Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První filmové zpracování nesmrtelné hry Alfreda Jarryho. Odvážná filmová inscenace s vtipným scénářem Miloše Macourka a skvělými hereckými výkony, především ideální představitel otce Ubu Marián Labuda a výborná Lucie Bílá. Groteskní příběh otce Ubu, chvastouna a násilníka, blba a zbabělce, který je ztělesněním tuposti, podlosti a zla, a který jako génius všežravosti dosahuje vrchlu moci. Otec Ubu, hulvát a spodina všech spodin, se podněcován manželkou stane polským králem poté, co dá zavraždit panovníka a jeho rodinu… (Bontonfilm)

(více)

Recenze (76)

zette 

všechny recenze uživatele

Po slabsim zacatku se film celkem rozjel a kupodivu me i bavil, coz jsem skutecne necekal. Scenar nebyl spatny a jak Labudu jako herce moc rad nemam, tato role mu sedla. Ostatni herecke vykony vetsinou katastrofalni, vcetne Bile, Rodena a Geislerove. Kamera je dobra, za co ale Ceskeho Lva dostala hudba a vyprava mi je zahadou... ()

kingik odpad!

všechny recenze uživatele

Král Ubu by rád kraloval, ale český film ho nepodržel. Film je to opravdu hrozný po všech stránkách: Klady: žádné. Zápory: zpracování je otřesné, Brabec, který neumí kvalitně vyprávět příběh, tentokrát se však nijak nepředvedl ani jako kameraman, herecké obsazení je tragické, a to mám na mysli neherce typu Bílá, o skutečných hereckých výkonech se však nedá hovořit ani u zkušených profesionálů, kteří se chovají jako pitvořící jedinci, celkové vyznění snímku je dost přiblblé a vzešel z toho asi jeden z nejhorších českých filmů, co jsem měl možnost v polistopadové éře vidět. Brabec ani v dalších svých projektech se nemínil režijně a vypravěčsky zlepšit, výsledkem je zbytečný film, na který si nikdo nikdy nevzpomene. 0% ()

Reklama

Adman 

všechny recenze uživatele

Tři hvězdičky si film zaslouží možná tak jen za kameru. Ta je více než skvostná. Jeden nádherný a dokonalý záběr střídá druhý. Naposledy jsem byl takto odvařený z kamery jen u filmu Markéta Lazarová. Příběh je plitký, děj občas uprdne jakýsi pokus o vtip na pokraji trapnosti (až se tomu musíme smát) a herecké výkony stojí za starou bačkoru. Postsynchrony nemálokdy vůbec nesedí a vůbec je ve filmu nadměrné množství nežádoucích maličkostí, které diváka naprosto vytrhávají z děje a snahy o soustředění vůbec. Na první pohled to vypadá, že jde o jakousi českou parodii na pohádky. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Král Ubu je rozkošně propracovanou hříčkou. Výrazný satirický podtext si s vědomím možností pohrává s absurditou všedního dne. F. A. Brabec patří k nejlepším českým filmovým kameramanům s talentem obrazové poetiky a hravá drzost se valí s nezadržitelnou životní energií přes všechny historické paradoxy extrémismu extravagance. Některé polohy se mohou jevit infantilně a Bílou nepovažuji za herečku, přesto je výsledek uspokojující ve vynalézavosti a občasná obrazová exhibice jen dotváří osobitý styl zpracování. Hlavní postavou neúnavného lidského pletichaření je otec Ubu (vynikající Marián Labuda st.), všehoschopný král intrik, který ve svůj vlastní mocenský prospěch neváhá obětovat kohokoli s bezstarostnou lehkomyslností. Tyran dokáže spojit i ustrašenou masu a eskamotérství všech zúčastněných nemá pevně vymezené hranice. Hlavní ženskou postavou je matka Ubu (snaživá Lucie Bílá). Skryta za majestátní úlisností dodává odvahu a manipuluje ke své cynické lačnosti. Výraznou postavou je vojenský kapitán Obruba (velmi dobrý Karel Roden) ve vytrvalostním závodě osobního zadostiučinění. Standardizovaný postup diktátorských nomenklatur se liší pouze v míře rozsahu krutostí. Rozkošnou postavou je car Nikolaj (dobrý Ivan Vyskočil) v odraze široké ruské duše nedozírných obzorů a neodbytné naléhavosti rozpínajícího se života. Z dalších rolí: nevyzrálý dědic královského trůnu princ Hromoslav (prazvláštní Ivan Zachariáš), zvídavě důvěřivá komtesa Eleutherie (zajímavá Ester Geislerová), svědomitý a zrazený panovník král Václav (dobrý Bolek Polívka), vystrašená královna Rosamunda (dobrá Chantal Poullain-Polívková), opatrná markýza Novohradská (Marie Drahokoupilová), neúnavný posel Renský (příjemný Tomáš Hanák), vycucaný vojvoda Klin (Václav Chalupa), či bezstarostně úplatný žalářník (Lou Fanánek Hagen). Jízlivý nadhled a obrazové hrátky filmovému dílu sluší. Rozverná i důrazná závažnost se vzájemně doplňují a duchaplně vyzdvihují temná zákoutí skutečného stavu lidských duší v opojení moci a bohatství. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Snímek, který mi svým pojetím a celkovou "barvitostí" hodně připomíná filmy zahraničních tvůrců typu Julie Taymor, Jean-Pierrea Jeuneta nebo Baze Luhrmanna. Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že tito jsou vnímání jako "umělci a avantgardisté" a ač jejich dílo třeba úplně nevyhovuje osobnímu vkusu diváka, tak je jim ponecháván respekt k jejich odlišnému filmovému vidění a také přiřknut nárok na uznání kvality. Zato podobné snahy F. A. Brabce jsou odsuzovány úzkoprse ihned za to, že se v řícce vytékající z českého rybníku představovaného kousky typu Chalupáři nebo S tebou mě baví svět pokouší vybudovat slepé koryto, ve kterém teče voda na opačnou stranu nebo meandruje. Tím nechci napadat jmenovaná díla, jenom chci říct, že u jejich konzumace se přemýšlet musí jen málo nebo spíš vůbec, což taky není důvod k zavržení, ale ani ne k vyvyšování nad ostatní styly a žánry. Vždyť v tomto filmu podává Marián Labuda možná nejlepší výkon své kariéry a o Lucce Bílé by se to dalo možná říct taky, nehledě na další schematicky přesné představitele svérázných figurek, kterými je film zalidněn. Kostýmní stránka zcela podporuje nadčasovost myšlenky o lidské omezenosti a opulentní a jaksi citově chladné exteriéry klasicistních a pseudoantických staveb dodávají celému dílu působivě škrobeně ironickou frizuru. - Ale už jsem myslím vyjmenovala dost šroubovaných frází a magorsky intelektuálních slov, tak to radši utnu, než se do těch chytráren zamotám, mně se to prostě líbilo. ♥♥♥ ()

Galerie (13)

Zajímavosti (4)

  • Český lev 1996 za Kameru (F.A. Brabec), Hudbu (L.Fišer) a Výtvarný počin (J.Goetz). (M.B)
  • Film byl natočen v exteriérech Lednicko-valtického areálu na Jižní Moravě. Paláce, letohrádky, osamocené kolonády aj. byly na Moravě postaveny rodem Lichtenštejnů v 18. a 19. století. Od roku 1996 je oblast zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Kesijop)

Reklama

Reklama