Kytice

Vcelku zajímavá záležitost, co nedopadla tak špatně, jak se mohlo jevit. Některý balady nejsou nic moc (Štědrý večer), pak jsou tu průměrný (moc natahovanej Vodník, nezajímavá Dceřina kletba), ty divný (žebrácká polednice s Lolkem snad ani nemohla být myšlenka vážně. Vždyť jí hraje Polívka!) a ty dobrý (Svatební košile s povlávajícím zombie Rodenem za oknem). Zlatý kolovrat mi bohužel kazil senilní dědek a jeho mimika, jinak fajn i přes Aňu, kterou nemusím. No, srovnám-li to s Májem, může být Erben ještě rád, jak dopadlo jeho dílo. Mácha na tom je podstatně hůř. (28.08.2011)

Maximálně výtvarně pojaté dílo. V původní Erbenově verzi jsou jistě nejsilnější prastaré, až archetypické morálně-biologické pravdy, z nichž ani přes nejzarputilejší snahu navypreparujeme ani náznak moralismu. Toto morálně-etické veledílo je dokonale doplňováno vybroušenými výrazovými prostředky, včetně zvukomalby a hláskové instrumentace. Ve filmové verzi naproti tomu zůstala pouze stránka výrazová a údajně hlubší zakompované prvky nedokážeme při nejlepší vůli uchopit. Nakonec - nikdo by je tam asi nečekal a ani necpal. (29.09.2004)

Vizuálna dokonalosť. Jeden z "najkrajších" hororov, u ktorého nepochoopím, ako je možné, že sa páči aj absolútne citlivým ľuďom, ktorí neznášajú horor.Stále rozmýšľam, prečo som nedal 5*. Najlepšie kúsky - Vodník, Zlatý kolovrátok (konečne viem odkiaľ vykrádal Hero :-)) a hlavne Dcérina kliatba. Jediné, čo tam moc nesedí je Štedrý večer... (10.03.2006)

Pro všechny vybrané povídky je společný skvostný vizuální háv, nádherná hudba a skvělí herci. Ovšem celková kvalita jednotlivých kusů je, bohužel, značně nevyrovnaná. Naštěstí žádná neklesne na podprůměrnou úroveň a většina si drží jednotný slušný nadstandard. Krásné, poetické a v některých povídkách i velice atmosférické, ale celkově nic více než "pouze" krásné ilustrace k předloze. (31.01.2007)

F. A. Brabec navštěvoval stejnej gympl jako já, ale v hodinách literatury asi nedával moc pozor. Kytice je jedno z mála básnických děl, které jsem přečetl (dokonce několikrát), a obrazy v mojí mysli ani na deset mil nepřipomínaly to, čeho jsem byl svědkem. Jednotlivé záběry sice vypadají dobře, některé dokonce krásně, ale smysl pro dramatičnost příběhu, atmosféru, gradaci, se ztratil někde mezi stránkami a režisérovým mozkem. Např. Vodník má naprosto zprzněnej konec, to není interpretace, ale naprosté popření celého vyznění básně. Svatební košile zase nepřipomínají temný horor s postupným odhalováním nebezpečí, Roden se od začátku houpe na laně s tak bledým obličejem a tak nemožnou intonací, že by neoklamal ani Mařku z Veselokravic. Pán co jede z lesa sám a sám pro změnu vypadá spíš jako loupežník. Nemluvě o Polednici Polívkové, jejíž "dej sem dítě" mi přivodilo málem smrt uřehtáním se. Tohle zkrátka není ten Erben, který klade otázky viny a trestu, který jednou větou nechá dopadnout strašnou skutečnost na čtenáře. Tohle jsou roztahané obrázky bez vnitřního náboje, kde herci přehrávají o sto šest. (10.09.2008)