice predurcen pro "male" filmy:-). Tvurci a cela produkce vsak zaslouzi ten nejvetsi respekt a uznani! (18.05.2014)

Poslední část velkolepé filmové epopeje. Ve střídání vojna - mír je tahle část spíš ten mír. Strategický ústup, kdy je nepříteli vydána Moskva, odchod větší části civilního obyvatelstva, velké Napoleonovo očekávání a stejně velké zklamání, které mu člověk škodolibě přeje. Záběry na pusté město (můj oblíbený průhled na chrám Vasila Blaženého, ještě že tenkrát Napoleon nerealizoval svůj plán "vyhodit mešitu do vzduchu"). Hořící Moskva a opětovné setkání Nataši a knížete Andreje. Zajetí Pierra Bezuchova a jeho setkání s Platonem Karatajevem. Kde jen sehnali toho vořecha, když jinak tam všichni měli veleušlechtilé lovecké psy? Horečnaté vidiny knížete Andreje a potom kousek, který pro slzy neuvidíte a vzápětí kombinace štěstí a zoufalství při osvobození zajatců, mezi nimiž je Pierre Bezuchov a smrt Péti Rostova. Stejně jako se Sergeji Bondarčukovi podařilo vystihnout tápání jím hrané postavy, tak se mu jako režisérovi povedlo navodit ambivalentní pocity, které (i v předloze) vyjádřil Michail Illarionovič Kutuzov: Když byli silní, tak jsme je nelitovali, ale teď je politovat můžeme. Také jsou to lidé. Tak, mládenci. Kdo je k nám zval? Dostali na pamětnou. Držkou do hovna! Při závěrečném setkání Pierra a Nataši jsem (velmi vzácně) ráda za odchylku od knihy, respektive za to, že film knihu nenásleduje. Film končí počáteční úvahou, kruh se uzavřel. Vždycky mám na konci stejný pocit a mám ho i u knihy. Klidně bych začala zase od začátku. (09.10.2010)