Kytice

Len zriedkakedy sa podarí udržať viacpoviedkový film na rovnako vysokej kvalitatívnej úrovni (a je úplne jedno, či ide o film viacerých alebo jedného režiséra - ako v tomto prípade). Kvalitatívne sínusoidne rozkolísanej Kytici sa to rovnako nepodarilo. K pozitívam patrí výrazný výtvarný akcent (táto stránka filmu zaujala hádam všetkých výtvarníkov v mojom okolí) a jedna vydarená epizóda. Pri druhom zhliadnutí som miestami pociťoval silnú deklamačnosť viet a sústredenie sa na formu na úkor deja a vnútornej súdržnosti. Výsledkom je veľmi priemerné dielo. (19.10.2004)

Rozhodně počin, který stojí za pozornost. Ruku na srdce kdo z vás mladších četl Kytici? Filmové zpracování klasiky když se podaří, je vždy ku prospěchu věci už jen z hlediska jakési širší osvěty. Podání bylo zajímavé. Ne všechny příběhy se mi co do zpracování líbily např. kolovrat. Ale zbytek byl parádní. Skvělé byly i předěly se svícemi. Někomu vadí ta pestrobarevnost, dokonce jsem kdesi četl kritiku, že ,,to celé připomíná reklamu na tatranky Opávia''. Nevadilo mi to. Proč by neměl podzim být zlatý, léto jasně zelené atd? Jiráskova hudba vezme za srdce. mně osobně vzala tak moc, že jsem šel do soundtracku. Stejně byl nejlepší Roden se svými umrlými hnáty a vystouplými lopatkami v zetlelé uniformě... Aňa je kočka, má co ukazovat, ale proč je všude nahá (tedy i zde) asi nepochopím. Copak by asi na toto zpracování řekl sám veliký autor? * * * * (08.06.2013)

Předem chci upozornit, že Kytici jsem nečetla, snad jen úryvkovitě něco ve škole. O jednotlivých básních nemůžu pochopitelně mluvit, ty jsou (teda podle mě) originál, takže na ně bych si měla stěžovat někde jinde, jinak filmové zpracování bylo docela povedené. Některé básně byly zpracovány hezky, jiné už byly míň povedené. U některých jsem nepochopila, co se v televizi odehrává a to i když jejich předlohu chápu. Jinak je to rozhodně zajímavý film, který ale podle mě není skoro vůbec hororový a nevyzní tak hrůzostrašně jako kniha. (22.02.2005)

Snová vize každé klasické předlohy je velice individuální a éterická záležitost a je nabíledni, že si jí vytváří každý čtenář ve svém nitru, považuje jí za svůj duševní majetek a těžko se smiřuje s vizí někoho druhého. Tím neochotněji s vizí umělce, pokud se zrovna nepřiblíží té jeho.. Nechci ani domyslet, co by s Kyticí provedl kdokoliv jiný, než takový mistr kompozice, dynamiky a bizarního oka, jakým je F.A.Brabec. Kritizovat technické disciplíny by proto bylo ode mne ještě větší odvahou, než od režiséra Kytici natočit. Malé zklamání je pro mě jindy skvělý Karel Roden, který svojí trapnou artikulací a frázováním svou postavu degradoval na komickou a to v básni, která by měla být ta nejděsivější a role Polednice, která má sice plachetku, hnáty křivé, ale měla by být malá a Polívka má bezmála dva metry. Jistě se dočkáme dob, kdy bude hrát Popelku, Barunku nebo Marušku Kudeříkovou.. (05.07.2009)

F. A. Brabec navštěvoval stejnej gympl jako já, ale v hodinách literatury asi nedával moc pozor. Kytice je jedno z mála básnických děl, které jsem přečetl (dokonce několikrát), a obrazy v mojí mysli ani na deset mil nepřipomínaly to, čeho jsem byl svědkem. Jednotlivé záběry sice vypadají dobře, některé dokonce krásně, ale smysl pro dramatičnost příběhu, atmosféru, gradaci, se ztratil někde mezi stránkami a režisérovým mozkem. Např. Vodník má naprosto zprzněnej konec, to není interpretace, ale naprosté popření celého vyznění básně. Svatební košile zase nepřipomínají temný horor s postupným odhalováním nebezpečí, Roden se od začátku houpe na laně s tak bledým obličejem a tak nemožnou intonací, že by neoklamal ani Mařku z Veselokravic. Pán co jede z lesa sám a sám pro změnu vypadá spíš jako loupežník. Nemluvě o Polednici Polívkové, jejíž "dej sem dítě" mi přivodilo málem smrt uřehtáním se. Tohle zkrátka není ten Erben, který klade otázky viny a trestu, který jednou větou nechá dopadnout strašnou skutečnost na čtenáře. Tohle jsou roztahané obrázky bez vnitřního náboje, kde herci přehrávají o sto šest. (10.09.2008)