Režie:
Scott FrankScénář:
Scott FrankKamera:
Steven MeizlerHudba:
Carlos Rafael RiveraHrají:
Anya Taylor-Joy, Marielle Heller, Harry Melling, Bill Camp, Thomas Brodie-Sangster, Moses Ingram, Marcin Dorociński, Isla Johnston, Chloe Pirrie (více)VOD (1)
Epizody(7)
Obsahy(1)
V 50. letech v sobě mladá dívka ze sirotčince objeví mimořádný šachový talent. Její překvapivou cestu ke slávě ale komplikuje boj se závislostí. (Netflix)
Videa (2)
Recenze (618)
Seriál o šachách, kde šachy hrají druhé housle. Ani v nejmenším by mě nenapadlo, že toto mě totálně odrovná a posadí na zadek. Kurva, jak je možné, že seriál o šachách má napínavější finále, než kdejaký velkofilmový akčňí drama. Anya podává naprosto vybroušený krystalicky precizní výkon a v každé scéně mě naprosto okouzlí. Je to úžasně dobové, pohodové, plné emocí, které fungují, je to tak ryze přirozené, krásně natočené a zcela odlehčené a místy hodně dojemné. Já nemám slov, kdyby šlo dát více hvězd, tak je dám. Nejlepší seriál roku a to jednoznačně. ()
Nikdy by mě nenapadlo, že mě chytne zrovna seriál o šachách, ale ohlasy byly víc než pozitivní a bylo mi to doporučováno ze všech stran. Tempo je fakt rychlé a člověka to hned chytne i díky nízkému počtu dílů. Výkon Anyi Taylor-Joy je vážně strhující a zaslouží si všechna ocenění. Svou postavu zde ztvárnila opravdu skvěle. Vypráví to příběh mladé šachistky, která se ze sirotčince propracuje až ve světovou špičku. Nic ale není zadarmo a každý úspěch střídá strmý pád. Má své osobní problémy a ty jí to zrovna neulehčují. Není pro ni ani jednoduché se prosadit v 60. letech v takto mužské disciplíně. Podaří se jí porazit světového šampiona a dát si život zase dohromady? Sám jsem na to zvědavý. :) "Nechtěla bys zkusit hrát bridž?" ()
Seriál o šachách? S mladou ženskou hrdinkou? Která chlastá a souloží s lidmi, do kterých není zamilovaná? Wow. Ta odvaha... Beth Harmonová není milá dívčina, která čeká na domek na předměstí a manžela. Beth je sirotek s traumaty, které řeší jako chybující člověk, má velký talent v šachách a chuť a potřebu vyhrávat. Mezi mužské hráče v uzavřeném světě šachu nakráčí ne proto, aby pánům ukázala, zač je toho loket, ale proto, že chce být nejlepší z nejlepších. Seriál vám ke konci ukáže, odkud tahle potřeba vychází, na Bethině talentu to ale nic neubírá. O nic méně zajímaví nejsou ani pánští protihráči - ať už nad kostkovanou hrací plochou nebo v životě (případně obojí). Díky bohu ani jeden dramaticky nekřičí "Cože, porazila mě žena!". Naopak se jí většina z nich snaží pomoct, protože poznají její talent. A nenechají si líbit, když se k nim chlastající, emocionálně chladná hrdinka chová jako k hadru. Takhle se dělá drama bez řevu, emo výjevů nebo akčních scén. No, i když šachové turnaje jsou tu natočené tak, že člověk úplně vnímá tu bitvu dvou mozků... Jo a Anya Taylor-Joy je boží, seriálu naprosto dominuje. ()
Hm, hm, vidím, že náš největší zdejší expert ve skákání proti zdi a velevážený pedagog FAMÚ (Facebukake Akademie Masturbačních Úchylek) je i největším expertem v leštění pěšců v zatuchlém pokojíčku. Nepochybuji, že mistrovský zvládá i další „mentální sporty“ a dozajista dokáže vyhonit nejmíň tak tři minuty pod par. To já vám povím skutečný příběh. Začalo to v mých čtyřech letech, kdy mě můj dědek z matčiny strany, sice už téměř senilní, s posledními dvěma zuby v držce, avšak s nějakými osmi tisíci nadrcenými partiemi pořád v palici, mlátil u šachovnice srolovanými novinami po hlavě se slovy „Dej ty paprče z teho krala, bo ti fak jednu jebnu“. Nebo „Kolikrat ti mam, kurwa, řykať, že kuň tahně enem do el! Něviš, co je el, neboco???!!!“. Načež po mém pravdivém a nesmělém „Ne“ následoval další výprask tiskovinami v závěsu s prskavou filipikou „Ze mě si, kurwa, standu robiť něbuděš!“ A po takovýchto ultimativních lekcích „Šachuj nebo se nech umlátit!“ jsem se raději do roka naučil číst a do dvou let zvládal tu figurální prudu natolik, že mě pak půlku základky vozili jako cvičenou opici po různých turnajích. Tam mě vždycky posadili naproti nějakému škaredému, vycukanému a bezesporu pravidelně šikanovanému psychorovi, který mě s obsedantní kompulzivitou kradmě sjížděl opravdu děsivým LMD pohledem a když prohrál, zafuněl, až mu z rypáku vyjel sopel, hystericky praštil do stolku a podivně klátivým během se beze slova oddementil kamsi do zákulisí dýchat do sáčku nebo se vztekle zahryznout do pryžové hadice. Narazil jsem třeba i na jednoho, co se při matu pochcal. Prý to dokonce bylo nějaké neporazitelné zázračné dítě. Paxem ale někdy kolem třináctého roku zjistil, že jsem celkem pohledný, sociálně bez problému zapadnu kamkoliv a netrpím OCD, autismem, aspergrem ani jinou pervazivní nebo dezintegrační poruchou, jejichž záchvaty bych potřeboval tlumit nutkavým přesouváním pinčlíků po startovním praporku. Také jsem tenkrát přišel na to, že je daleko zábavnější nutit pokládat atraktivní prsatice místo nehezkých uhrovitých ufonů, strkat střelce do štěrbin než do gambitů, tlačit do defenzivy výhradně královny večírků a držet je pak místo strategicky rozmístěnými figurkami v šachu pérem, tudíž jsem se jim na tu hru asociálních králů zvysoka vysral. A ano! Anička Krejčí-Radostná je seksy! S igelitkou z Billy přes hlavu. Bez ní, navíc do obludnosti dotažená odporným mikádem, je odpudivější než cigánské hračky a chybí ji na obou stranách fretčího xichtu asi tak cenťák, aby měla oči na spáncích. Ale to je také pro tyhle kvasimódovité autistické nešuky úsměvně příznačné a vlastně i zcela přirozené, že s gustem masturbují nad mutantdívkami z Fekálboye a ze sklepních lig. Nicméně herečka je to naprosto VY-NI-KA-JÍ-CÍ a tu asociální psychoškvíru vystřihla tak skvostně, až by jeden klidně věřil, že je autistka i ve skutečnosti a má nějaké to ELO i mimo vinyl. Navíc je Frank naprostý génius a uplácal pro Netflus až nevhodně dokonalý a komplexní seroš, nejen zajímavý, dramaticky přikovávající a šachově strhující, ale hlavně se všemi těmi perfektně napsanými a typově úžasně obsazenými šacholabily, nacidozorci a patochovanci ze sirotčinců, stereotypním předměstským životem otrávenými ochlasthospodyňkami, jakož i s detailně vyňuňanou šedesátkovou retrovýpravou. Nadstandardní povyražení! () (méně) (více)
Dost dlouho jsem chodila kolem tohoto seriálu s tím, že šachy jsou mně na míle vzdálené, takže nic pro mě. Pak i ten název zaváněl emancipovaností, prostě jsem váhala celkem dlouho. Až praskly ledy a pětky mých uživatelů mě přiměly přehodnotit můj ambivalentní vztah k tomuto seriálu a střemhlav jsem se na něj s rizikem ublížení na duši vrhla. Díky za to, že jsem to udělala. Vynikající výběr hlavní představitelky a dokonalá gradace celého příběhu mně nedovolily, abych dělala velké pauzy a já to dala téměř na jeden zátah. Maličko přimhouřím oči nad tou malou troškou vaty a jdu do plných s čistým svědomím. A věřte, že na tenhle seriál fakt nemusíte nutně umět hrát šachy. ()
Galerie (180)
Zajímavosti (27)
- Kniha, kterou pan Shaibel dává Beth (Anya Taylor-Joy), je „Modern Chess Openings“, původně vydaná v roce 1911 a v průběhu let revidovaná různými autory. Deváté vydání (1957), které Beth kupuje později, je dílem Waltera Korna a Johna W. Collinse. (BMW12)
- Natáčení probíhalo v Berlíně a v kanadském městě Cambridge. (oli009)
- Seriál oživil celosvetový záujem o šach. Americké firmy informovali o tisícpercentnom náraste predaja šachových súprav a internetoví prevádzkovatelia zaregistrovali milióny nových používateľov s neporovnateľne vyšším zastúpením žien než v minulosti. (krasomama)
Reklama