Le Trou
Il buco
The Hole
Le Trou
Režie:
Jacques BeckerKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe ArthuysHrají:
Michel Constantin, Jean Keraudy, Philippe Leroy, Marc Michel, Raymond Meunier, Paul Pavel, Catherine Spaak, Philippe Dumat, Dominique Zardi (více)Obsahy(2)
Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...
José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.
Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Věrohodné, naturalistické? Z „technologického“ hlediska možná ano. Nevím, já jsem se z kriminálu nikdy neprokopával. Ale že by protřelí a zkušení kriminálníci, kteří nesedí poprvé a kterým hrozí dvacet let, byli někdy tak soudružsky ušlechtilí? Jestli tomu věříte, tak vzhůru do basy, mezi lidi lepší, než jsou na svobodě, mezi ty statečné, čestné a zocelené, mezi kterými se levoty dopustí leda nezkušený benjamínek! --- Ten příběh je nesmysl, úplná pohádka. ()
Být sympatický zvenku neznamená vždy být sympatický zevnitř. Oči nás někdy klamou. Možná dost často. Sebeklam a zavírání očí nad problémem totiž pomáhá lidem přežit nebo přejit to, co je pro ně těžké přijmout, protože by museli pohnout sami se sebou. A kam je ta inercie pak zavede? Do ještě větší díry? Jenže ... člověk by nejraději přece věřil - sobě, lidem, světu a nějaké stálosti aspoň v něčem. Na pevné půdě se totiž stojí snadněji než na zemi chvějící se pod nohama. A v tom chvění právě žijeme. ()
Do detailů promyšlený útěk, precizně a s nesmírnou dřinou proražena úniková cesta ke svobodě. Napínavé chvíle, ve kterých vězni bez hlesu a v dokonalé synchronizaci dobývají sutiny tlusté zdi, mi připomněly přípravu loupeže ze skvělého Dassinova dramatu Rvačka mezi muži. ()
Jestliže Ernest Hemingway psal formou ledovce, kdy odkrýval pouze základní děj a zbytek nechávál na čtenáři, režisér Jacques Backer natočil tímto stylem Díru. Žádné vyslovené motivace, žádné hluboké myšlenky, prostě a jednoduše jen děj v podobě plánování útoku. Taková "jednoduchost" působí velice dobře na atmosféru, které navíc pomáhají i poměrně nestandartně dlouhé záběry (na střih někdy čekáme opravdu dlouho) a neexistence hudby. Místy film dokáže pořádně našponovat nervy. Vhodně jsou zvoleny také jednotlivé charaktery a nechybí ani pořádná tečka na konci. Spokojenost. P.S. Bacha na spoiler v obsahu. ()
Vězení nepovažuji za ideální místo odpočinku a proto bych, v souladu s míněním bručících týpků, rovněž zapřemýšlel o změně prostředí. Tentokrát by to neměl být takový problém, jelikož do standardního vybavení cely patří šroubovák, sirky nebo provaz a jako nadstandard se najde i pilník. Pan režisér se však rozhodl zašokovat až závěrečnou scénou, takže nejprve vychytrale nabídl mnohaminutové uspávací záběry na bušení trubkou do betonu, šmrdlání mříže pilníkem či němé procházky po podzemí. Zvýšil tím sice šance pointy na úspěch, ale na zábavě to rozhodně nepřidalo. ()
Galerie (16)
Photo © NBC Universal
Zajímavosti (8)
- Natáčení probíhalo po dobu 10 týdnů. (oje)
- Pro zvýšení autenticity obsadil režisér do snímku převážně neherce. Jeden z nich byl dokonce v roce 1947 do útěku z věznice skutečně zapojen. (oje)
- Francouzský režisér Jean-Pierre Melville označil snímek za jeden z nejlepších francouzských filmů všech dob. (Kulmon)
Reklama